Názory k článku Průzkum: děti v nemocnici

Viky, to jsem ráda, já se nemohla dočkat, že napíšeš konečně něco takového. Dovedu si představit, že ji teď nespustíš z očí a že ji pořád jen objímáš a hladíš.... Tak vám oběma přeji, ať už vás nic zlého nepotká. Hodně štěstí a zdraví!:))

Marto, Miško a ostatní. Snad to dopadlo dobře, už jsme s malou doma a je to spokojený, mazlivý smíšek. Bojovala o život, ale byla statečná a všechno zvládla. Díky všem za podporu.

Ahoj Viki,


držím palce jako ostatně všichni tady na Rodině.

Milada

Ahoj Viky! Doufala jsem celý den, že si přečtu lepší zprávu, tak snad zítra. Je jasné, že na JIP nemůžeš být s malou a když lékařům důvěřuješ(není důvod k opaku, jejich přístup je zřetelně jiný, než na odd.)je prakticky jedno, jestli tam dojedeš 1x či 3xdenně.První dny tě to uklidňovalo, teď z toho začínáš blbnout. Je to zcela přirozené a nejlepší by bylo se odreagovat, což se ti zřejmě nebude dařit.Musíš se snažit o každých pár minut, kdy se ti podaří myslet na něco jiného. V žádném případě nebudeš působit jako krkavčí matka, protože to je tak, že ty jsi ta,na které stojí veškerý další vývoj.Musíš se připravit na moment propuštění z JIP, abys na to měla fyzicky i psychicky. Pak nastane chvíle, kdy zase budeš muset čelit zdeformovanému personálu, tak teď sbírej síly a važ si toho, že na JIP žádné zanedbání nehrozí. Nebylo by ani dobré zbytečně lékaře popuzovat.Je to tedy fakt divné, že ta nemoc přišla jak z čistého nebe. Nedomnívám se, že by s tím malá spotřeba spánku mohla souviset.Držím malinké nadále palce, jasně, že i tobě.Snad máš také oporu v rodině. Jestli se tvůj muž hroutí, jsi to zase ty, kdo mu musí dodat sílu. Takový je ženský úděl.

Teď ji nekojím, dostává mé odstříkané mléko stříkačkou. Je na JIPce, kde nelze ubytovat maminky. Jak jsem psala, chodila jsem tam 3x denně, ale malá buď spí nebo ji vyšetřují. Kontakt s ní je malý. Moje návštěva ji spíše zneklidní a na mne to všechno psychicky působí špatně. Jak jsem psala, dle lékařů je lepší být doma v klidu a nestresovat se, kvůli mléku. Už takhle ho je stále méně. A na JIPce není zvykem tolik návštěv. TEď je důležité abych byla vyspalá a pořádně jedla, abych měla dost sil na její rekonvalescenci, která bude náročná. Já jsem na tom od porodu také nebyla nejlépe. A k čemu by jí byla maminka, která vysílením onemocní též. Snad nepůsobím jako macešská matka...