Názory k článku Schovanka nebo Schovánek?

Zdravím všechny maminky čekatelky, jsem v 18tt a je mi 24 let a jsem prvorodičkou :o)NAšemu miminku při prvním obrázku se nedalo říct jinak než FAZOLKA :o) zní to legračně ale děloha i embryo mělo před se bou tolik změn a v počátku připomínalo malou fazolku.Když jsem si šla koupit čerstvé koláče do pekárny tak paní v pekárně říka,"malej bublin má zas chuť na něco dobrého?" každy tomu malému stvoření říkáme jinak a ať už je to tak či onak zní to vždy roztomile a mnoha případech i originálně :o))Začínám pociťovat první pohyby miminka, je malé šimráníčko někdy spojene s kopancemi, jako by se konal zápas SPARTA-SL8VIE.KAždý kopaneček je tak zvláštní a člověk si uvědomí že něm roste další život-prostě nááádhera.Manžel už se nemůže dočkat až přiloží ruku na bříško a ucítí to krásné tolik očekávané zachvění i on, prý abych si to neužívala jen já.Všem maminkám čekatelkám hodně zdraví, i jejich miminkům.S pozdravem Martina 24

Milá Simono,
všechny tyhle věci máme za sebou (a doufám, že někdy v budoucnu taky před sebou), ale po přečtení Tvého příspěvku mi to nedá, abych tady nezveřejnila jednu veselou historku z porodnice. Začalo to takhle: v prvním trimestru, kdy se absolvují povinné testy na genetické poruchy, jsem měla výsledky, které nevyvracely možnost nějaké chromozomální nepatřičnosti. Podlehla jsem panice, dostala jsem se na Karlovo nám. na genetiku k báječné paní doktorce (na jméno si už bohužel nevzpomínám) a nakonec jsem absolvovala amniocentézu u Apolináře. Byl to tenkrát hrozný nervák, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Podstatné je, že z odebrané plodové vody se dá 100% určit pohlaví děťátka, což je společně s dalšími výsledky (o počtu chromozomů) předáno rodičům a ošetřujícímu lékaři. Já jsem si vymínila, že pohlaví znát nechci a že obálku, která mi patří, rozlepím až po porodu. Skutečně jsem to dodržela, protože jsem se nechtěla připravit o tu větu na porodním sále: "Tak, maminko, je to kluk (holčička)!" Nicméně podle všech vnějších znaků to těhotenství celou dobu vypadalo na kluka. Říká se, že holčičky berou mámě krásu a já jsem jenom kvetla; při holčičce prý bývá kulatější bříško, já ho měla jakoby špičatější, dokonce moje švagrová - porodní asistentka - mi říkala: "To bude kocourek, věř zkušenýmu". Manžel, který si stejně jako já přál hlavně zdravé dítě a nezáleželo mu na pohlaví, už se přípravoval na Adámka, ale já jsem stejně něco tušila... Možná proto, že jsem si v nejskrytějším koutku duše přece jen přála holčičku. Když nastal náš den "Dé", všechno bylo jinak, museli mě uspat a bleskově provést císařský řez, aby nás obě zachránily, takže tu větu jsem stejně neslyšela. Ale manžel, který celou dobu čekal na chodbě, když uviděl jednoho z lékařů, kteří mi zákrok prováděli, hned se začal vyptávat co a jak. Pan doktor (tuším že) Kratochvíl - takto skvělý chlápek od Apolináře - řekl, že jsme v pořádku, je to holčička 2 990 gramů, 50 centimetrů, ať se na ni zajde podívat na neonatologii do inkubátoru. Manžel, který už si byl jist klukem, se nevěřícně zeptal, jestli je to opravdu holčička, pan doktor odvětil, že ano a na výkřik "To neni možný, dyť to měl bejt podle všeho kluk!", pan doktor neváhal a běžel se podívat, co to vlastně porodil. Zkrátka manželova jistota ho zviklala tak, že sám úplně znejistěl. Nevím, jestli můj popis vyzněl tak komicky, ale mě to tenkrát srdečně rozesmálo. Přeju všem, které po tom touží stejně jako já, aby si tu krásnou větu dosyta užily a narodila se jim krásná zdravá miminka jako jsem tenkrát měla já. Kateřina

Tak ještě jednou, Vítek mi to odmáčkl. Je to šikula. Chtěla jsem Ti pogratulovat, jak to pěkně zvládáte po prvotních potížích a také samozřejmě k tomu malému chlapovi. Mimochodem, Vítkovi jsme až do 20.tt říkali Aničko (tehdy nám prozradili, že to je chlapisko), a tatínek se mohl zbláznit, ačkoliv původně také chtěl holčičku, a tuším, že to následky nezanechalo. Mějte se moc hezky
Jitka a Vítek

Ahoj Iveto,
musím říct, že mi nijak zvlášť nevadí, že nevidím Schovánka pokaždé v poradně. Vždycky si ho poslechnu, jak mu bouchá srdíčko a je mi hezky :o)
Za prvních pár týdnů prenatálního života si mrňousek užil tolika UZ vyšetření, že jsem ráda, že ho tak často nemonitorují. Možná jsem zbytečně opatrná, ale co víme, jak na miminko ten UZ doopravdy působí. Nemusím ho zbytečně vystavovat něčemu, co pro něj může být nepříjemné. Neříkám, že to je nepříjemné, ale co když...
Příjemnou mateřskou
Jana a Schovánek

Ahoj Martino,
plavat hodlám rozhodně do "posledního dechu" :o) Vždycky jsem plavala moc ráda a cítím se ve vodě skvěle.
Jak už jsem psala Leoně, u speciálního cvičení pro těhotné se bojím toho, že mi paní doktorka nedá potvrzení o zdravotním stavu. V rizikovém těhotenství se podle ní mám hlavně hodně šetřit...
Mějte se oba s Matýskem pěkně

Jana a Schovánek