Názory k článku Lidský život je lidský život. Tečka.

Milý Sosane,
jak tohle všechno prosím Tě víš? Kdy začíná lidský život, když ne počátkem (tj. početím)? Co to vlastně je "lidský život"? Kdy jedinec začne "vnímat smrt jako újmu" (bolest začne vnímat určitě dřív, než dochází k potratům)? Co je to smrt?
Pokud odpovědi na tyto otázky neznáme, neměli bychom být raděj opatrní?

Milá simono,
pojmenovat dobro a zlo ještě neznamená soudit druhého. Člověk na jednu stranu nemá právo se nad nikoho vytahovat, protože být v kůži toho druhého a mít jeho minulost, choval by se s velkou pravděpodobností podobně, na druhou stranu nesmí rezignovat na rozlišování dobra a zla, nesmí přestat používat mozek, pokud se nechce stát zase zvířetem.

Když někdo někoho okrade, nelze říct, že na to měl právo. Můžeme se ale bavit o polehčujících okolnostech a o tom, že já, i když jsem třeba v životě nic neukradla, nejsem o nic lepší než on. Možná ho rodiče špatně vychovali (za což on do velké míry nemůže), nebo kradl proto, že neměl na chleba pro své děti, nebo se ukvapil a neuvědomil si, co vlastně dělá, a nebo je bohatý a lakomý a pořád mu to nestačí, co má. Situace jsou velmi různé.

Stejně tak nelze o zabití nenarozeného dítěte rozumně mluvit jako o dobru. Ale odsoudit ženu, která potrat podstoupí, na to právo nikdo nemá. Možná ji někdo zmátl hloupými řečmi o právech ženy (což je ve skutečnosti propagace práva silnějšího) nebo o tom, že pro nemocné dítě (třeba jen s rozštěpem patra) je lepší umřít (co my víme o tom, jaké to je umřít!!!), možná že nemoc jejího nenarozeného dítěte je opravdu velmi vážná nebo dokonce hrozí smrt i jí samotné, pokud by dítě, které stejně pravděpodobně brzy zemře, ušetřila, možná se jen zalekla problémů, které by plynuly z nechtěného mateřství svobodné matky v 17 letech, a možná je jí to všechno jedno ("máme málo peněz i pro nás, tak co s dalším hladovým krkem, a ani bysme nemohli letos s mým milovaným Pepíčkem na dovolenou k moříčku...").

Vis Simonko, člověk musí vzít život do vlastních rukou a ne čekat na almužny od rodičů, nebo jiných lidí. Ale Niky fandím, podle toho co psala to ví a je štastná a tím pádem i její děti a to je důležité :))

To taky nechápu, jak to ta Miška myslela? Já Niky oceňuju - je to statečná a silná ženská, která ví, co je v životě podstatný. A to není v jejím věku tak obvyklý! Od Mišky už jsem četla pár názorů v těchhle diskuzích, citovat už je teda nemůžu, ale měla jsem z nich dojem, že je poněkud příliš pragmatická...

Miško,
pro Tebe je důležitější Tvé vzdělání než Tvé děti???
Anebo ne vzdělání, ale kariéra, úspěch, práce, Ty nebo co?