Názory k článku Kdy začíná život - názory občanů

Je pravdou, že i v dnešní době je nejspíš mnoho mladých lidí nepoučené. Překvapilo mě, že mi píší mladí chlapci i dívky dotazy /na www stránky/, které by mě nikdy nenapadly. A týkají se hlavně toho, kdy mohou, za jaké situace otěhotnět. Jsou to lidé, kteří doma určitě o těchto věcech nemohou mluvit nebo s nimi o tom nikdo nemluvil.

Jano, já si ale myslím, že to není o tom, že by se holky dostatečně neděsily interrupce (resp. nechtěného těhotentství), já si myslím, že je to v tom, že se do téhle situace znovu a znovu dostávají. Z hlouposti, nepoučenosti, z touhy po lásce a porozumnění...
Samozřejmě jsem zažila holku, která v čekárně říkala své kámošce že "až doktorka zjistí, že jsem počtvrtý v tom, tak to jí asi klepne", ale myslím, že pro většinu žen je to opravdu drastické východisko z nouze... A přidávat takové holce další stres - nevím, jestli to bude k něčemu dobré - co budou platné celoživotní výčitky a psychické problémy? Ono totiž nekouřit se můžeš samovolně rozhodnout a poměrně dobře dodržet, ale neotěhotnět není tak jednoduché - leda bys stoprocentně abstinovala... bohužel ani antikoncepce není úplně spolehlivá (resp. lidé často selhávají - zapomene se pilulka, praskne kondom.... ).
Přiznávám, že fakt nevím. Interrupce nejsou nic pozitivního - ani pro ty ženy, any pro společnost, ale nemyslím, že exituje jednoduchý recept na jejich odstranění.

Fando, jenomže to stěhování sedmkrát s miminama, vodění promrzlých dětí ve vánici apod. jsi absolvoval se svou ženou - s někým, v kom jsi měl oporu a zastání.... ne sám, bez ženy, bez rodičů bez přátel a za úšklebků sousedek. V tom je ten obrovský rozdíl, víš....

Jano, nevím, co nepřijatelnějšího než vlastní smrt je - a přesto ženy chodily na potraty, i v době, kdy jim ta smrt hrozila. Nemyslím, že hrozbou jde něčeho dosáhnout. To je vše. Mělo by se na to myslet už s výchovou malého človíčka - aby věděl, že má doma tu oporu, aby holky nezdrhali ve třinácti na diskotéky, kde se pomilujou za popelnicí v průchodu jen proto, že je to "cool", aby věděly jak se chránit. A taky je to ve společnosti - aby se sousedky neposmívaly ženě, která se rozhodne dát dítě k adopci. Aby to společnost naopak ocenila. Aby byly povoleny anonymní porody. Aby bylo zázemí k tomu, že potraty nebudou tím jediným zoufalým východiskem. Ale to se opakuju, už jsem to tu psala mockrát.

No já nevím... Na zdrávce jsem taky povinně musely sledovat interrupci a přesto znám holky - sestry, které ji podstoupili. Žádné nezkušené žáby, jedna matka tří dětí, další vychovává čtyři děti, ta třetí měla "jenom jedno". Ta první ze svého platu prakticky živí celou rodinu, ta třetí byla v té době samoživitelka, ta druhá se na výchovu dalšího dítěte necítí. Všechny měly společné to, že užívaly antikoncepci, dvě z nich hormonální. A že své nenarozené děti obrečely. Upřímně řečeno, mám pocit, že volba kouřit X nekouřit je něco úplně jinoho, než mít dítě X nemít dítě. V prvním případě při rozhodování chybí právě ty společenské, finanční a emocionální tlaky.

S.

Sally, když mně bylo kolem deseti byla jsem zařazena do jakéhosi výzkumu proti kouření, kde jsme se museli dotknout čerstvých plic kuřáka, když o tom teď přemýšlím, tak dodnes nevím, zda to byla opravdová tkáň, ale fakt je, že to byl pořádný hnus, zajímavé je, že když jsme byli nedávno na školním srazu, tak my, co jsme prošli touto "odpornou" metodou jsme všichni nekuřáci (po 20 letech), někteří z nás (já mezi nimi) nikdy ani žádnou cigaretu nevykouřili, je nám to prostě nepředstavitelně odporné. Myslím tedy, že ukázky rozervaných potracených tělíček nenarozených miminek, by odvedly podobně dobrou práci a brzy by bylo po interrupcích, zvláště v dnešní době, kdy antikoncepce je jak dostupná, tak spolehlivá. U dívek i chlapců by se vytvořil blok a interrupce by pro ně byla něco, co by nikdy nedopustili.