| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Tragédie kolektivní výchovy

 Příspěvky 16 z 6 
  • 
7.12.2004 16:34:47
fffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuujjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjtttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaajjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll
11.3.2002 7:15:25
Jsou tady maminky z Českých Budějovic?Vypadá to,že se budeme brzo stěhovat a my bychom chtěli najít synovi dobrou ZŠ v Českých Budějovicích.A tak jestli jsou tady maminky z Č.B. prosím poraďte mi která ZŠ je dobrá a které se máme vyvarovat?
Díky
  • 
9.3.2002 10:19:50
S názory plně souhlasím, jen mi chybí zásadnější vyjádření v souvislosti s názvem článku tj. prosazování kolektivní výchovy v západní Evropě, jak se prosazuje, znamená to snad, že rodiče dávají přednost školkám a jeslím již od např. 1 roku dítěte? U nás je trend spíše opačný tzn. pokud finanční situace dovolí, jsou matky doma s potomkem alespoň do tří let věku a nezřídka i do 4 let. Doufám, že západoevropské tendence nedojdou i k nám, neboť by to byl krok zpět. Jinak děkuji za článek.
  • 
2.6.2001 6:47:20
Už po třetí během několika let mám možnost pobývat několik měsíců s celou rodinou v jižní Kalifornii. Hned při prvním pobytu mě zarazilo, jak často v této oblasti pracují matky velmi malých dětí. Před půlrokem jsem dokončila studium psychologie a mám ještě v živé paměti nejrůznější psychologické studie dokládající, jak velký význam má pro dítě v prvních letech jeho života vytvoření pevných a stabilních vazeb k několika hlavním členům rodiny a jaké dlouhodobé důsledky má jejich narušení či ohrožení. Pátrala jsem proto po názoru amerických psychologů na zaměstnanost matek velmi malých dětí a jediným výsledkem mého (nepříliš intenzivního) úsilí byla studie dokazující, že důležitější, než výhradně mateřská péče je péče kvalitní a že nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě času s dítětem stráveným. Přesto mně je evropské pojetí bližší a lépe souzní i s mými vlastními mateřskými zkušenostmi.
Seznámila jsem se tu s několika českými au-pair děvčaty, které se starají o děti od narození do školního věku. Pokud pečují o dítě do tří let, jsou s ním převážnou část dne samy, učí je mluvit, poznávat svět, chodit, tedy všechno to, co u nás zůstává většinou krásným privilegiem maminek. Rodiče přicházejí až kolem šesté hodiny večer, dítě si převezmou na dvě tři hodiny a ráno jej opět předají chůvě. Děvčata shodně uvádějí, že jsou na ně děti silně citově navázány a mají obavy, jak budou reagovat na jejich odchod. Au-pair totiž může v rodině pobývat pouze jeden rok, poté přijde další chůva, za rok další....Zajímalo by mě, zda existuje studie sledující,jaký má toto opakované přetrhávání silných citových vazeb vliv na emoční a sociální vývoj dětí.
Některé mladé matky řeší péči o dítě jinak. Naše známá Američanka před čtyřmi týdny porodila holčičku a za dva týdny se chystá na plný úvazek opět do práce (šest týdnu je tady zákonná mateřská dovolená). V péči o kojence se budou střídat babičky a jeden den v týdnu manžel. I když bylo již prokázáno, že dítě docela dobře snáší, starají-li se o něj více než dva lidé, neumím si představit, jak se takhle maličké může vyrovnat s tím, že jeden den ho krmí z lahvičky jedna babička, druhý den druhá, večer ho máma kojí. Každá z nich jinak mluví, jinak voní, trochu jinak na dítě reaguje.
Ráda bych se o důsledcích střídání pečovatelů dozvěděla něco víc.Poraďte mi.
  • 
7.3.2001 18:34:56
Velmi mě pobavil text o tragédii kolektivní výchovy v komunistickém režimu. Zanadávat si na dobu minulou, plivnout na bolševika, kopnout do něho, to se dnes stalo módním odrazovým můstkem k řešení každého problému. Nezlobte se, pane autore tohohle článku, ale já znám spoustu dětí, které do jeslí a mateřské školky nechodily. Ani já jsem neměl tu čest. A nebylo to tím, že by zlí bolševici nevyvíjeli na mé rodiče ideologický tlak. Nebyl jsem členem KSČ, neabsolvoval jsem VUML a ani státnice z politiky jsem již nestihl, ale přesto jsem programy komunistů dost pečlivě studoval. Chtěl bych Vás požádat, zda byste mi nemohl prozradit, který programový dokument komunistů se zabývá oslabováním rodiny ve výchově dětí. Připouštím, že zlí komunisté nutili matky odkládat děti v půl šesté ráno do jeslí ekonomickými prostředky. Moje matka byla nevyučená dělnice a otec měl v posudku, že byl synem vesnického boháče (před válkou 4 krávy), ale kupodivu to finančně utáhli a já i mi bráchové do jeslí ani školky jít nemuseli. Pro zajímavost si zkuste porovnat finanční podporu "předlistopadových" matek a sociální péči současného demokratického státu o matky. Dojtete k závěru, že nejchudší jsou naši milionoví podnikatelé, kteří vidí své děti jen v sobotu a neděli. Inu, do srabu se dá dostat nejen ideologicky, ale taky ekonomicky. Již soudruh Lenin říkal: "Politika je koncentrovaná ekonomika". Nebo to bylo naopak? Prostě, bolševici dotlačili výchovu do srabu ideologickými pákami (údajně), demokratický stát to stihl za pár let ekonomickými pákami.
  • 
4.3.2001 2:39:07
Ja bych chtel mit k tomuto projevu jednu pripominku. Ve "skleniku" UK nebo i jineho vzdelavaciho ustavu si muzeme vymyslet cokoliv. Preji PHDr. Matejckovi jeho medaili; smula je v tom, ze treba dnes spousta matek musi jit do prace ne z toho duvodu, ze by musely, ale ze by pozdeji nenasly opet praci. To se deje hodne v USA a v Kanade. Na papire psane deklarace a usneseni jsou k v takovych pripadech k nicemu. - Jestlize si zapadni Evropa tento nedostatek uvedomuje, tak by take jejich vedci meli prijet do Kanady, aby poznali, jaky zhoubny vztah ma odlouceni rodicu od deti - nejvyssi pocet sebevrazd za rok, nejvetsi pravdepodobnost byt zabit v praci atd. I tady je ten trend stejny - rodice nevi, co "delaji" ale skolni poradci detem pomohou. Jak? Treba tak, ze tito poradci NIKDY detem nereknou, ze jen jista kombinace predmetu na stredni skole jim umozni studovat na Universite.
Ovsem prilisny vliv rodicu take vadi. Spousta rozbitych rodin to dokazuje. Proc to je? Protoze kazdy z nas je tvorem spolecenskym, ktery se musi predvest jinym, soutezit s nimi, mluvit s nimi atd. Jestlize rodice (a je to dost casto matka) detem brani v tomto rozvoji, tak je z toho nakonec take prusvih.
Umeni je najit spravnou balanci a to dost z nas nedovede.
Jirka
 Příspěvky 16 z 6 

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.