Názory k článku Mé děti nepatří státu

Proč by také měly být nějaké argumenty proti domácí škole? Špatné to přece není pro toho, kdo se opravdu doma učit chce. Já bych to například nechtěla. Ale nemám právo zakazovat něco někomu, kdo nemá stejný názor. Pro některé děti je domácí škola třeba opravdu jediné řešení.
Každý má právo se rozhodnout, co chce pro své dítě.

Ahoj Lílo,
to, co jsi napsala, cítím taky, jen jsem to jaksi nedovedla vyjádřit. Myslím si, že když budu cestovat nebo dávat dětem cokoliv navíc, pak můžu uvažovat o tom, že třeba nemůžou mít něco jiného. Připadá mi ale zvláštní zavřít dítě doma, aby se nesetkalo s realitou...Jenže myslím, že spousta z těch, kteří sem psali, takhle nepřemýšlí. Stejně ale nevím, co se rozumí pod tím: studovat doma, protože ředitel základní školy může dítěti doporučit individuální školní docházku - ta právě spočívá v možnosti učit se doma a pouze být přezkušován. (Je to ale něco jiného než domácí škola!! Dítě je v kontaktu se školou pravidelně - den nebo dva v týdnu, pokud to jde.)Na škole (střední), kde jsem učila dřív, byla jen povinnost dvojího přezkoušení za pololetí a čtyř konzultací. Mně na tom jen zaráželo, že individuál většinou požadovali rodiče a že tento způsob výuky byl skoro bez vyjímky zneužíván...Naopak studenti s problémy (a někteří je měli velké) většinou do školy chtěli chodit, protože tvrdili, že je příslušnost ke kolektivu "drží" a nutí pracovat. Byla to střední škola a tedy jiná věková kategorie, ale taky už vlastně ty "děti" měly možnost vyjádřit vlastní názor, což malé dítě nemá...

Domácí škola má určitě svoje negativa i pozitiva.Je dobře,že tu ta možnost výběru je a myslím,že výběr "klasické" či "domácí" školy vůbec nesouvisí s vírou.Podstatné ovšem je co chce dítě.Pokud vím,že dítě se v kolektivu vrstevníků cítí dobře a vyhovuje mu kolektiv,je zbytečné strkat ho do domácí školy,a naopak.Rozhodně tím,že moje dítě se bude vzdělávat formou domácí školy,nebude chodit do kroužků,na tábor,na dvůr mezi děti,ho neochráním před špatnými vlivy dnešní společnosti.Důležitá je prevence od mala t.j.adekvátně k jeho věku ho budu seznamovat s problematikou drog atd.Každé dítě má přece spoustu zájmů,nemůžu ho zavřít mezi 4 stěny a držet pod ochrannými křídli rodičů.Ublížit si může stejně lehce doma jako na dvoře mezi dětmi.Bdít a být ochráncem svého dítěte to ano,ale do určité míry.Koneckonců domácí škola může být do 9 třídy (nemám o tom informace,takže čistě laicky),takže na gymnázium či střední školu musí dítě už řádně nastoupit a myslím,že žádný rodič nechce aby jeho 15 leté dítě bylo najednou vyvalené a neznalé z běžného života svých vrstevníků.

Nemyslim si, ze by se deti daly uchranit negativnim vlivum prostredi, tim, ze budou zavrene doma. Neboť jednou je stejne budete muset pustit ven. A pak budou na kolektiv nepripravene, cili by v podstate mohli podlehnout negativismum daleko snadneji. Daleko lepsi mi pripada, povídat si s nimi o nebezpecí okolo nás. Protoze pokud tu jsou drogy a alkohol (a to bohuzel jsou at chceme nebo ne), tak o nem deti musi vedet. A podle me cim drive tim lepe. Tedy mam na mysli, tak brzo, aby jeste nas nazor brali vazne a prijali ho. V puberte je velmi pozde, protoze to uz jsme na druhem brehu reky, ackoli se nam to nelibi. Ale vzpomenme si na sve detstvi.Nechtela bych se ucit doma bez pratel.Sebelepsi ucitel a pomucky nenahradi kolektiv.

Plne s Vami souhlasim. Ja jsem v podstate nikdy nesmel mit kamarady,kdyz jsem byl mladsi. Kdyz jsem byl starsi, tak se zase moji rodice (zejmena maminka) zurive branili tomu, abych se stykal s nekym jinym, ze bych udelal "ostudu". Rodinna katastrofa na sebe nenechala dlouho cekat. (Muzete si ji domyslet sami). - I vloni mi maminka rekla, ze jsem NIKDY NIKAM nechtel chodit. Kde byla ona, kdyz jsem chtel jit na 50lm po Jizerskych horach? Kde byla ona, kdyz jsem chtel jit do kina? Porad NE,NE,NE. Stale chtela mit navrch, stale chtela kontrolovat situaci.