Jana |
16.11.2001 14:00:52
Blanko, ano, Smíchovské nádraží je ta stanice hrůzy. Taky na ni jezdím velmi často a už dopředu mě chytají záda při představě, jak vláčím kočárek přes několikatery pevné schody. To vše v davu lidí, na druhé straně kočárku vylosovaný hodný člověk :o) A na autobusové zastávce znovu.
Ale i přestup na Muzeu je pro silné povahy. Přestupy v metru ma trasu B mě dráždí jednou pikantností. Mají několikatery schody, většinou jezdící, ale ty poslední schody, ty, kterými bych se dostala na perón, jsou pevné.... POdle posledního vážení ve 4 měsících má Tomášek 7,75 kg a 65 cm. Při těchto rozměrech brzy skončím i se šátkem. Má záda o tom už nebudou dlouho diskutovat :o) |
Blanka, syn |
16.11.2001 11:31:55
Na cestování v MHD si ještě důvěrně pamatuji, i když synovi je už 7 let. Stále "s láskou" vzpomínám na patery schody na Smíchovském nádraží z metra,pak doběhnout autobus,vyžebrat pomoc do autobusu,vyžebrat pomoc z autobusu...Není divu,že jsem v tu dobu byla jako svalnatý proutek.Neustále jsem proklínala autora nápadu skoro nikde v metru neudělat jezdící schody nebo výtah. Bohužel,tehdy se šátky asi tolik nenosily-alespoň nebyly nikde vidět.Párkrát jsem použila klokanku-bez valného synova i mého nadšení.Sotva trochu povyrostl,koupili jsem co nejlehčí golfové hole,aby to "stěhování" po Praze bylo trochu lehčí.Ale stejně to můj koníček nikdy nebyl...
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.