Názory k porodnici Nemocnice Šternberk

Poprvé sem rodila v porodnici ve Šternberku 29.9.2005 a musím říct že celý personál který se staral o to aby se můj syn narodil v pořádku byl báječný.potom sme byli na novorozeneckém oddělení a tam se o nás starali dobře.sestřičky chodili a kontrolovali jak mi jde kojení a odpovídali ochotně na otázky které sem měla.Až na jednu sestru.Většinou měla noční.Byla silnější a měla tmavé vlasy.Vždycky když za mnou přišla a promluvila na mě tak mi to připadalo jako by říkala no jo prvorodička ani se nedokáže postarat o svoje dítě.Ale ani to mě neodradí od toho abych svoje druhé dítě rodila zase ve Šternberské porodnici.Všem nastávajícím maminkám doporučuju.:)

25.5.2006 se nám v porodnici ve Šternberku narodila dcera Martinka. Bylo to plánovaným císařským řezem ve 38. týdnu, protože mám vrozenou vadu páteře a spontánní porod mi lékaři zakázali. Na rozdíl od Olomoucké porodnice, kde o mně prohlásili, že jsem hystrerka, jelikož každá žena může porodit spontánně (ačkoliv jsem měla doporučení od ortopeda),ve Šternberku byli milí a plánovaný císařský řez vzali jako samozřejmost. Při operaci mohl být partner v přesálí operačního sálu a dcerku viděl pár vteřin po narození a ihned po zvážení mu ji sestřičky daly pochovat, zatímco mne na sále zašívali. Na šestinedělí byly sestřičky naprosto úžasné, měly pochopení pro bolesti i nadhled při poporodních depresích, nejúžasnější byla sestřička Marcela Jurečková. Když jsem neměla mlíko, pomáhaly mi sestřičky, abych neupadla do ještě větších depresí a když malá křičela hlady, vzaly si ji na noc na novorozenecké oddělení. Skvělé také bylo,že návštěvy mohou přicházet celý den a tatínek může být s maminkou i přes noc (připlatili jsme si za nadstandart). Všem maminkám malou, ale milou porodnici ve Šternberku vřele doporučuji, já sama jsem z Olomouce a tady bych už nikdy do porodnice nešla!

Musím úplně souhlasit. Byla jsem po císaři a malého mi nechtěli ani ukázat, natož k němu pustit manžela. Taky mi ho přikrmovali, ikdyž jsem si to vysloveně nepřála a když jsem měla problémy s kojením, tak mi ho pouze přiložily a odešly. Kojení jsem zvládle jen díky Dobrušce Novákové, která u mě vždy trpělivě seděla a dávala mi dobré rady.

Přesně, v noci si tam hrají PC hry a čtou časopisy a běda, jak po nich něco chceš. Měla jsem telefon na pokoji, Dobruška mi dala číslo a řekla, ať klidně, zavolám, když kojení nepůjde. Pak to vzala taková platinová blondýna, přišla až za dlooooouho a nadala mi, kdo mi dal na ně číslo. Taková jako ona ( tak kolem 35 let) nade mnou po celodenním porodu, kdy jsem se ani nepostavila, nevrle stála se slovy, že mi to asi nepůjde a nemohu se o dítě starat, tak si ho 1. noc vzala, ač jsem nechtěla. Místo, aby mi chodila pomáhat. Nebyý Dobrušky, tak řada z nás ani nekojila. Ty můry by si z ní měly vzít příklad, a ne ji dělat zle!

Personál této porodnice je vstřícný, až na dětské sestry na novorozeneckém oddělení. Myslím tím ty mladší z nich. Nemají vůbec trpělivost pomáhat maminkám, co jim nejde kojení (prvorodičky). Měla jsem pocit, že je otravuju, když jsem je žádala o pomoc. Místo toho asi dvakrát dítě v noci odnesly a přikrmily jej, ač jsem byla proti tomu. Stejný názor sdílí více známých, kt. zde rodily. Byla zde 1 skvělá sestřička, Dobruška se, myslím, jmenovala, ta byla naše jediná záchrana.