Názory k článku Symboly svatebního dne

kláro, já myslím, že se toho stejně moc nastřádat nedá......
tak co mě napadá: ručníky, osušky, utěrky, povlečení, jídelní souprava, skleničky, max. ještě čajová souprava, příbory.

ale pochybuji, že ve výbavě bude třeba struhadlo, kráječ na vejce, palička na maco, pařáček, škrabka na brambory atd....

takže myslím že to třeba nebude až tak hrozné.
a můžu říct, že jsem dostala od mamky příbory, které dostali oni svatebním darem. ale vytáhla je až potom, co jsem byla zoufalá, že nemůžu sehnat přesně ty co chci. chtěla jsem hluboké lžíce, dlouhé a ostré vidličky a ostré nože. kupodivu je to přesně to, co měla doma. ale nedoufala, že by se mi tolik moc líbili. a když jsem ztratila jednu kávovou lžičku ( asi letěla se slupkou od melouna do koše ), tak jsem to obrečela ( teda jestli to nebylo taky tím, že jsem právě otěhotněla a byla možná přecitlivělá ), ale štve mě to dodnes. a s tím, co se nyní prodává s obchodech, tak se to nedá ani trochu srovnávat.


vanilko a jano, já jsem tichý čtenář na této diskuzi pravidelně. mám svatbu už za sebou a stále na ní myslím, jaká to byla krása. opravdu jsem si to užila na 100%. občas sem něco napíšu.

vanilko, jen jsem se chtěla zeptat, kdy máš svatbu? já měla v červnu a šaty jsem měla zamluvené asi od ledna nebo února. stály mě myslím nějakých 3500 ( teď abych nekecala ) a vypadaly jako z pražských butiků. jen že ta cena nebyla jako v těch buticích. navíc byly ty šaty ani ne půl roku staré, paní otevírala nový salon, skrátila mi je podle mojí výšky - mám 158cm ) a vlastně celkově mi je upravila. ale můžu ti říct, že jsem teda měla velký strach abych šaty sehnala. v praze totiž za ně chtěli asi 8000 a ještě by mi je ani neupravili.....
jen jsem ti chtěla říct, že by sis pak nemusela vybrat takové jaké by se ti líbily, ale takové, jaké by zbyly......

Nojo, už to chápu, to víš, myslela jsem, že celkem není až tak moc co skrývat. Takhle je možná identifikace pro toho, kdo Tě zná, poměrně snadná:-)

Tak já se ozvu.

Jani, to jsem netušila, že se nebudeš vdávat v ČR. Sice jsem na MŽM četla, že jste teď s přítelem nějaký ten kilometřík od sebe, ale nějak jsem myslela, že je to přechodné a vše se odehraje tady. Tak to pak jo, to se Ti nedivím, že šaty jsou zatím to poslední, co máš v hlavě.

Jani, jestli máš chlapa drobného, tak mu bude světlý oblek určitě sedět. Já mám takového hromburáce (186/90), sice po světlém obleku touží už dlouho, ale zatím se mi to daří rozmlouvat...nechci aby vypadal jako lední medvěd:-)

Jaké budeš mít šaty? Už jsi o tom uvažovala? Já jsem včera projížděla internet a na jednom serveru jsem našla doporučené tipy pro různé typy párů...my jsme velký-široký a malá-drobnější, neměla bych mít širokou sukni, ale mně se líbí korzet a širší sukně (nemusí být zrovna s obručí, ale trochu vystužená určitě), tak nevím. Asi bude záležet na tom, jak mi co padne...

Zatím je to daleko, po salónech hodlám vyrazit až tak v půli března, sice se mi to zdá zbytečně brzo, ale fakt je, že červen-září jsou svatební sezóna a nerada bych, aby to bylo moc přebrané, tak radši začít včas.

Jani-to jsem já, Jitka:-) Už jsem vystoupila z inkognita, protože jsem dneska využila na domovské diskuzi jedné otázky a práskla to na sebe:-)

Tak co, poznalas mě nebo ne? (jak jsi psala, že jsi intuitivně vycítila, že už jsme se spolu někdy bavily). Myslím že to bylo o zralosti partnerů k rodičovství na jiné diskuzi.

Mejlík jsem nakonec nepsala, vídám Tě často na Rodince (jsem jedna z pravidelných tichých na MŽM) a já jsem tu taky pravidelně, tak myslím, že když si budem sdělovat zkušenosti tady, třeba se k nám přidá i víc holek. Kdybysme se někdy dostaly na něco ne tak zveřejněníhodného/chtěného, můžem na mejl nebo icq (jestli ho máš).

Co se týče barvy obleku, mně se smetanový (a vůbec světlý) na mužích moc nelíbí, zbytečně rozšiřuje. My budem mít antracit, snoubencovi jej nechala ušít babička na míru na promoci a svatbu, tu první akci už absolvoval (bohužel stejně v taláru:-), na druhou je připraven teď.

Souhlasím s tím, že věno je přežitek, jakási kompenzace za to, že nevěsta dřív zpravidla nepracovala. Přesto se místo přežitku může říkat zvyk-a proti zvykům nic nemám. Až budu (jestli dá Bůh) jednou vdávat dceru, tak samozřejmě, podle doby v jaké to bude, ale chci jí rozhodně "něco" věnem dát. Já asi nedostanu klasické peníze na ruku, ale spíš až budem potřebovat (kupovat např. byt či stavět), naši nám pomůžou finančně, tak jsme se domluvili. Jinak už nám pomohli až až s vybavením bytu.