• |
12.3.2001 21:42:21
Ahoj Leono,
zatím se při plavání cítím velmi dobře, problémy z toho žádné nemám a jakékoliv mastičky si nechám až pro případ, že by se objevil problém. Psala jsem, že chodím do Podolí hlavně proto, že to mám poměrně blízko a bazém je velký. Kdyby mi to nedělalo dobře, zkusím těhotenské plavání. Ale u toho se bojím, že budou chtít potvrzení od paní doktorky, což vzhledem k tomu, že jsem na rizikovém těhotenství, asi nedostanu... Měj se pohodově Jana |
Gabriela, Barbara 10 mes. |
• |
12.3.2001 6:38:23
Po prečítaní tohto článočku som bola veľmi potešená. Spomenula som si, ake to bolo, keď bola Barbara ešte v brušku. My sme sa s manželom brali, keď som bola v 5. mesiaci tehotenstva. Ja som nepociťovala žiadne ťažkosti. Kolegyne v práci mi opisovali hrôzostrašné zážitky, ako im bolo zle, no ja som toto nespoznala. Bolo to veľmi fajn. Žiadna menštruácia, žiadne vložky, no proste skvelý pocit. Toho drobčeka vo mne som začala poriadne vnímať až keď sa začal hýbať. Bolo to asi týždeň pred svadbou. Mala som maličké bruško, takže nezainteresovaný nespoznal, že sme dvaja. No aj tak bolo najkrajšie, keď sa Barbarka pohla počas svadobného obradu. Vtedy som k nej pocítila takú nehu a radosť, že je s nami, s mamkou a taťom pri ich veľkej chvíli. Bol to naozaj pekný zážitok, plný lásky k mužovi a k dieťaťu. Tiež sa nám stávalo, že keď položil manžel ruku na bruško, tak NIČ. Ani sa nehla. Akoby vedela, že to nie je mamina ruka. No potom bolo to kopanie také intenzívne, že sme ho pozorovali. Odkryla som si bruško a sledovali sme, ako lozí hore a dole. Bolo to naozaj pekné a aj zábavné. Chodili sme spolu s manželom na ultrazvuk a dali sme si bábätko nahrať na video. Myslím, že toto obdobie, keď už sa drobček hýbe, že je to najkrajšie obdobie tehotenstva. Želám vám preto, aby ste si ho vychutnali do vôle spolu s manželom. Želám vela príjemných zážitkov a ľahký pôrod.
|
Iveta + Klárka 9 měsíců |
• |
11.3.2001 22:54:15
Ahoj, Jano !
Gratuluju Ti ke Schovánkovi a přeju Vám, ať jste oba zdraví !! Jen Tě trošku lituju s tím ultrazvukem. Když jsem byla těhotná, docela mě zaskočil dotaz mé kamarádky, kdy půjdu na další ultrazvuk (???). Nechápala jsem, na co se ptá, pokládala jsem totiž za samozřejmé, že můj gynekolog má ultrazvuk přímo v ordinaci. Při každé návštěvě jsem mohla naší Kikinku vidět. Ale všude to asi tak není ... Co Ti budu povídat, bylo příjemné sledovat, jak nám roste. Pan doktor tak mohl při každé návštěvě zkontrolovat, zda je vše v pořádku. Ani si nedovedu představit, že bych čekala někde na chodbě spolu s hromadou dalších maminek... To mi stačilo jen jednou - a to když jsem nastupovala do porodnice (přenášela jsem a tak si mě tam raději nechali). Zdraví IVETA |
• |
11.3.2001 19:36:50
Gratuluji k identifikaci miminka, myslím, že je to dost důležité vědět, s kým máte vlastně tu čest,abyste tomu mrňouskovi hned odmalička nenabourali identitu, když s ním mluvíte.Já sama se těším, až nás tento týden prostuduje pan doktor a také nám sdělí, co nosím... Moc přeji, ať se Schovánkovi i tobě daří.
Zdraví Jolana |
Martina, Matýsek 7. týdnů |
• |
11.3.2001 18:56:21
Plavat rozhodně nepřestávej. I mně všichni lékaři i porodní asistentky plavání doporučovali a bylo to vážně skvělé. Zvláště v posledních týdnech, kdy se "na suchu" cítíš už trošku těžkopádně, je voda skvělá. Doporučuji ti kurzy plavání pro těhotné (já mám výbornou zkušenost s Babyclubem Juklík), jednak se plave v naprosto výjimečných hygienických podmínkách a cvičení spojené s plaváním je moc příjemné a užitečné.
Držím palce Martina |
Leona |
• |
9.3.2001 17:33:08
Milá Jano,
také jsem v těhotenství chodila plavat. Porodní asistentka nam všem maminkám plavání doporučovala, ale... 1. použivat tampon předem namočený v olivovém oleji z lékárny a po plavání zavést 1/2 tuby Femigelu, také z lékárny 2. volit takový bazén, kde jsou dodržovány přisná hygienická pravidla. Nechci Tě strašit, ale myslím si, že veřejný bazén není to pravé ořechové pro natěšenou maminu. Drzím Vám pěsti a těším se na další pokračování o Schovánkovi. Leona |
• |
9.3.2001 14:25:04
Když jsem četla tenhle příspěvek vybavily se mi podobné situace před několika lety, kdy jsem byla těhotná já. Taky jsem se snažila chodit plavat, a nikdy jsem se nesetkala s nějakým negativním ohlasem okolí, i když sestřička v poradně moc pro nebyla (z podobných důvodů jako u Tebe). Nic se mi nestalo, ale snažila jsem se do poslední chvíle se "hýbat" a asi se mi to vyplatilo - Štěpán se narodil během 1,5 hodiny i s cestou do porodnice i s vyplňováním mnoha nesmyslných formulářů, kdy jsem byla už ve stavu, kdy bych asi podepsala i rozsudek smrti (do porodnice jsme vjížděli s kontrakcemi 1,5 min). Taky moc ráda vzpomínám na naše "první kontakty", kdy se mi v břiše ozýval a dával mi najevo, že je tady, i když ještě není vidět. Taky jsem překypovala energií, myla jsem okna, prala záclony a moje kolegyně lékařka ze mě "šílela". Snažila jsem se dělat všechno, ale nepřepínat se. Myslím, že tělo si řekne, kdy má dost. A povalovat se jen doma v posteli se mi nechtělo, i když to tak zpočátku vypadalo, protže jsem dost zvracela, ale pak jsem měla štěstí a byla jsem v práci až do konce.Moc držím palce a užívejete si to - oba i všichni tři.
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.