Názory k článku Maminky, jste to vy, které můžete změnit svět

Ahoj Martino,
prosím Tě, co si představuješ pod pojmem "alternativní porod" a co pod pojmem "lékařsky vedený porod"?
Pro mě je tzv. lékařsky vedený porod (holení,klystýr,nástřih hráze,poloha vleže, rutinní podávání drog,separace matky a dítěte) špatnou a nebezpečnou alternatívou přirozeného porodu. Bohužel ta špatná alternatíva přirozeného porodu se pro mne z nepochopitelných důvodů za bolševika ujala ve všech českých porodnicích. Tento stav ve většině českých porodnicích setrvává dodnes. Porodit přirozeně v jakékoliv porodnici je velký problém. Těch možností neni tolik.
Souhlasím s Tebou, že by si ženy měly vybrat porodnici, kde jim to bez překážek umožní. No, nového mercedesa si mohu v pohodě (bez kontrakcí) zajet koupit třeba na druhý konec republiky, pakliže tam zrovna mají nejnovější supermodel. Horší je to s živou rodící ženou.
Monika

Marcelo,

konečně mi sepnulo, že jsem se v té Vámi kritizované větě vyjádřila hodně zkratkovitě a teď si každá pod ní představujeme něco jiného. O co mi tedy šlo?

Kdyby mi vadilo, že jsou u nás možnosti přirozeného porodu velmi omezené, tak bych se snažila dělat něco, co by účinně vedlo k nápravě. Vyhledala bych ty, kteří s mými názory sympatizují. Pokusila bych se zjistit, zda funguje nějaká občanská iniciativa, která tyto názory obhajuje. Pokud by tomu tak nebylo nebo mi existující hnutí nevyhovovala, založila bych vlastní - není to tak složité. Promyslela bych strategii, taktiku a diplomacii postupu. Vyhledala bych instituci či osobu, v jejíž pravomoci je rozhodnutí, zda alternativním směrům v porodnictví dá či nedá zelenou. Důkladně bych se seznámila s její argumentací proti požadovaným změnám. Pečlivě bych si připravila argumentaci vlastní. Dala bych si práci s tím, abych řádně zdokumentovala případy neakceptovatelného jednání s rodičkami včetně názvů konkrétních porodnic, jmen lékařů a porodních asistentek a data, kdy k tomu došlo. Jednala bych. A určitě bych neplýtvala drahocenným časem a energií na to, abych přesvědčovala matky, které dávají přednost lékařsky vedenému porodu, že přirozeně by to bylo mnohem lepší. Ty totiž a) při nejlepší vůli vůbec nemohou a často ani nechtějí posun k alternativám ovlivnit a b) mají ke svému postoji osobní, a tudíž nezpochybnitelné důvody. Pod neupřesněným termínem „názoroví odpůrci“ jsem měla na mysli právě tyto dámy.

To, co jsem popsala, není v žádném případě jednoduché, vyžaduje to zapojení mnoha lidí. Připadlo mi, že mnozí diskutující, kteří zatím jen přesvědčují své názorové odpůrce (v tom smyslu, jak jsem popsala výše), by mohli svůj talent využít a pro dobro věci udělat mnohem více. Proto mi přišel jako docela dobrý nápad toho samostatného diskusního tématu s možností „nerušené a věcné“ diskuse.

Zároveň jsem si ale teď uvědomila, že bude asi dost těch, kteří se k výše popsanému necítí dostatečně kompetentní, kteří se do občanských aktivit z nejrůznějších důvodů nechtějí nebo nemohou zapojit, a přesto by si o této problematice jen tak obyčejně rádi popovídali nebo si v konfrontaci s jinými rádi ujasnili své postoje. Takže z tohoto pohledu ta „věcná a nerušená diskuse“ až tak dobrý nápad asi nebyl.

Jinak v jednom s panem Markem souhlasím, a to s názvem článku. Maminky, jste to opravdu jen vy. Ale není úplně nejlepší nápad tuto bitvu svést na porodním sále, kdy jste handicapovány porodními bolestmi. Možná některé drobné potyčky vyhrajete, ale celkově vzato to bude vítězství spíše Pyrrhovo, s příchutí hořkosti na dlouhá léta. Není dobré se při šíření informací o přirozených porodech uchylovat k manipulacím a invektivám – to věci mnohem více škodí než pomáhá. Nestačí přít se o svou pravdu s ostatními matkami, které dávají přednost něčemu jinému – to je cesta ne-li slepá, tak pořádně klikatá, a při tomto přístupu se možnosti přirozeně rodit nedočkají ani vaše pravnučky.

Martina

Milá Marcelo,

z Vaší reakce jsem usoudila, že můj návrh vyčlenit pro diskusi o alternativním versus lékařském porodnictví samostatné místo považujete za názorovou intoleranci, ne-li za pokus o vytvoření jakéhosi diskusního ghetta se značně ztíženým přístupem. Takže ačkoliv jsem původně již nechtěla, přesto ještě jednou odpovídám a vysvětluji.

K tomuto návrhu nevedl ani tak článek pana Marka, vůči kterému sice mám určité výhrady, ale spíše můj nedobrý pocit z diskusí, které se na toto téma zde vedou. Ty důvody jsem – pravda – v předchozím příspěvku neuvedla. O co mi tedy jde?

Možnost vyjádřit se a říci své názory – to je určitě demokratické, ale samo o sobě to automaticky k toleranci nevede. Nesouhlasíte? Podívejte se na únorovou diskusi ohledně klyzmatu a holení pod jedním příspěvkem ke krčské porodnici. Každý zde měl možnost říci svůj názor – a myslíte si, že tato diskuse vedla k nějaké toleranci? Osobně ji považuji spíše za exemplární ukázku vzájemného hulvátství.

V této souvislosti mě napadá jistá paralela. Představte si nějaký fiktivní diskusní server, třeba s názvem www.pivíčko.cz. Původně určený pro všechny milovníky zlatého moku a vše, co s tím souvisí. V určitém okamžiku třeba jeden z velkých pivovarů sníží výstav a příznivci této značky se ozvou. Načež zareaguje jiná velká skupina, která má ráda značku jinou, prohlásí, že není nad opravdový hořčák a na adresu těch prvních vzkáže cosi hanlivého o nakyslých srágorách, k nimž se výrobce nestydí přidat přívlastek o naší matičce stověžaté. Ti první si to pochopitelně nedají líbit, nějak se zapomene na zásadu o gustu a dišputátu … a rozvine se z toho pořádná diskuse, nijak nešetřící vzájemnými invektivami. A úplně se zapomene na ty, kteří mají rádi pivo hořkokyselé, nebo snad nedejbože nasládlé, kteří by si taky rádi popovídali o svých problémech, jenže těm se tak nanejvýš dostane od jedné či druhé velké skupiny doporučení, že kdyby pili tu jejich značku, tak tyto problémy mít nebudou. A do této přestřelky vstoupí jakýsi sedlák, který zoufale žadoní o radu, jak bojovat s nějakým škůdcem chmele – a jeho prosba v té lavině střetů o chuť té které značky zcela zanikne.

Chtěla jsem tím říci, že na Rodině jsou i diskutující, kteří by rádi „od každého něco“ – a mám dojem, že dopadají stejně jako ti vyznavači minoritních pivních značek. Že jsou mezi námi i takové, které se zde pokoušejí řešit podstatně závažnější těhotenské problémy, než je holení či otázka vnucování či nevnucování EA. Je mi líto těch matek čekatelek, které si v dobré víře otevřou diskusní stránku k porodnici, o které uvažují, a místo faktických informací a zkušeností s tímto konkrétním zařízením se musí brodit spoustou pro ně balastních diskusí, které již dávno nejsou k původní věci. Každý takový příspěvek je automaticky zařazen do diskusního okruhu Jak jsem prožíval/a těhotenství – a tam je již více než 5000 příspěvků!

Před časem jsem našla prosbu jedné těhotné dámy o informace k docela prekérní situaci. Sama jsem ji při svém těhotenství zažila a věděla jsem, že dokáže dotyčné i jejímu partnerovi připravit několik týdnů obrovského stresu. Nemohla jsem odpovědět hned – a po dvou dnech jsem už ten příspěvek hledala velmi těžko, protože se zrovna ke vší smůle strhla početná diskuse o nějaké superdůležitosti v alternativním porodnictví.

Takže za mým doporučením je spíše snaha jít o něco dále než jen k toleranci – snaha vcítit se do potřeb těch, kteří chtějí nebo potřebují diskutovat o něčem jiném. Nevím, jestli se mi to povedlo, schopnost empatie není mezi námi příliš rozšířená, a i profesionálky formátu paní Štromerové, iniciátorky alternativního porodnictví, kde empatie a soucit tvoří úhelný kámen tohoto směru, se ještě mají mnohé co učit. (Nedávno jsem v poradně četla dotaz čerstvě těhotné dámy, na který – pravda – bylo dost těžké odpovědět. Paní Štromerová odpověděla velmi necitlivě a té dámě nejenže nepomohla, ale ještě zpochybnila její charakterové vlastnosti. Ten dotaz nějak z poradny vpadl, možná technickou chybou, možná jej redakce docela rozumně vyřadila).

Abych byla spravedlivá, tak i můj příspěvek patří k tomu výše zmíněnému balastu. Možná, že ty skupiny diskutujících, které se tu snažím obhajovat, vůbec neexistují nebo mě považují za samozvanou mluvčí. Považovala jsem však za nutné vysvětlit, že za mou snahou vyčlenit diskusi o lékařském a alternativním porodnictví do samostatného okruhu vězí důvody spíše praktické než ideologické.

Podařilo se mi změnit Váš názor? Nepodařilo? V prvním případě jsem ráda, ve druhém Vás respektuji a budu se muset nad sebou zamyslet.

Martina

víš, ono celé těhotenství a vše co s ním souvisí je zcela iracionální záležitost D.

Ahoj Lucie,
tak jednoduše, bych to zase neviděla. Lidé nejsou bezcitné stroje a ani lidská morčata, na kterých se dá vyzkoušet všechno.
Dagmar