Názory k porodnici Porodnice Český Krumlov

ještě pro úplnost dodám - jsme z ČB

V porodnici v CK se mi 2.5.2006 narodila dcera Barunka. Chtela bych podekovat personalu teto porodnice za perfektni odvedenou praci, byla jsem velice spokojena. Porod pro mne nebyl traumatickou udalosti, ale budu na nej rada vzpominat. I na pobyt na oddeleni sestinedeli, kde byli opet vsichni velice mili a ochotni. Jeste jednou diky a preju hodne spokojenych maminek.

I já se přidám se svým povídáním o Krumlovské nemocnici. Jsem nadmíru spokojená s celým personálem, včetně pana doktora Tomeška. Přijela jsem do porodnice den po termínu bez bolestí. Pan doktor primář mě domu už nepustil :-), trochu jsem krvácela, byl milý a ochotný, dokonce nabídl manželovi, že může být u mě, lehnout si se mnou na "hekárnu", to bohužel sestřička zamítla...jak jsem si bezu bolesti lehla, za 5 min to na mě přišlo. Bylo asi 10 hod večer. Bolesti byly hrozné, břišní , hlavně křížové...manžel odjel na "příkaz" sestřičky domů, přijel asi v 10 dopoledne druhý den. To už jsem byla vyčerpaná, sestřička v noci mi doporučila houpat každou bolest pánvý, aby hlavička postoupila dolů. Každých nejdříve 10 min, pak 5, pak 2 min jsem takhle cvičila. Sestřička mě stále hlídala, ptala se, jestli nejsem moc vyčerpaná, moje blbost, že mi hrdst nedala a já tvrdila, že nejsem. Možná by mi i nějak pomohli. Jediná hrozná věc, kterou si od jedné sestřičky pamatuju, že když jsem slezla z postele a šla na kozu, vyšlo ze mě hodně krve a sestřička nakázala manželovi to uklidit. Chudák byl ze všeho vystresovaný a ještě tohle...Rodit mě přišel pan doktor Tomešek. Neměla jsem s ním dobrou zkušenost, když mě přijímal ve 20. týdnu těhotenství, já krvácela, byl arogantní a necitlivý. Když jsem ho uviděla, chtěla jsem Nikolku udržet ještě do výměny doktorů:-). Ale asi se dobře vyspinkal a byl úplně skvělý. Povídal u porodu, chválil, povzbuzoval, nakonec púochválil Nikolku a při šití vtipkoval, že došla nit a dá mi starou. Jestli to byla pravda, nevím, každopádně mě bavil svýma řečma. Nakonec já i manžel jsme mu poděkovali a šťasný obdivovali svou dcerušku. Takže když se pan doktor Tomešek dobře vyspí, máte vyhráno :-)

S porodnicí v Č.K. mám dvě osobní zkušenosti.Poslední z 24.3.2006, kdy jsem konečně porodila dceru Hanu.Termín porodu proběhl bez známek nějaké činnosti, takže pro nás to znamenalo od den dojíždění z Č.B. do Č.K. na monitor, nakonec následovala hospitalizace.Všechny porodní asistentky, se kterými jsem se setkávala při monitorech, byly jedním slovem skvělé :milé, laskavé. Ono, i když už jste rodila, tak to na vás dopadne, jakmile vstoupíte do těch míst(nehledě, když slyšíte jinou "trpitelku"). Porod samotný, to byla rychlá akce, poděkování patří paní Romaně, slečně Lucii, slečně Haně a nesmím samozřejmě zapomenout na pana doktora Fialkoviče. Mimořádný soukromý dík patří paní Janě, za ochotu i za péči. Po porodu 2 hodiny na sále, absolutní soukromí s mým manželem a novorozencem. Prostě i druhý porod je pro nás vzpomínkou na něco mimořádného, a to narození dítěte určitě je. Krumlov mě nezklamal, je tam poklidnější atmosféra, větší soukromí, laskavý a lidský přístup personálu.Maximální spokojenost, doporučuji.
(Jen malá poznámka k vybavení.Docela mi chybělo madlo ve sprchovém koutu (a nejen mě).Ty masážní trysky by to nemusely vydržet...)

17.8.2005 se nám v porodnici v Českém Krumlově narodila holčička Nelinka. Ač bydlíme v Českých Budějovicích, byla jsem rozhodnutá, že pokud nebude porod předčasný a nebudou hrozit žádné komplikace, vydáme se právě sem. Už podle návštěvy v těhotenství se mi přístup "krumlovských" jevil mnohem lepší. V čem? Vypadalo to, že stejně jako já jsou přesvědčeni o tom, že porod je událost přirozená a není třeba z něj dělat jakousi řízenou operaci. Moje předpoklady se vyplnily. Slabé kontrakce jsem zaznamenala ráno asi v pět, okolo sedmé jsme celkem v klidu vyrazili, po příjmu mi bylo řečeno, že ještě vyčkáme, jestli kontrakce zesílí. Manžela nikdo nevyháněl, protože jsem nesnídala, došel mi koupit ještě něco k jídlu (předem jsem se zeptala, jestli se můžu najíst, a sestra nic nenamítala, pokud to prý bude jen něco lehkého). Podotýkám, že během porodu jsem vypila asi dva litry čisté vody, bez pravidelného příjmu tekutin si porod ani nedokážu představit, v mnoha porodnicích včetně té budějovické je prý pití zakázáno.Během dvou hodin kontrakce trochu zesílily, a tak se zdálo, že vše spěje k porodu. Přestože mají v Krumlově jen dva porodní sály a situace se zrovna vyvrbila tak, že se společně s naší Nelou narodila během dvou hodin další dvě miminka, panovala všude klidná atmosféra bez stresu, v podstatě jsme s manželem podnikali to, co se nám zdálo v tu chvíli nejlepší(sprcha, míč atd.), sestra mi občas natočila monitor, občas poradila, jinak jsme měli naprostou svobodu. Jediným zásahem do mého porodu bylo protržení plodového vaku, ale i o tom jsem se předem s lékařkou domlouvala, a i když se mi to moc nelíbilo, nakonec jsem souhlasila a zpětně jsem za to byla vděčná - porod se tak uspíšil a já jsem se zbytečně nevyčerpávala čekáním na silnější kontrakce. V druhé době porodní se pak po pár zatlačeních vyklubal náš více než tříapůlkilový macík. Domů jsme jely pátý den a ty čtyři dny strávené na "šestinedělí" byly víc než příjemné. Sestry ochotně poradily se vším, ale nic nevnucovaly, tatínek s námi trávil na pokoji celá odpoledne (náhodou na nás vyšel pokoj, kde jsme byly samy), zkrátka jsme první rodinné okamžiky trávili všichni pohromadě, společně jsme poprvé vykoupali a tak dále... Navíc se v této porodnici nepraktikuje žádné dennodenní a jistě stresující vyplňování kolonek, kolik kdo nakojil - přesto jsme s kojením neměli žádný problém. Můj první porod byl pro nás všechny krásný zážitek a pro mě navíc zkušeností, která mě posílila a pomohla mi důvěřovat ve vlastní síly.