Názory k porodnici Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

Peti, mrzí mě, že jste měla z porodu takový otřesný zážitek, když to může být tak hezké.
Kolik vážil váš syn, že jste jej nemohla porodit?

Já jsem bohužel takové zkazky slyšela už dříve a proto jsem porodila svého syna v Havlíčkově Brodě, kam jsem nelenila dojet a byla jsem moc spokojená. Porod byl krásný zážitek-vstříčný přístup, slušné jednání bez ironických poznámek, výběr vlastní porodní polohy, bez nástřihu a šití (syn vážil 3,9kg!).

Utvrdila jste mě, že ani druhé dítě se nenarodí v Kolíně, pokud teda stihneme dojet jinam (první porod byl rychlý a rozběhl se až v porodnici HB).

Příště přeju hezký první setkání s děťátkem.

Jelikož jsem měla velmi oteklé nohy a za 1 týden jsem přibrala 2 kg, poslal mě můj gynekolog na několik vyšetření do Kolínské nemocnice (na gynekologii). Byla jsem ve 36 tt. Po strašném vyšetření na příjmové ambulanci mě sestra odvedla na pokoj. Následovalo další vyšetření (krve, moč apod) a také kontrolní ultrazvuk. Na ultrazvuku doktor zjistil, že miminko váží 3,5 kg a odpovídá 39 + 5 tt. Na mou otázku proč je miminko tak veliké se ani nenamáhal odpovědět. Chtěla jsem vědět kde nastala chyba, jestli se můj gynekolog přepočítal nebo jestli jsem měla poslední menstruaci a už byla těhotná? Nevím nikdo se se mnou nebavil. Teda kromě sestřiček ty byly moc milé i sestry, které chodily do nemocnice na praxi. Doktoři se mnou stále jednali jako s těhotnou ve 36 tt a na mé upozornění, že ultrazvuk ukázal miminko větší asi o 3 týdny nikdo nereagoval. Každý den ráno nám sestřičky změřili tlak a natočili monitor miminka, pak se celý den nic nedělo a zase večer, tlak, monitor. Po týdnu stráveném v nemocnici jsem se chtěla vědět co se bude dít dál. Když mi doktor řekl, že nic tak jsem se domáhala propuštění domů. Večer už mi ani monitor nenatáčeli. Na to mi bylo řečeno, že uvidíme až o velké vizitě co řekne pan primář. O velké vizitě mi řekli, že mě možná koncem týdne propustí domů. Byla jsem zoufalá. Proč si mě tady drží když se mnou nic nedělají? Nakonec mě ten den propustili. Opět jsem podstoupila ultrazvuk u toho samého lékaře a najednou miminko vážilo 3,35 kg. Nevím kde nastala chyba. Ještě měsíc jsem docházela do poradny v porodnici v Kolíně. Tam byla strašně hodná sestřička, která mě ovšem každou návštěvu děsila slovy "to bude ale kusan" to už jsem věděla, že budeme mít chlapečka. V pondělí ráno mi začali nepravidelné stahy, které se staly pravidelnými, a měla jsem pocit, jako když mi odtéká plodová voda. Ve 4 odpoledne už jsme to nevydrželi a odjeli do porodnice. Po vyšetření pí doktorkou mi bylo řečeno, že se zatím nic neděje a poslali mě ještě domů. V 11 v noci už jsem bolestí nemohla chodit, sedět ani ležet a opět jsme odjeli do porodnice. Tam už si mě nechali. Sestra, která měla tu noc službu byla strašně nepříjemná a neochotná. Manželovi řekla ať ještě jede domů se vyspat, že mu pak zavoláme. Nebo jestli tady chce se mnou už zůstat. Manžel samozřejmě chtěl zůstat a ptal se jestli budeme mít pokoj pro sebe nebo nás tam bude rodit víc. Sestra se na něj podívala jako na debila co si to vymýšlí a upozornila ho aby nebyl za 2 hodiny nervózní, že se nic neděje, že jak ho jednou převléknou do zelenýho tak už tam musí zůstat. No tak tam se mnou zůstal, já dostala postel na hekárně kde jsem zaplať pánbů byli sami a manželovi dali k mé posteli židli. Občas se sestra zastavila a asi na půl minuty mi přiložila monitor k bříšku, aby si poslechla miminko, pak mě ještě vyšetřila. V 6 hodin ráno mi řekla, že si mě dají už na sál. Až pak jsem pochopila, že jí konečně v 6 skončila směna a přišla jiná porodní asistentka pí Piskačová. Bylo to jako nebe a dudy. Pí Piskačová se mi představila a byla strašně hodná, pořád nám něco vysvětlovala a uklidňovala nás. Za dvě hodiny už to vypadala, že snad porodím.Jenomže na moje tlačení se miminko nikam nehýbalo. Tlačila jsem fakt strašně, až mi začala téct krev z nosu, ale nic se nedělo. Tak mi porodní asistentka skočila na bříško a tlačila se mnou. Pořád nic. Už to vypadalo, že budu muset na císařský řez, sestra mě oholila a už se to připravovalo. Manžel byl dost zmatený nevěděl co se vůbec děje. Pak přišla sestra z novorozeneckého a doktorka. Znovu jsem tlačila (se sestrou na břiše)a stále nic. Pak najednou pí doktorka řekla "už vidím černé vlásky". Ještě jedno zatlačení a velké nastřižení a Adámek byl venku. Slova dětské sestry "páni to jsem zvědavá kolik bude vážit" už jsem skoro nevnímala. Byla jsem vděčná manželovi, že tam celou tu dobu byl se mnou a zúčastnil se vážení a měření našeho prcka. Pak ho sestra přinesla ke mně a podala ho manželovi aby si ho pochoval. Byl nádhernej, sice měl trošičku zdeformovanou hlavičku, ale to má každé miminko. Pak začala nejhorší část porodu, šití. Doktorka mě šila asi půl hodiny, strašně to bolelo a pořád jsem slyšela "sestři podejte mi tu velkou jehlu". Bylo to hrozný ale nebrečela jsem a ani jsem při porodu vůbec nekřičela. Slzy jsem měla až když jsem posílala mamce sms, že už to máme za sebou. Ještě jsem 2 hodiny ležela na sále a bylo to jako po bouřce všude nastal takový nádherný klid. Malýho si odnesli na novorozenecké, že až mě převezou dolů tak mi ho přinesou na kojení. Nějaké přiložení dítěte do 30 minut po porodu tady asi neznají. Pak mě převezla sestřička na šestinedělí počkala až se osprchuji a pomohla mi do postele. Malýho mi přinesli na kojení až po 6ti a půl hodinách. Byla jsem z toho zmatená. Všude píšou, že se má začít kojit co nejdříve, ale tady se zdá to neplatí. Pak nám dali takový papír kam budeme zaznamenávat kojení, až tady jsem zjistila, kolikrát už byl malej nakrmenej glukózou a dost mě to naštvalo. Sestry z novorozeneckého byly dost arogantní a neochotné. Bála jsem se malého i přebalit. Přebalovala jsem pod dohledem nějaké sestry nebo jestli to byla uklázečka to nevim, ale na její poznámky typu "Vy jste neměla panenky?" jsem jí jenom odpovídala, že miminko není panenka a že se mi klepou ruce (jako prvorodička na to mám snad nárok). Pak nám ráno jiná sestra ukázala koupání. Z koupání jsem měla fakt trauma, žádný teploměr nebo lehátko a malej strašně křičel. Po předvedení jak vyčistit nosánek jsem šla do kolen. Obyčejná špejle /na takovou doma napichujeme špízy/ obalená vatou. Fakt hrozný. Ještě je tam jedna sestra fakt hrozná, strašně se povyšuje na maminky a neustále někoho poučuje. Její výtky typu "matko jak to vážete, to jste nakojili tak málo, musíte kojit víc, dáváte malého na světlo, každé miminko se musí budit na krmení to nevíte? Bylo by toho ještě spousta, ale dál už se rozepisovat nebudu. Naštěstí nás 4 den propustili domů. Doma se nám pěkně rozjelo kojení a bez koupání by malej neusnul (strašně se mu to líbí). Jenom chci říct, že pokud někdy ještě budu mít druhé dítě tak do Kolína mě už nikdy nikdo nedostane!!!

Dne 15.10.2003 ve 22.10hod. jsem v této porodnici porodila krásnou a zdravou dcerku. Dcerce budou letos v říjnu 4 roky a na porodnici vzpomínám jenom v dobrém. Personál se ke mně choval mile, povzbuzovali mně a chválili, takže mi to hodně přidávalo na sebevědomí prvorodičky,povídaly jsme si se sestřičkama i o jiných věcech, než jen o porodu a cítila jsem se tam moc dobře. Samotný porod na sále byl veden ve velice přátelském duchu a pokračovalo to i na oddělení šestinedělí, kde se o mně velice hezky starali. Pokoje jsou zařízené moderně po dvou nebo nadstandard jedna postel s vybavením, WC a koupelna na každém pokoji. Neonatologické oddělení sester a lékařů se o miminka moc hezky starají, některé sestřičky mají přísnější přístup, ale záleží jak moc si to maminky berou osobně, protože já si nemohu stěžovat, bylo mi vždy vyhověno a na vše odpovězeno. Takže tímto se chci poděkovat celému personálu jak porodnice, tak šestinedělí a neonatologie za milý a profesionální přístup i za naší dcerku. Druhé miminko budu určitě rodit taky v porodnici V Kolíně. Martina N.

Ahoj,

tak v tom případě jsem výjimka bez nástřihu:-D. A to jsem byla prvorodička. Na pokoji jsem ležela s maminkou, co jí rodil stejný porodník. Byla to druhorodička a jí nastřihl. Takže jak se rozhodujou pro nástřih, nedokážu říct. Nicméně na kruhu se mi sedělo báječně a i se mi to dobře hojilo, takže si nestěžuju:-). Ale určitě asi není problém říct, že nástřih někdo nechce.

Holky, díky za odpovědi.

Napište mi i vy ostatní vaše zkušenosti - nebojte se!! :)

To se teda opravdu v Kolíně rodí jako za krále Klacka? Proč jít s dobou když to jde postaru, že?