Názory k článku Symboly svatebního dne

Lenko, neměl by to být až tak zásadní problém, oblek bez vesty je úplně normální, potíž je jinde...podle bontonu chlap ve společnosti nesmí sundat sako, když nemá vestu. Takže na obřad v pohodě, i na hostinu, ale až by se potom šel bavit, bylo mu horko a pod sakem neměl kravatu, čekalo by ho buď a) nesmyslné paření se v saku nebo b) vypadal by jako společensky unavený maturant půl hodiny po půlnoci (víš co myslím, kluky co jim kouká podolek od košile, kravatu mají nakřivo a tak...). Neříkám, že takhle bude vypadat, jen že z tohohle důvodu se vestička doporučuje. Ale záleží na Vás-pokud Vám toto případné fópa nevadí, tak ho za to nikdo určitě neukamenuje:-) Je to Vaše svatba.

Holky, prosím o radu: viděla jsem pěkný oblek na ženicha, ale jsou to jen kalhoty a sako, bez vesty. Myslíte, že by to byl velký prohřešek? Jde spíš o letní oblek, světle hnědý, jak si představuju. Bohužel mám pocit, že u světlejších barev jsem viděla už více obleků bez vesty. Jaký na to máte názor (jen mi prosím nerozmlouvejte barvu - na té světlé, resp. béžové, pískové) trvám. Díky předem za radu.

Ahojky, s přítelem by jsme letos chtěli stvrdit náš vztah. Ale máme dilema kdy je asi tak nelepší čas ( samozřejmě bych byla radši kdyby byl krásný den). Oba máme své šťastné číslo 9 a tak přítel navrhl tento termín 9.9.. Mám ale starost aby bylo pěkné počasí. Nemáte náhodou někdo zkušenost se svatbou v září? Zatim díkes a přeju spoustu sluníčka
:-)) Jája

Nejít někomu na svatbu jen proto, že je sňatek církevní, podle mě taky svědčí buďto o slaboduchosti anebo o nějakém příliš traumatizujícím zážitku takového člověka.
Když jsme měli svatbu my, tyhle věci jsem "neřešila", protože obě naše rodiny jsou věřící. Ale zároveň je spousta nevěřících příbuzných na obou stranách. A to někteří z nich měli dokonce svatbu v kostele. A pak také byli hosté - kamarádi z VŠ apod., opět nevěřící. Jediné, co mě napadalo, že pro ně možná bude obřad zdlouhavý a budou se tudíž nudit. Měli jsme celou mši, takže to bylo asi tak na hodinu. Ale nakonec mě kamarádka potěšila zprávou, že svatba byla zajímavá a dojemná. Je pravda, že těch čistě náboženských úkonů tam nebylo příliš, myslím z hlediska ubíhajícího času a když to trvalo déle, hrála hudba, čili bylo zase co poslouchat. Některé příbuzné možná zlobilo, že jsme měli "tichý slib", tzn. za zvuků hudby a ne nahlas do mikrofonu, jak to někdy bývá. Ten slib byl ale náš, rodiče možná slyšeli a ostatním není nic do toho, co my si slibujeme, co znamenají naše prsteny apod... a navíc, celý obřad podmalovávala hudba, což je asi lepší než hrobové ticho. To dávám jako možný tip.
Jinak mám historku od mojí maminky. Vdávala se před 35 lety, dopoledne na úřadě a odpoledne v kostele, jak se to v dobách totality dělávalo. Táta byl sice pokřtěný, babička s dědou (jeho rodiče) měli taky svatbu v kostele, ale to proto, "že se muselo... kvůli babiččině babičce a lidem". A na svatbě mých rodičů poblahopřála babička novomanželům na úřadě a v kostele už ne ;-), nicméně na obou obřadech byla přítomna. Na svatbě mé sestry se trochu nudila a štěbetala, že už bude konec... a co dělala na naší svatbě jsem naštěstí nemohla slyšet a vidět.
K těm církevním sňatkům ještě jedno. myslím si, že svatba v kostele je mnohem hezčí než na úřadě. Ale to je můj pocit. Pokud má někdo svatbu na zámku, je to určitě taky nádhera. Ale brát se v kostele jen "aby to líp vypadalo" mi připadá nefér. Už proto, že během obřadu se slibuje, že manželé budou potomky vychovávat v křesťanské víře atd. Pozitivní na celé věci je, že každý, kdo měl svatbu na úřadě, může ji mít kdykoliv (se stejnou osobou) i v kostele. Můj bratr se s církví rozešel, jeho žena je nevěřící, měli tudíž svatbu na úřadě a mně to připadá správné. Rozhodnout se ještě pro církevní sňatek mohou kdykoliv.
A ještě něco: dřív bylo možné do 24 hod. manželství prohlásit za neplatné, v prípadě, že nebylo konzumní (strašný výraz). Nevíte někdo něco o tom, jestli by to šlo ještě dnes? Tedy, ne že bych měla ten problém, ale ze zajímavosti. Dnes by ale asi byl už problém něco takového dokázat, že...

No nevím, co v poslední době registruju ve svém okolí svatby (šlo většinou o snoubence ve věku 25-30 let), nikdy neplatila nevěsta nebo její rodiče celou hostinu, ale platili ji obojí rodiče na půl, příp. snoubenci sami. Úplně nejrozumnější mi připadá, když rodiče dají určitou částku a snoubenci sami za ni pořídí, co na svatbu potřebují, ať už to pokryje hostinu nebo další výdaje. Tak to měla kamarádka a od začátku měli jasno, kolik peněz na svatbu mají a mohli se tím řídit. U nás platí rodiče na půl hostinu, zákusky a víno a ostatní si hradíme sami. I když já jsem nervák, který má nejradši sám všechno pod kontrolou, takže už teď řeším, aby bylo těch zákusků a vína dost, aby bylo dobré... neumím prostě předat povinnosti na jiné:-) Ale nedá se nic dělat, mám i tak jiných starostí dost a musím tedy mamce a budoucí tchýni důvěřovat, že to zvládnou:-)