Názory k porodnici Fakultní nemocnice

rozhodla jsem se rodit v Olomouci, jen mě trochu zarazilo, že při porodu "nemáte kam dát nohy". Nějak si nedovedu představit, že u toho všeho si ještě budu muset držet nohy. Jaké máte zkušenosti s rozením na porodní posteli?

Tak to není.Zkuste se zamyslet nad tím kolik platíte právníkovi,kadeřnici apod. A investovat do svého zdraví se vyplatíˇ!Já jsem chodila do kurzů v Praze a to jsou ceny!A úroveň kurzů tady v Pomadu je výborná!A ať si maminka vezme k porodu koho chce ,hlavně,že bude v pohodě. Mám kamarádky ,kterým to pomohlo. Zdá se mi ,že jste negativní vůči obyčejným věcem,na které mají dnes maminky právo.

Přečetla jsem si poslední příspěvky a nedalo mi to nenapsat.Já jsem do Pomadu chodila na předporodní kurz a byla jsem celkem spokojená,dozvěděla jsem se spoustu užitečných informací.Ano je pravda,že všechny tyto informace jsem si mohla přečíst i na netu nebo v knížkách,ale jelikož jsem od začátku těhotenství musela být doma,tak jsem byla ráda,že mám příležitost při návštěvě kurzu se pobavit i s ostatními nastávajícími maminami.Cvičit jsem nechodila,pouze na teoretické hodiny.Cena by sice mohla být přijatelnější,ale je každého věc,jestli za to ty peníze dá nebo ne.A když se to někomu zdá drahé,tak do kurzu chodit nemusí,že.Po porodu mě por.asistentka z Pomadu navštívila doma(2 návštěvy zdarma hrazené pojišťovnou),zkontrolovala i hojení hráze,takže jsem byla spokojená.A s porodem v olomoucké porodnici také,jak už jsem psala v příspěvku asi před 2 měsíci.
Jo a byla jsem ráda,že nás z Pomadu vzali na exkurzi do olom.porodnice,alespoň jsem dopředu věděla,kde budu rodit a jak to na por.pokojíku vypadá.

Chtěla bych touto cestou poděkovat za perfektní přístup a profesionalitu p.MUDr. Hejtmánkovi a sestřičkám Zlámalové,Kostkové a Zahradníčkové.Byli velmi milý a ochotní i přes obrovské množství práce ,které ten den měli ve službě. Děkuji a přeji všem, aby při porodu měli tento tým.

Už jsem sem jednou psala a to na začátku září - rodila jsem 28.8.06 dvojčátka.
Pořád trvám na tom, že personál byl skvělý a já moc spokojená, jsem jim za všechno moc vděčná, zvláště sestřičkám a doktorům na JIPCE - tam problém nebyl.
Vadí mi jedna věc a to uspořádání maminek po porodu. Tedy maminky které rodily v termínu a miminko měly hned u sebe si na nic stěžovat nemůžou, já ale ano. Děti mi odnesli hned po porodu na Jipku do inkubátorů a mě odvezli o patro níže na normální gynekologické oddělení, kde jsem byla na pokoji se dvěma 60letými ženami po normální gynekologické operaci. Naštěstí jsem s nimi strávila jen jednu noc a pak jsem měla pokoj několik dní jen pro sebe (paní byly na Jipce po operaci) než se zase vrátily. Nicméně jako nopovočené mamince, která byla ještě v šoku po předčasném a velmi rychlém porodu, bylo po psychické stránce, jakoby ani těhotná nebyla a neporodila. Děti jsem u sebe neměla, poslouchala jsem vzdychání paní po operaci a připadala si dost blbě ve dnech, když jsem měla odstříkávat mlíko odsávačkou každé 2,5 hodiny i v noci. Nejen že jsem je rušila(odsávačka vydávala rachotivé zvuky), ale bylo mi trapné vytáhnout prsa a odsávat mlíko - soukromí žádný. Na tomto oddělení byly i pokoje ve kterých ležely budoucí maminky, byly tam na udržování a také asi 3 maminky, které měly stejně jako já děti na JIpce. Nechápu proto, proč nemají vyhrazený pokoj pro takovéto maminky, které by si po porodu mohly být navzájem oporou a mohly by si povídat o svém těhotenství, porodu a dětech na jipce. Brala bych taky, kdyby třeba takovéto maminky daly na pokoj s nastávajícími maminkami, hned je to v nemocnici veselejší, než na pokoji se staršími paními po operaci.
Další věc mi vadila v době, kdy mě přijali zpět do nemocnice na Mateřský pokoj u Neonatoligckého oddělení. Tam se s námi nikdo nebavil o kojení, tam se jen mlíko odstříkávalo, ohřívalo a podávalo dětem v lahvičce. Je pravda, že já mlíko skoro neměla žádný, ale vůči jiným maminkám, které ještě mlíka měli dost, to bylo také nefér. Byli jsme tam za prosklenými dveřmi jakoby v izolaci, na šťasné maminky s dětmi jsme koukaly přes dveře - nemohli k nám ani rodiče, jen manžel - chápu že jsme měli jiná hygienická opatření než děti narozené v termínu, ale připadalo mi to přehnané - nesměli jsme děti ukázat ani přes tyto dveře, musely být jen na pokoji a nemohli jsme s nimi ani po té chodbě kousek jít. Také se nás vůbec netýkaly přednášky o kojení, opruzeninách, starání se o děti a v den propuštění s námi také nikdo neposeděl a nepobavil se tom, co bude až budeme doma. Dostali jsme jen propouštěcí zprávu, kterou nám pečlivě vysvětlili a šlo se domů. Jen závistivě jsme koukaly na maminky, kterých se tyto diskuse týkaly a když jsem žádala o pomoc v oblasti kojení (jak docílit většího množství mléka), byla jsem sestrou odkázána na sestřičky na "mém" oddělení - asi by se jí něco stalo, kdyby mi odpověděla - vše šlo jaksi mimo nás.

Až budu příště těhotná, půjdu zase rodit do Olomouce, jen moc doufám, že to nebude zase předčasný porod a tentokrát si pobyt v porodnici užiju se vším všudy, co k tomu patří.