Názory k článku Lidský život je lidský život. Tečka.

blázen nejsem,jen jsem pozorně četla Listinu práv a svobod.Přečti si jí pořádně i ty a pak si o tom můžeme podiskutovat.

Správně píšete,že jsme v demokratické společnosti.A každý má své svobodné právo na rozhodování.Ale zapomínáte,že i nenarozené dítě má své právo-právo na život.Připomenu definici demokracie,která není moc populární ani známá: "Svoboda každého z nás končí tam kde začíná svoboda toho druhého."Nenarozené dědi nevyjímaje.

Ančo, ty si asi neuvědomuješ, že i ty si byla jen "nějaký shluk buněk", jak odborně píšeš. A jsi tu díky tomu, že tento shluk buněk tvá maminka neposlala do kanálu, ale donosila, porodila a vychovala...Jako ostatně matky nás všech, kteří tu píšem a diskutujem. Nemyslím si, že je to nějaký extra pokrok moderní společnosti, uvažovat takovým způsobem o počatém dítěti. Ano, píše se rok 2008, ale takovýto způsob uvažování vnímám jako naprostý úpadek.

To myslis vazne?Mozna byses mohla probudid a zjistit ze je rok 2008 a zijeme ve svobodne zemi jmenem Ceska republika a je tu demokracie teda pro ty co to nechapaji-O svem zivote rozhodujeme sami o tom kdy mit deti,s kym je mit a kdyz se nam to nehodi a nemame jak je vychovavat tak jdeme na potrat.Tady se ti zeny na nejaky rozkaz vychovavat deti vyserou to ani nejde rozkazat popripade se doplni uz tak nacpany ustavy a nebo se ztrojnasobi pocet deti co najdou mrtve!Nikdo nemuze zenu nutit aby nosila dite pro ti sve vuli.O tom jasne mluvi listina prav a svobod.Nikdo nemuze byt k necemu nucen nasilim kdyz nechce-vyjimka vezeni.
Pravo na zivot maji jen a pouze uz narozene deti o nakym shluku bunek tu nemuze byt rec.Jrstli se ti nelibi odstehuj se tam kde vladne dikatura a nebo do Polska kde Polky jezdi k nam na potrat nebo jezdi potratova lod.Tak to je a bud se stim smiris nebo ne

Jen chci reagovat na to týrání. Moc dobře vím, co znamená přijít domů a "být bitá" ať už od táty, nebo od přítele. Moc dobře vím, jak je těžký odejít. Nemá to nic společnýho s láskou. Je to jen strach o život. Ale vždy je to lepší risknout. Já to riskla až díky lásce. Nové, krásné, vášnivé a krásně hřejivé lásce. A k těm potratům. Dokážete si představit jaký to je, když přijdete o dítě? Moje dvojčátka jsme "vyrobili" tak nějak nečekaně. Když jsem řekla partnerovi, že jsem těhotná, tak řekl "Neboj, to zvládnem." , když jsem přišla s tím, že budou dvě, tak mi řekl, že musím víc jíst, už jsem tři, takže vlastně nejsem, ale jsme. O pár dní později mi zemřel kamarád a s ním umřely i dvojčata. Na dalším ultrazvuku jim už srdíčka netloukla. Způsobilo to nervové vypětí. Aspoň mi to tak řekli doktoři. Proti potratům jsem byla vždycky. Nikdy jsem ale žádnou ženu za potrat neodsoudila. Nedokážu si představit jaký to je, když umře narozené dítě. Dítě, které už matka držela v náručí, kterému se mohla podívat do očí. To opravdu nedokážu. Jen vím jaký to je, když přijdete o nenarozené dítě (děti). Hranice, kdy potrat ano a kdy ne neexistuje. Každá matka danou situaci vidí jinak. Neobjektivně, když se týká jí samé a možná až příliš objektivně, když někoho jiného. Ale to je přece pochopitelné. Jsme "jen" lidi. Takže ať už se mámy rozhodnete dítě mít, nebo nemít, tak Vám přeju sílu na rozhodnutí a hodně štěstí.