Názory k článku Jak jsme jako rodiče selhali

Milá Katko,
původní příspěvek se mi někam zatoulal, ale to nevadí. Tak aspoň poradím nějaké knížky. Děti měly rády Ferdův slabikář (od Ondřeje Sekory).Naučily se s ním všechna písmenka. Pěkný je Krtek (leporela i knížky), knížky(tenké) "První čtení". Hodně jim předčítej. Budou se ptát, čemu nerozumějí a ty jim to můžeš vysvětlit. Rozšíří si slovní zásobu. Hlavně zdraví a "slunce v duši".

V první řadě díky za článek. Myslím si, že váš pocit selhání není na místě. Každá snaha se počítá a s každým pobytem v místě použití jazyka se jeho úroveň zlepší. Máme v Americe bratrance, který žije v zahraničí s rodiči od osmi let. Když jsme se s ním poprvé setkali před deseti lety, měl velmi silný přízvuk a jeho e-maily byly zdrojem dobrého pobavení stylu Pan Kaplan má třídu rád. Mezitím měl několik českých přítelkyň, s námi si dopisoval, prostě měl příležitost a čeština se zlepšila přímo zázračně a to prosím skoro ve čtyřiceti. Do dětí se ukládají jazyky jako do pokladničky, jen se nesmí na příliš dlouho přestat používat.

S úrovní nových knížek pro děti v Čechách je to skutečně na pováženou. I já nejednou mám chuť plakat po návratu z nějaké zahraniční cesty a to vůbec neuvažuju o modernějších médiích jako jsou CD ROMy apod. Možná by ho mohly zaujmout básničky pana Žáčka - mají vtip. Aprílová škola snad nestárne a nové Nemaluj čerta na zeď taky nejsou marné. Chápu ale, že kluka nemusejí zaujmout.

Mějte se krásně a pamatujte, že každá vaše snaha se počítá, ať už je to v sudý nebo lichý den. Já jsem od rodičů dostala dárek na celý život - pobyt ve Francii, když mi bylo 12. Francouzštinu nemám dokonalou, ač se snažím, ale přízvuk a lehkost učení tam stále je.

Denisa

Katko a co české dětské časopisy? PNS přece dodává i do ciziny. Na některých ambasádách jsou i české školy a české knihovny.
Jinak ti tvé problémy závidím :-), já řeším už pěkně dlouho opačné.

Lída

Lído,
z mojí zkušenosti se ve školce kde jsou děti různých národností a angličtí učitelé a výuka v angličtině pochopitelně ze začátku přimknout k dětem své národnosti, s kterými si "rozumí" bez problémů. Časem se propracují k té angličtině (cca 3 měsíce u malého dítěte). Ale viděla jsem i děti (konkrétně českou a holandskou holčičku - cca tříleté), které si vytvořily vlastní jazyk - taková směska holandštiny češtiny a angličtiny :-)))
Mám pocit, že právě cca tříleté dítě se stále ještě učí česky - pochytává nová slovíčka, upevňuje gramatiku a tak když na něj někdo promluví anglicky, automaticky to zařadí jako nová slovíčka a netrápí se tím, že je to "cizí" jazyk - prostě paní učitelka mluví takhle, mezitím co maminka jinak a je to. Také "přirozeně" pochytí gramatiku, bez učení se nějakých pravidel, pouček nebo tabulek.
Bez rodilého mluvčího bych se do výuky jazyka nepouštěla - dítě akorát pochytí vaše chyby (a nenaučí se výrazy přiměřené svému věku) a váš přízvuk a zvláště toho přízvuku se v pozdějších letech špatně zbavuje. Soudím podle sebe - v angličtině mám pořád přízvuk, byť jinak umím dobře (věnuji se angličtině skoro dvacet let), ve francouzštině, ktreou mě rovnou učila rodilá mluvčí se mi francouzi smějí, že mluvím jak pařížanka (moje učitelka byla z Paříže) - a to přesto, že motám gramatiku a mám omezenou slovní zásobu. Jenomže gramatika a slovíčka jdou doučit, přízvuk už asi ne.

Ráda bych se vás maminek, co už „dvojjazyčné dítě“ mají, nebo se o něj snaží :-), zeptala na radu, co s dítětem, které žije v Čechách a mezi příbuznými má také pouze Čechy. Má smysl dávat syna do školky nebo do kurzu, kde budou jen české děti a anglický lektor? Eventuálně do školky, kde budou angličtí učitelé a děti různých národností? Nezvolí automaticky tu nejjednodušší cestu, mluvit jen s těmi, kterým rozumí?
Nebo se máme omezit na čtení anglických krátkých říkanek a pohádek z originální literatury, nebo na CD romy pro malé děti? Muž umí anglicky velmi dobře, ale zdá se mi zvláštní, aby na syna najednou anglicky mluvit začal. Nehledě na to, že určitě nezná „dětskou angličtinu“, kterou na děti mluví rodilí mluvčí :-)
Jsou výhody takových předškolních začátků patrné, nebo to, co se děti naučí teď, by ve školy zvládly později také a za kratší dobu?

Moc vám děkuji
Lída