Názory k článku Noční můra v podobě vánočních přání?

Mám 10 dětí, protože s manželem jsme to chtěli a dělali pořád dokola bez preservativ, nebo jiné ochrany až z toho vznikly děti. Je to super co s nimi prožijeme a jsou i docela hodné:

Táňo,
1) na hromadné e-maily existuje BCC (blac carbon copy) coz je funkce, ktera nezverejni ostatní adresy.
2) neplodím dlouhé dopisy o rodině, ty jsou na stránkách. Takže si e-mailuju opravdu jen s kamarády a opravdu originál.
3) pokud uz posílám něco hromadně, nemám potřebu se tajit s tím, že je to hromadné a tutíž nemusím mít žádné strachy, jestli mě někdo "odhalí" - všichni to vědí.
Tak o co jde?
Jsou situace, kdy se hromadný dopis hodí (už tě vidím, jak třeba necháváš natisknout 250 ruůzných svatebních oznámení, aby se někdo náhodou neurazil, že to jeho není originální), jsou situace kdy se nehodí a záleží na každém, jak se rozhodne. Jak na odesílateli, tak na příjemci - příjemce může opravud dopis hodit do koše, není povinen ho po mě číst.

Tano,

ja tedy nevim, ale kdyz nechces zverejnovat vsechny e-mailove adresy, tak staci dat funkci SKRYTA KOPIE, ne? Mozna jsem naivni, ale nejsem hacker ci neco podbneho :-))), takze nevim, jak se k temto skyrtym adresam da dostat, ale je mi jasne, ze pro specialisty velmi lehce :-))) Ale trochu to prece jen zabezpeceni, je...

Milada

Táňo,
uhodila jsi hřebíček na hlavičku, samozřejmě, že takovéhle vánoční přání (nebo moje webové stránky) nenahrazují osobní dopis, ale každý člověk má spoustu známých a pár kamarádů. Osobně si se vzdálenými milými e-mailuju - je to rychlé a aktuální. ALe pak zbývá spousta lidí, které jsem v nějaké životní fázi potkala, ale nikdy jsme se nestali opravdovými kamarády - třeba právě pro velké vzdálenosti, které nás dělí. S takovými lidmi si vyměňuji jednou za čas "velké" zprávy - svatby, narození, úmrtí. Mám dva kamarády ve francii - oni neumí ani česky ani (moc) anglicky, já zase umím jen minimálně francouzsky - vyplodit dopis pro ně je opravdu problém a přečíst dopis po nich taky. ALe jsem moc ráda, když se jednou za rok dozvím že se mají dobře, že se oženili, že čekají miminko, že koupili dům... mezitím co s mojí nejmilejší kamarádkou probíráme i "drobnosti" - jestli pojede na služebku, jestli má chřipku, co bude vařit k večeři...
Nemyslím, že autorka článku je s rodinou v kontaktu JENOM jednou za rok na vánoce a JENOM touhle hromadnou formou. Ale proč by nemohla rodičům poslat I tyhle "vánoční" fotky a "vánoční" dopis?

Mila pani Vero,

v tom puvodnim dopise neslo ani tak o vanocni pozdravy, i kdyz se to z nazvu prispevku tak muze zdat. Diskuse byla obecne o posilani "hromadnych dopisu" a nejde vubec o to jestli k vanocum nebo k jine prilezitosti. Rada bych videla vasi reakci az vam prijde dopis od vasich deti a misto aby zacinal "mila maminko" zacne "dear all". Soukrome dopisy jsou totiz formou komunikace jedne osoby s druhou osobou, narozdil od "hromadnych" dopisu ktere jsou jen tlampacem pro nekoho, kdo chce vytrubovat vsem do sveta jak uzasny zivot zije a komu musi vsichni ostatni neme naslouchat. Vsimnete si ze pisu ze ostatni musi naslouchat neme. System hromadnych dopisu ma ve sve podstate to, ze jeden mluvi a ostatni muzou jenom poslouchat (jak jsem uz uvedla v predchozim prispevku, nemuze totiz autor ktery posle velke mnozstvi kopii, kazdemu jednotlive odpovidat). To brzo radu lidi omrzi, protoze zjisti, ze mluvit muze jenom Katerina a oni muzou jenom mlcet a cist. Ma to ovsem i sve vyjimky. Napriklad jestlize Katerina odjede na safari do Afriky a vsichni ostatni jsou dychtivi se dozvedet o jejim uzasnem dobrodruzstvi, ktere se jim nikdy neprihodi. Take je system hromadnych dopisu vyborny pro firmy v jejich komunikaci se zakazniky (vsimnete si take toho vztahu firma-zakaznik), ale to uz je jina kapitola.
Preji vam k letosnim vanocum mnoho osobnich a krasnych dopisu.