Marie, 1dítě |
• |
7.3.2001 22:24:35
Tak nevím, ale je dost případů, že člověk vychovává s láskou a péčí vlastní dítě a ono se stejně nepovede. Kolik je takových dětí, kterým jsou rodiče dobří, jen dokud sypou? Když přestanou, šup s nimi do domova důchodců. To zase nedělají romové.
Je jasné, že s určitými geny se rodíme, ale i výchova má vliv a může nevhodné chování potlačit. Myslím, že je stejné riziko, vychovávat vlastní dítě a dítě romské. Já bych se toho nebála. Nemám rovněž ráda smradlavé a hlučné cikány, kteří se flákají a kradou, ale za to malé miminko nemůže, že jsou takoví. Mimochodem znám rodinu s pětiletou romskou holčičkou, mají ji téměř od narození a zatím mají moc hezký vztah. Akorát už teď vnímá posměšky bílých dětí, které dovedou být hodně kruté. Moc těm lidem fandím za odvahu, kterou prokázali a ještě budou muset prokázat, neboť je dost takových, kteří se na ně a jejich dcerku dívají skrz prsty. |
Jana |
• |
7.3.2001 12:34:18
Michale, já jsem se nevyjadřovala k adopci romských dětí, ale pouze mě zaujal příspěvek o pohodovém spolužití s romy v Nuslích, protože já mám jinou zkušenost. Pokud jde o adopci, nevidím v tom žádný problém. Kdysi dávno jsem v jednom českém filmu zachytla větičku: není důležité, kdo dítě udělá, ale kdo ho vychová. Což je dost moudré. Já osobně bych spíš měla strach z okolí, aby si mé adoptivní romské dítě automaticky nezaškatulkovalo. O to by to určitě bylo těžší jak pro rodiče, tak pro to dítě.
|
Jana, 28 |
• |
7.3.2001 10:27:27
Myslím si, že většina z nás by se shodla v tom, že nám na Romech nevadí, že mají tmavou pleť a mluví romsky, ale spíš to, jak se většina z nich chová (tj. mají spoustu dětí, o které se nestarají, v lepším případě nepracují a vyžívají ze sociální ch dávek, v horším se živí kriminalitou, atd.). Romové, kteří se "přizpůsobili" naší společnosti v tom smyslu, že se vzdělali a mají zaměstnání, mají mojí úctu a obdiv, protože si umím představit, že to pro ně bylo a je mnohem obtížnější. Pokud se někdo rozhodne adoptovat dítě, velmi si toho cením a rozhodně si myslím, že nikdo nemá právo ho odsuzovat za to, že si nepřeje dítě romské...
|
Mili |
• |
7.3.2001 9:23:35
Ahoj,
tak já bych se taky připojila do diskuze. Je opravdu velmi těžké rozškatulkovat Romy. Já s jedním už přes rok žiji ve společné domácnosti. Kdyby mi to někdo řekl před pár lety, tak se mu opravdu vysměji... Jsem z "bílé" rodiny, nikde žádný náznak "jiné" rasy. Můj přítel je vzdělaný, mluví několika jazyky, zastává velmi vysoké pracovní místo. Jeho rodina se už před mnoha lety tzv. "odtrhla" od svých a žijí naprosto normálním životem. Doma mají uklizeno, velmi pěkně zařízeno, vydělávají peníze a nesmrdí to tam. Sousedi si je jenom chválí... Samozřejmě se občas scházejí s příbuznými a samozřejmě, když se jich sejde pár rodin, tak začnou mluvit "nahlas" a romsky. Pořád je to ovšem normální sezení lidí, kteří jsou sice tmavší a mají horkou krev, avšak naprosto se včlenili do té naší bílé společnosti. Víte, mohla bych tu psát ještě dlouho. Třeba o tom, že když ty lidi poznáte víc, zjístíte, že mi gádžové jsme strašně smutní a jednotvární lidé, nevíme co je rodinná soudržnost, pomoc druhému ap. O tom, že i já měla chvili problemy, nemluvě o mé rodině!!! A dodnes, když vídím "ty" cikány, o kterých se tady zatím psalo, protože opravdu jich je o hoooodně víc, tak se cítím jako úplný rasista. Mé nejbližší okolí mé rozhodnutí přijalo, někteří velmi dramaticky, někteří s rozpaky a někteří /těch bylo díky bohu nejvíc/ naprosto normálně. Prostě není důležité jakou barvu člověk má, ale jak se chová a vystupuje vůči té majoritě /jak s oblibou říkáme/. Ano, nejsem objektivní, ale to myslím každý chápe a jak už bylo řečeno v předchozích příspěvcích, vyjadřujeme zde pouze svůj osobní názor. Mimochodem...můj přítel vůbec není "černý"...! |
• |
7.3.2001 8:56:57
Milá Jano,
nikdo tu přeci nezpochybňuje to, co někteří romové dělají a jak žijí. Já je mám za sousedy a vím, o co jde. Ale tady jde o to, že nerozumím tomu, proč a jak to souvisí s jejich adopcí. Vždyť se neadoptují velké děti, ale malé, které mají veliký proces výchovy teprve před sebou. Nebo se snad někdo bojí, že mu jeho vlastní adoptované dítě udělá z bytu tunel, vyrve plyn, zdemoluje byt, a to všechno proto, že je Rom? Myslím, že není ani na místě obava, že dítě po výchově pláchne "ke svým" - pokud najde v nové rodině svou identitu, tak to příliš nahrozí, ale i pokud by k nim šlo, tak možná to bude jenom na prospěch věci, neboť jestliže byla výchova správná, tak zažilo dobrý model výchovy, který bude předávat dál svým dětem. Naučí je, jakou mají věci hodnotu, jak se komunikuje, ... Může někdo za to, v jakých podmínkách se narodil, jací byli jeho předkové, ...? |
Jana |
• |
7.3.2001 8:16:48
Milá Bohumilo, já jsem se přestěhovala do Nuslí před 8 lety a do té doby jsem byla ani-rasista. Bohužel, v našem domě bydlí cikánská rodina. Na 40 m2 2 dospělí,6 dětí a pes.Kdyby si devastovali jen svůj byt (ikdyž obecní), ještě by mě to tak nezajímalo, ale to, že se stydím přivézt domů návštěvy, aby si nemysleli, že bydlím na smetišti, to mě vadí. Vstupní dveře - neustále rozbité, poštovní schránky prokopnuté, někdy si dětičky pletou průchod s WC. Sklep - vypálen, zdemolován. Docela mě pobavilo, když jsem se dozvěděla, že se připojili na společnou elektriku, takže my ostatní jsme jim to pěkně platili. Oni jsou totiž koumáci. Vytrhli ze zdi plynové topení a žádali, aby jim bylo sníženo nájemné, že nemají vytápěný byt. No a přitápěli si tou kradenou elektřinou. O tom, že se z jejich bytu line kravál a smrad nemluvě. A co s tím? Na realitce, která náš dům spravuje, nám bylo řečeno, že nikdo s tím nemůže nic udělat. Sice mají splátkový kalendář, ale ten nepatrnýma částkama splácí, takže vystěhovat je nejde. Nehledě na to, že jsou vlastně sociální případ, že. S tolika dětma v malém bytě. Takže prý už se byli zeptat na magistrátu, kdy že jim dají větší byt. Pro náš dům by to bylo vysvobození, ale nějak nechápu kritiku, že z my bílí znevýhodňujeme romy. Zatím si v tý nevýhodě připadám já bílá.
|
Zuzana,32 let,syn 8 let |
• |
7.3.2001 7:26:10
Taky jsem vyrůstala mezi cikány a tak vím o čem je řeč.Vím jaké problémy se k romskému etniku váží(to snad ví každý v této republice).Nevím jestli jsem trochu vnímavá,ale chápu příčiny a souvislosti většiny těchto problémů.Podle mně jsou v tom,že romové se prostě nechtějí přizpůsobiť.Proč by měli,takhle jim to přece vyhovuje.Přivedou na svět x dětí,které povětšinou vyrůstají na ulici.Rodiče dostávají sociální dávky ve výši několik tisíc korun.Proč chodit do práce?Takhle je to přece jednoduché.My sociální dávky nedostaneme,protože na úřadě nekřičíme a nevyhrožujeme.Oni přijdou,udělají všude kravál a protože se jich každý bojí,všechno se vyplní za ně,jen aby byl klid.Znám případ,kdy přišli na sociálku,bouchli rukou na stůl a řekli,že pan vedoucí jim slíbil peníze na uhlí na zimu.A neodešli,dokud jim to pan vedoucí nevyřídil.Zkuste si o podobný příspěvek zažádat vy.A co dělají děti ve škole?Pouze se naváží do ostatních dětí,posmívají se, berou jim peníze a že propadají,to je jim přece jedno.Ano je mezi nimi 1 procento slušných a vzdělaných lidí a já před nimi smekám klobouk,nemám nic proti nim,ale to je mizivé procento.Tito lidi nemají potřebu krást a utíkat do Anglie,do Canady protože tady to prý nejde.Proč asi?Protože prostě jenom využili to co se jim nabídlo.Vzdělávat se přece může každý!Takže jsem vlastně jenom chtěla říct,že kdybych byla postavena před otázku adopce,taky bych si nikdy neadoptovala romské dítě! Budu ho 18 let vychovávat ve slušných podmínkách,snažit se dát mu maximum a ono mu pak něco někde přeskočí a vrátí se ke svým lidem a já ho už víckrát neuvidím.No prostě ne,romské dítě bych si neadoptovala.
Je to každého názor a tak se za to na sebe nezlobme.Pokud chcete,to romské dítě si klidně adoptovat můžete,jak jste se dočetli v článku,netrvá to ani moc dlouho. Mějte se všichni hezky. |
Marcela |
• |
6.3.2001 14:41:16
Tenhle článek mě zaujal už svým názvem.
Musím říci,že po přečtení mám rozporuplné pocity. Souhlasím s Michalem - chování romů je dáno výchovou. Tudíž se dá předpokládat, že po osvojení romského dítěte by se ono dítě chovalo tak jak by bylo pěstouny vychováváno. Názory autorce článku neberu. Věřím však, že lidé se hodnotí podle jiných kritérií než je rasa. A že ona bydlela v Karlíně? Já mám "jeden dospělý exemplář" doma. Ani nemáme vytrhané parkety, ani dvacetičlenné stálé návštěvy. Přes to je možné mě někdy označit za rasistu. Ono totiž pokud máte výhrady k tomuto etniku okamžitě tuto nálepku dostanete. Přitom pokud mám stejné výhrady k rodině bílé pleti (také jsou tací - jen se rozhlédněte) - nikdo vás za rasisty považovat nebude. Problém romů je dán výchovou a vzděláním. Pokud totiž někde objevíte roma se střední či vysokou školou, pravděpodobně už pro vás bude i jeho chování přijatelné. Pokud nevzdělaní a jak se teď říká nepřizpůsobiví rodiče vychovávají své děti - co z nich vyroste? Ano,povětšinou to samé. Zde je tedy úkol pro školy - snažit se působit na tyto děti (a mohou být klidně puntíkaté) a vštěpovat jim to, co z domova neznají. Navíc romové mají kolikrát jiný hodnotový žebříček než my a už to je pro nás kolikrát nepochopitelné. Pokud tedy autorka článku nechtěla adoptovat romské dítě - je to dobře i pro to dítě. Ona by mu nepomohla s problémy které by mělo už jen kvůli své barvě kůže. Ano je to kolikrát nepříjemné a to i pro mě jako dospělou osobu. Stačí něco řešit telefonem či písemně a jméno udělá své. Přes to zastávám názor že s tím nemám problém já, že je to problém onoho člověka. A doufám že se mi takto podaří vychovat i dceru. Proto říkám, že problém není v Karlíně ani nikde jinde - problém má ona pisatelka článku. |
Bohumila |
• |
6.3.2001 12:47:00
Devatenáct let svého života jsem prožila v Nuslích a nevím, proč bych kvůli tomu měla mít k Rómum jiný vztah, než kdybych stejnou dobu žila v Krči, ve Strašnicích nebo v Kobylisích. Kdo žije v Čechách ví, jaké problémy se k romskému etniku váží. A kdo je zároveň trochu vnímavý, tak chápe příčiny a souvislosti většiny těchto problémů. Na základě osobních zkušeností - osobních zkušeností s jednotlivci, i když se mohli čítat na stovky - nelze posuzovat etnikum či národ. Já osobně bych nedokázala ocejchovat cikánské novorozeně nálepkou nežádoucí, jen kvůli špatným zkušenostem s "kýmsi".
|
• |
6.3.2001 10:31:57
Se zvědavostí jsem zhltnul clanek, ktery pani Eva napsala. Hodne jsem ji rozumel, protoze vedle Romu bydlim uz od detstvi az dosud a na vlastni kuzi vim, co to znamena.
Presto nemohu rici, ze vidim odmitnuti romskeho ditete k adopci za spravne. Mluvim ted z obecneho hlediska, nikoli v pripadu konkretni rodiny. Je jasne (i to myslím psala paní Eva ve svém příspěvku), že si každý musí předem spočítat náklady a rozhodnout se. Ale myslím, že to, jak se někteří romově chovají a jak to v rómských čtvrtích vypadá, tolik nesouvisí s tím, které dítě by mělo být vybíráno k adopci a které ne. Znám osobně 2 rodiny, které se k adopci romských dětí rozhodli. To, jak se lidé chovají je z velké míry určeno tím, kdo a jak je vychovával - proto když si někdo odveze z kojeneckého ústavu romské dítě, bude ho mít rád a společně v manželství jej vychovají, je velká šance, že bude v mnoha ohledech jako kdyby vychovali gádžu. Vlastně to má v životě těžší právě kvůli rasistickým postojům a rodiče mají o úkol na víc - utvrzovat sebevědomí dítěte a naučit ho vhodně reagovat na odmítnutí. Já na jednu stranu trochu rozumím tomu, že někdo, kdo bydlel dlouho poblíž některých Romů, tak že v něm je určitý typ rasismu, na druhou stranu to nevidím jako řešení či jako výmluvu Romy odmítat. Proč třeba ty děti tak ječí? - Stačí bydlet vedle nich - rodiče celý den ječí, tak co mají děti dělat jiného? - Právě myslím, že vychovat romské dítě v gádžovské rodině může být hodně dobré. Ale každý si musí zvážit sám, jestli to chce. Je ale škoda podléhat jakékoli formě rasismu - přestože je to pro mnohé tolik těžké. Ti mí známí, kteří se pro to rozhodli, tak toho nelitují a zvládají to. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.