| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsme jako rodiče selhali

[<<Předchozích 130] Příspěvky 131140 z 169 [Dalších 29 >>]
Lida a 2holky
31.7.2002 18:23:12
Katerino,
co se tyce psani a cteni - to se snad mohou doucit pozdeji, ne? Ja jsem se zacala ucit Anglicky az v 15ti letech. Dnes bydlim v UK a myslim, ze cist a psat jsem se naucila velmi slusne (casto zjistuji, ze i lepe nez ti, kdo maji Aj jako rodny jazyk).Neco jineho to je co se tyce premysleni a komunikace - to uz asi nikdy nedozenu. Myslim, ze princip je v tom, ze deti maji jazyk v jejich hlave - prijde jim prirozeny, premysli v nem apd. Cteni a psani je problem vzdelani, ne toho, jestli je nekdo dvojjazycny.

Jsou na svete lide, kteri neumi vubec cist a psat a preci jenom stale maji "rodny jazyk" ktery pouzivaji, premysli v nem a komunikuji v nem.


Mam pocit, ze jste zamichala hrusky s jabkama.
Martina, s
  • 
19.7.2002 23:19:20
Tak to by me ten porad opravdu zajimal... Tedy jako divaka...
  • 
19.7.2002 13:42:29
Dobrý den,
neoznačil jsem úplně přesně, koho ve svém článku
oslovuji, tedy Johanku. Jde navíc o zkušenosti s tím související, tj. že si partneři nemusí ani od
počátku rozumět /pakliže jsou oba jiné národnosti/.
Čím exotičtější by to bylo spojení, tím lépe....
Jde totiž o pořad, který je partnerský a monitoruje především překonávání odlišností.
Martin
  • 
19.7.2002 12:00:50
Dobrý den,
prosím Vás, ozvěte se mi na přidané
kontakt. Chystáme televizní pořad o vícejazyčných rodinách, a ten Váš je
opravdu "barevný".
Díky Martin Langer
tel.:0606/327324
langermartin@seznam.cz
Eva, 2 děti
  • 
4.6.2002 10:54:58
Pokusím se taky trochu přispět svou troškou do mlýna. Z knížek od českých autorů mne v poslední době zaujaly: "Veverka Bára a její přátelé" a "Medvěd Péťa a jeho přátelé" od Martiny Drijverové, nakladatelsví Brio. Každá z knížek obsahuje 12 příběhů z veverčí, popř. medvědí rodinky a jejich hrdinové se v nich jako "děti" dostávají do řady situací, ve kterých bývají i "lidské" dětičky (žárlím na svého sourozence, hračky chci mít jen pro sebe, proč mám pomáhat někomu jinému, proč to mají u sousedů doma hezčí apod.). Nakonec dojde i na nějaké poučení a tak příběh může být i impulsem k povídání s robátkem na dané téma. Myslím, že text není příliš složitý ani pro děti, u kterých si čeština konkuruje s jiným jazykem a knížky mají i hezké obrázky.
7.2.2002 9:04:28
Ahoj Vasku,

nahodou jsem cetla tvuj prispevek. Ziju taky v Belgii (pravda, muj manzel Cech neni, ale Belgican taky ne ;-))) ). Nevim jestli ty, ale treba tvoje zena, kdyby mela chut si s nekym pokecat, at se mi ozve na muis66@yahoo.com!!! S tebou si samo popovidam taky moc rada, a konecne, kdyz rikas, ze mluvis francouzsky, tak si nakonec ty s mym muzem muzes povidat "o fotbale".
prosim prosim ozvi se! Je to prtava zemicka a jsem desne rada, ze jsem tu nekoho objevila na ceskej pokec. Treba si nebudem sympaticky, ale treba jo, a je skoda takovou sanci prosvihnout!
Moc diky a tesim se na zpravicky
Petule
Vasek
  • 
6.2.2002 16:37:19
Ja bych pridal svou kapku k tem komentarum, co jsem uz cetl.
Jsme oba Cesi a zijeme v Belgii. Takze jsme se taky pidili co a jak aby toho nebylo moc (mluvi se tady Franocuzsky a Vlamsky, ale my Vlamsky nemluvime, takze s Vlamskymi kamarady mluvime anglicky, a doma cesky....)
Pry si Jakub spoji jazyk s urcitou osobou, a tak ho nemame mast tim ze budeme stridat jazyky (nehlede k tomu ze moje Francouzstina by mu byla k smichu). Takze maminka a tatinek mluvi cesky, a chuva a deti ve skolce Francouzsky.
Tak to delame a cekame co bude. Jakubovi budou dva roky a zatim uspesne zblepta v obou jazycich. Doma nam obrazky pojmenovava vice mene cesky, a ve skolce Francouzsky.(legracni je ze prevzata slova vystrihne s puvodnim prizvukem...pokud se to da posoudit :-).
Tak uvidime.....
  • 
6.2.2002 1:13:28
Mila Katko,
zaujalo me Tvoje povidani, protoze jsem v necem zazila neco podobneho.
Moje -taky tri - deti vyrustaly a jeste castecne vyrustaji trojjazycne. Narodily se v Nemecku, kde nejstarsi prozil 8, stredni 6 a nejmladsi 4 roky. Ja jsem Ceska, muj manzel Peruanec.
Byla jsem hrozne hrda, ze moje deti povazovaly za svou materstinu vice cestinu nez nemcinu, ackoliv jsem na ne mluvila cesky jen ja sama, muj manzel cesky neumi a mluvil s detmi nemecky. Se mnou proste mluvily cesky. Neexistoval kupodivu problem, ze by mi odpovidaly v nemcine, jak je to casto slyset od mnohych rodicu. Dokonce i mezi sebou mluvily cesky a to i tehdy, kdyz jsem treba par dni byla pryc. Naucily se nemecky stejne dobre jako cesky, ale je pravda, ze v obou jazycich o neco zaostavaly za vrstevniky. Spanelsky se deti nenaucily od meho manzela. Naucily se teprve kdyz byly samy v Peru u pribuznych bez nas - 5 mesicu. Syn prijel a mluvil na vsechny jen spanelsky, cestinu a nemcinu uplne zapomnel, ale za dva mesice uz zase mluvil cesky. Tahle zkusenost mluvi pro to, ze vliv prostredi je u deti strasne dulezity. Nuti jazyk pouzivat a pridame-li k tomu kapacitu detske pameti, vyjdou z toho uzasne veci.
Delala jsem s prvnim synem v Nemecku cesky slabikar a pisanku, protoze jsem se chtela po studiu v Nemecku vratit do Cech. Ted jsem v Cechach - od leta 01 a tohle dite, co delalo prvni pulku 1. tridy v Nemecku a 2. pulku v Peru, melo ted v pololeti v ceske 2. tride same jednicky. Pravda, obcas nevi, jestli se rekne hrochy nebo hrosi ... Druhy syn nastoupil regulerne v zari do 1. ceske tridy a ma trochu potize, ale ne jazykove, snad jen vseobecne adaptacni.
Na konci naseho pobytu v Nemecku zacala prevazovat nemcina nad cestinou. Deti michaly do ceskych vet nemecka slova. Ted je zase pro deti cestina jazykem cislo jedna. S tatinkem se bavi nemecky nebo spanelsky, ale uz je to kostrbate. Priklanim se k teorii, ze vliv prostredi je obrovsky a ze deti s pribyvajicim vekem rozvijeji prirozene predevsim jazyk sveho prostredi. Cim mensi dite, tim snaze ho rodic muze naucit svou - cizi rec, resp. polozit jeji zaklady. A obracene - pokud dite nenaucime rodnou rec (v cizine) odmala, pozdeji to pujde uz tezko, maximalne "sokem" jako jsme to udelali my se spanelstinou - "hozenim do vody - a plav".
Povazuju za smysluplnne, aby deti rozvijely na urovni rodileho mluvciho - tedy na spickove urovni jako materstinu jeden jazyk a ty ostatni si pestovaly. Povazuji za dobre, aby se deti umely dobre vyjadrit v jednom jazyce, at uz to bude jazyk jejich rodicu nebo jiny - aby se proste v jednom jazyce vyznaly dobre.
Pokud bych chtela, aby moje deti perfektne a stejne perfektne zvladly vsechny tri jazyky, musela bych relativne casto menit jazykove prostredi. Na druhou stranu uz maji v sobe zaklad trech jazyku a pokud se zvladne ho jakz takz udrzovat - byt obcas v Nemecku, mluvit obcas s nekym nemecky a spanelsky, divat se na video v cizi reci, myslim, ze budou v techto trech jazycich relativne doma. Nebudou je vsechny umet perfektne jako rodili mluvci, budou mit prizvuk a mensi slovni zasobu nez "domorodci", mozna budou psat gramaticke chyby, ale mohou mit daleko vytribenejsi cit pro ten jazyk nez kdyby se ho naucily ve skole. A to je prece porad strasne moc.
Tak mam pocit, ze ackoliv to clovek casto vnima jako nedokonalost - ze deti porad v nejakem jazyce "zaostavaji", ze je to prece jen plus - umeji neco navic.
Mejte se pekne. Johanka
  • 
20.1.2002 20:53:23
Milá Kateřino,
Řešením by bylo pouze nevzdávat se používání češtiny. To znamená musela bys s dětmi mluvit zásadně česky. Alespoň u nás to tak funguje. Manžel mluví s dětmi švýcarským nářečím, já pouze česky. Ale musí se to opravdu zásadově dodržovat. Mám také známé, kde matka míchá oba jazyky, děti sice rozumějí, ale odpovídají jí švýcarsky.Má osmiletá dcera už chodí do druhé třídy, vyučovací jazyk je němčina. Číst se naučila sama už před školou, stejně tak začíná syn. čtení v češtině jí taky nedělá problémy, ale, tady se dostávám k tvé domněnce, že dítě nezvládne oba jazyky stoprocentně, psaní zatím stojí trochu stranou. Musím říct, že jsem si předsevzala s ní psaní trénovat, ale časově se to nedá moc zvládnout. Myslím, že je dost vytížená domácími úkoly, koníčky.
Jinak myslím, že ústně děti zvládají oba jyzyky dá se říct stoprocentně.
Ale je to i tím, že do Čech jezdíme téměř každé prázdniny a tím že máme dvoujazyčné manželství.
Myslím, že to důležité jste prošvihli, chtělo to opravdu nemíchat oba jazyky. Myslím tím, že jedna osoba používá dva jazyky v kontaktu s dítětem. Nutit děti do toho nemůžeš, ale jazyk musí být aktivní, musí se používat, aby se nezapomněl. Až budou tvé děti starší, určitě by jim pomohl jazykový pobyt, znám letní školu českého jazyka na FF UK. Plno lidí říká, že právě rozhodující je, kde děti chodí do školy, a ten jazyk pak opravdu ovládají dokonaleji.
Zdraví tě Gábina
Katka
  • 
16.1.2002 10:03:23
Ahoj z Lince !

Jsem Ceska majici ctyrletou Aninku, ktera mluvi cesky i nemecky, manzel Rakusan mluvi jen nemecky.

Pobavil me predchazejici dopisek, se slovem "schvalne mluvi jinou reci, aby mu rodice nerozumeli".

To je prave to! Kdyz nas tata jede na sluzebni cestu, rika mi mala Aninka cesky:

"To zase budeme delat neplechu a kramarit ve skrinich, kdyz budeme samy."

Proste je si vedoma toho, ze i kdyz tata u ni stoji, tak nerozumi tomu, na cem jsme se my dve holky domluvily.

A tak mame uz ted svoje ruzna holcici tajemstvi.

Neni to hezke ?


Katka
[<<Předchozích 130] Příspěvky 131140 z 169 [Dalších 29 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.