Názory k článku Lidský život je lidský život. Tečka.

Milá Simono,
odkazuji Tě na své jiné příspěvky, ve kterých mluvím o tom, že nesouhlasím se zákonným zákazem potratu a proč.
Mimochodem "přerušení těhotenství" neexistuje. Když něco přerušíš, lze v tom pokračovat později...

U mimoděložního těhotenství není naděje na přežití dítěte a pokud by se nic nepodniklo, zemřelo by dítě i matka? Chápu to dobře? V tom případě, ne že by potrat nebylo zabití, ale je to zabití nevyhnutelné - aby se zachránil aspoň jeden.

Antikoncepce, to už je trochu jiná kapitola. Hormonální antikoncepci bych, pokud mám mluvit za sebe, nikdy neužívala proto, že jsem se od své příbuzné medičky dozvěděla o mnoha různých zdravotních vlivech, o nichž se z důvodu reklamy na veřejnosti příliš nehovoří. A taky kvůli možnému potratu (snažím se zjistit, jak často k němu u této antikoncepce dochází, zatím to nevím).

Zajímavá mi přišla Tvoje věta: "Osobne si myslim, ze pri tak slabe menstuaci jako pri brani antikoncepce byva to ani neni mozne nepostrehnout, ze se "neco" stalo." Ať už je to s horm. antikoncepcí jakkoli, nejde přece o to, co kdo postřehne, nebo nepostřehne. Jde o to, co se stane - jestli se člověk usmrtí, nebo ne.

Milá Agáto,
podle hypotézy, o které jsem mluvila (tedy podle křesťanské teologie), duše do těla nevstupuje, ale zniká ve chvíli, kdy vzniká tělo (viz příspěvek Vědecký přístup, kde už jsem to popsala). Početím tedy vzniká život (tělo+duše), smrt těla je (nepřirozené a přirozeně nevratné) odtržení duše, roztržení člověka.

Akademické debaty nelze nechat koňovi, k tomu je tady člověk, aby myslel. Tímto způsobem se ale, jak říkám, nelze dobrat definitivní odpovědi, kterou by bylo možné vědecky ověřit, jen hypotézy. Jde o to, jestli člověk dá přednost tomu, že riskuje, že zabije druhého člověka, když bude jednat s ohledem na svůj domnělý prospěch, nebo ne.

To, jestli jsem schopná dítě vychovat, musím rozmýšlet před tím, než jednám tak, aby mohlo dítě vzniknout. Co se stane, nelze odestát - člověka nelze zrušit pomocí tlačítek CTRL+Alt+Delete.

Simono1, ano, jedna z hypotéz a přijmu li tedy tu tvoji že život " a nekončí ve chvíli, kdy přestane fungovat mozek, a nemusí končit vůbec. Ani jedna z těchto hypotéz není empiricky ověřitelná. "
tak přece, nekončí-li není žádné zabití? A kdy duše do těla vstupuje? Z funkcí mozku? dříve?

Já bych akademické debaty nechala koňovi a praktické řešení bych ponechala na tom, kdo je schopen si odpovědět na otázky - jsem schopna přijmout odpovědnost za budoucí dítě a budu ho moci zabezpečit jak materiálně tak citově a svou výchovou?
A každej, kdo řekne holce v jináči, bez bytu a nedostudované - že si to má nechat, tak jí má taky říct - kde bude mít postaráno o bydlení a že jí bude živit při mateřské a že jí bude finančně pomáhat, nebude-li moct sehnat práci. A že jí občas pohlídá, až jí z toho bude hrabat.
Já měla chtěné ale bez funkčních babiček. Bydlet jsme měli kde a manžel vydělával. A stejně jsem dost často byla nejistá, zda vše zvládám a pomoc bych uvítala. Dítě je o zodpovědnosti.
Moje kamarádka byla velmi nešťastná, má byt 40m2 a 2 kluky v pubertě. Dlouho s nimi byla doma a vydělával jen manžel, teď do práce už chodí. Oba vydělávají - a přesto šla na potrat a kdo jí chce odsoudit?

Simono máš pravdu, samozřejmě přesně se nedá definovat žádná hranice...ta 12 týdnu je jen uměle stanovená, aby nějaká byla, mozek se vyvíjí již mnohem dříve.
Mimi po narození dýchá samo ale jinak je zcela odkázáno na matčinu péči, bez ní nepřežije..
Je to otázka filozofická, etická i náboženská, a každý má na věc jiný názor to je normální.
Počaté miminko se k tomu vyjádřit nemůže, to je také fakt..

42 000 potratů za rok se mi zdá bohužel dost vysoké číslo, no, snad se rozeběhnou více utajené porody,pomoc matkám v tísni, to je také cesta. Těch dětí je škoda, ale jinak nechci ty matky soudit.
Často je do toho tlačí partner..rychle rychle..a pak toho moc litují...

Počkejte, ztratili jsme logickou souvislost:
Já jsem taky říkala, že NESOUHLASÍM s zákonným zákazem potratů.
Srovnání s alkoholismem považuji za celkem výstižné (až na to, že podle mého názoru nelze říct, že potrat v malém množství neškodí, jako to platí u alkoholu). Nemá třeba smysl demonstrovat proti alkoholismu a rozdávat lidem na ulici obrázky chlapů v deliriu tremens a jejich plačících manželek, ale je třeba oponovat každému, kdo by tvrdil, že opíjení se je úžasně ušlechtilá zábava.

"82% společnosti, kterou tito poslanci zastupují," si myslí to, co já: že není dobré snažit se potraty ilegalizovat a sankcionovat (takový zákon u nás teď nelze prosadit a i kdyby ano, prostě by se obcházel a přestupoval).
Ale nic to neříká o tom, jaké procento společnosti si co myslí o potratech jako takových. Navíc, opakuji, to, jak se věci mají, není závislé na veřejném mínění.