Zuzana,32 let,syn 8 let |
• |
19.6.2001 8:32:44
Ahoj Evo,
taky bych to neřešila.Je to těžké hlavně pro to dítě.Všechny děti se snaží,myslím,že učitelé by měli přihlížet na to,že jedno dítě je nadané na matematiku,jiné na kreslení či zpěv.V čem dítě nevyniká,tím se přece v životě nebude živit.Těžko když neumí kreslit,se z něho stane malíř či architekt.Skazit prvňáčkovi vysvědčení dvojkou z kreslení mi přijde dost kruté od učitelky.Pak má jít dítě s elánem do dalšího ročníku.Okomentovala bych to asi tim že"já vím že se snažíš,mně se tvoje obrázky moc líbí,tou 2 se trápit nebudeme".A šla bych s ní třeba na zmrzlinu,aby jsme to vysvědčení trochu oslavili. |
Tana, 2 deti |
• |
19.6.2001 5:00:23
Evo-neresim to. Meli jsme podobny problem s vyukou na hudebni nastroj. V Kanade na zakladni skole
se ucila moje dcera hrat na zobcovou fletnu (asi 2 roky), ale pak jsme se prestehovali do USA a tady ve skole hraji deti na ukulele. To vis, ze se v tom moje dcera zpocatku nekolik mesicu pekne placala (a to chodi na hodiny piana uz nekolik let). Ve ctvrtleti mela same jednicky (tady A a E), ale z hudebniho nastroje B (snad z milosti). Vubec jsem to nekomentovala, naopak jsem ji velmi pochvalila jak je sikovna. To prece neni pro zivot tak strasne dulezite. Sama jsem kdysi hrala na housle, a to tak spatne, ze si vsichni zacpavali usi... Dostavala jsem trojky, obcas dvojky (take z milosti). Nastesti jsem mela rozumne rodice, a tak jsem ani na housle ani na hudbu nezanevrela. A to je asi to nejdulezitejsi. Zdravi Tana |
Lenka - učitelka |
• |
18.6.2001 20:32:02
Je to strašne težke. V navrhu noveho skolskeho zakona bylo, aby se vychovy hodnotily slovne. Bohuzel neprosel...
Ja jsem z vytvarky davala same jednotky. Ale ne proto, ze se deti snazily... V matice se taky snazi, ze. Vytvarny projev je ale velmi, velmi subjektivni a myslim, ze znamkovat pouze formalni provedeni prace je zjednodusujici a demotivujici. Na prvnim stupni si ale myslim muzete vyzadat slovni hodnoceni. Ted jsem na MD tak nevim. V kazdem pripade hlavu vzhuru v zivote jsou sakra dulezitejsi veci! |
Eva, 34 let, 2 děti (9 a 6) |
• |
18.6.2001 16:56:36
Naše dcera (Chodí do 3. třídy.) má od začátku školní docházky potíže s výtvarnou výchovou a pracovní činností. Není prostě šikovná, i když se moc snaží. V 1. třídě měla samé jedničky, jen z pracovní činnosti dvojku, což ji hrozně mrzelo. Myslím si, že učitelé by opravdu měli známkovat spíše snahu dítěte než to, jak nakonec "dílo" vypadá. Svoji dceru naprosto chápu, měla jsem podobné problémy s hudební výchovou. Abych měla aspoň dvojku, musela jsem ovládat stupnice, znala jsem životopisy a díla hudebních skladatelů, zatímco ti šťastnější, kteří dovedli zazpívat bez falešných tónů, prostě jen zpívali a z teorie se nemuseli nikdy nechat vyzkoušet. Zajímalo by mě, jak podobný problém řeší ostatní rodiče.
|
Ivana Krajčovičová,bez dětí |
• |
19.1.2001 14:43:13
Co se týká známkování výchov jsem proti.Sama jsem si toho užila až příliš-nemám hudební sluch,cit pro rytmus taky ne a i když to tak nevypadá v tělocviku jsem taky rekordy netrhala.Dopomáhala tomu,dle mého názoru i "snaha" jedné z mých učitelek-v situaci kdy jsem stála před žíněnkou duševně smířená s tím,že povinnou stojku zase jednou nesvedu prohlásila (před celou třídou)"to nejlepší na konec!"...divte se ,že to pak skončilo 3 na vysvědčení.To byl tak trochu extrém,vždy jsem dostávala z milosti za 2.Ale přežila jsem a dokonce v posledním ročníku gymnázia jsem sebrala odvahu a požádala učitelku,už jinou jestli by nebyla tak hodná a právě kvůli průměru by mě nedala jedničku a musím přiznat,že to doopravdy udělala i když stojku neudělám doteď.Je to pro děti kruté,ale zvlášť s podporou rodičů(ta u nás doma nikdy nechyběla)to jde zvládnout.(A ne každej tělocvikář/ka jsou až tak na hlavu jak se nám někdy zdá.)
|
Gábina, dcera 7 let |
• |
14.12.2000 6:55:08
Jako matka budoucího prvňáčka bych rozhodně byla pro zrušení známkování u výchov.
Pamatuji si, jak jsem v ZŠ měla problémy s tělocvikem (ačkoliv jsem jinak měla převážně jedničky, z tělocviku to byla dvojka z milosti - byla jsem tak na čtyřku). Moje dcera bude možná dysgrafik a jak potom hodnotit "výtvarku"? Je též - po mně - méně obratná - nedovedu si představit, že by měla trojku nebo čtyřku z tělocviku, jenom proto, že jí není shůry dáno. U hudební výchovy je to trochu jiné. I my jsme se učili o významných skladatelích, o typech not a pomlk, ... Myslím si, že to se může naučit každý. Vlastní zpěv se zkoušel po dvojicích a rozdávaly se jedničky a dvojky. |
Beruna |
• |
13.12.2000 12:37:44
Vsechno co se tu popisuje je fakt, ale co prumery? Ze zacatku se to da resit zpusobem-je tu trojka z kresleni, ale protoze dite na to hold nema bunky, zlobyt se na nej nebudeme (s tim plne souhlasim), ale ve vyssich rocnicich na zakladkach je prumer dulezity k prijimani na dalsi skoly.
Pak uz nejde jenom o to, jestli se rodice zlobi nebo ne, ale o to, ze to jsou prekazky k tomu, aby se dite mohlo dostat na stredni skolu o kterou ma zajem (vim, ze rozhodne jsou prevazne znamky z predmetu, ktere se ke skole vztahuji, ale vypisuje se zaroven prumer za poslednich par let). Nekdy rozhoduji i desetinna cisla. Vim, ze se to tyka tech starsich, ale domnivam se, ze je to docela dulezite. Beruna |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.