Názory k článku O kojení jako nadlidském činu

Milá Indiansummer, po kojení možná nemají hezká prsa, - to je stejně otázka subjektivního pocitu, ale osobně jsem nejhezčí prsa v životě měla právě v těhotenství a při kojení (kdyby to šlo - nechám si je :-)). O tom to není.

Milá Běto a Jano se dvěma dětmi,
velmi vám děkuji za váš příspěvek. Do diskusí na rodině se obvykle nezapojuji, ale tady mi to opravdu nedá. Podle mě je kojení přirozeným pokračováním těhotenství a porodu. Já se na ně takto dívám, kojím dvacet měsíců a kojit budu i dál, protože mě to absolutně v ničem nezatěžuje. Nemám ani černo pod očima, ani mi nepadají vlasy nebo zuby. Plně jsem kojila do osmi měsíců, protože to vyplynulo ze situace. V té době měl Honza téměř deset kilo. Já jsem drobné postavy 157/48, jím zdravě a pochopitelně taky beru vitamíny. Nejsem žádná orvaná matka puťka, která sebe staví na poslední místo za všechny členy rodiny. Těším se z lásky a blízkosti mého syna a snažím se užít si každou minutu.
Myslím si, že část podstaty spočívá v informovanosti. Vědět, jak velkým přínosem mateřské mléko pro moje (naše) dítě je - teď nechávám stranou krásu fyzického kontaktu - a taky, jak mám jíst a jaké látky do sebe dostat, aby moje tělo fyzicky nestrádalo.
Asi mě všichni správně nepochopí, ale nechci se tady rozepisovat, protože tohle je téma na hodiny a hodiny. Z některých maminek v téhle diskuzi je mi smutno.
Všechny zdraví Petra a právě kojící se Honzík
P.S.: Doporučuji knihu od Petra Fořta Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti

Petro, promiň, ale neodpověděla jsi mi na otázku - Proč se tady navážíš do Magdy (Autorka článku by raději před štěstím dítěte upřednostnila pětidenní pocit důstojnosti( odmítla by ze sebe udělat kojící zvířátko)a svoji pohodlnost.) i do ostatních (Když někdo napíše "miluji své děti, ale nechci, aby mě mateřství zničilo" , tak to znamená, že své děti nemiluje tak, jak by si zasloužily. Znamená to, že je sobecký a že upřednostňuje svoje zájmy před zájmy dítěte. ) ? ? Čím si to Magda zasloužila? Tím, že radši trpěla bolestí se strženým nehtem a raději nebrla léky, jenom aby mohla kojit? Nebo tím, že si dovolila upozornit, že i takovéhle chvíle můžou nastat? Proč jsi nenapsala, podle čeho poznáš objektivní pravdu ?? Nikdo z nás ti přece nebere, že dle tvého názoru by dítě mělo být kojeno co nejdéle, že by se mělo často chovat a že chce být mazleno. Naopak - myslím, že naprostá většina žen - ne-li všechny - se tak chovají. Pokud mohly, tak kojily (byť třeba jenom velmi krátkou dobu), a jestliže úmyslně dítě odstavily dřív než ty, tak k tomu jistě měly své důvody. Viz například ta poznámka o škodlivinách v mléku.

Prosím, odpověz mi na otázky. A nevymlouvej se na to, že jenom píšeš svůj názor. Protože ty k tomu děláš ještě něco navíc - urážíš lidi, které neznáš a které si dovolí napsat jiný názor než ty (a není to jenom v téhle diskuzi, že?). A prosím, nevymlouvej se ani na svoji povahu. NIkdo není povinen strpět napadání a urážky jenom proto, že urážející "má prostě takovou povahu". Jo, a ještě dřív, než my napíšeš, že i tobě v téhle diskuzi kdosi napsal, že jsi blbá, zkus se zamyslet, čím jsi k tomu přispěla.

S.

Opravdu nejste schopné pochopit, že se najde někdo s podobným uvažováním jako já? Děkuji Alešovi, že mě pochopil. Mně je jedno, že vy mě berete jako exotku s jedinou svatou neměnnou pravdou, jsem ráda, že někdo (Aleš) mě chápe.

Je jasně vidět, Sylvie, že mi nerozumíš, to máš pravdu. Jenom bych si tě dovolila upozornit na pravý opak. Že já si právě snažím uvědomovat, co dělám špatně a snažím se pracovat na svých nedostatcích-to je právě to, co mi zde vyčítáte, že chci žít podle ideálů, bez násilí, v lásce, v sepětí s řádem přírody. Takže k tomu, co zde prohlašuji, jsem DOŠLA POSTUPNĚ SVOU PRACÍ NA SOBĚ a rozhodně to nejsou názory, které hlásám bezmyšlenkovitě odjakživa. Když jsem se zmínila o své povaze, myslela jsem tím to, že v mé povaze je zakotvena touha po dokonalosti v lásce, mateřství...toto mi máte neustále za zlé.

Podobnú štúdiu som čítala aj ja. Hovorilo sa v nej, že do materského mlieka sa naozaj všetky škodliviny veľmi ľahko prenášajú. Pre dieťa je najdôležitejšie mledzivo, prvé mlieko. Ale po roku je to vraj skôr už zvyk.
Nevzniká vlastne dlhým kojením u dieťaťa závislosť? Nemyslím závislosť na mlieku, ale závislosť podobná napríklad cumlíku?
Máme susedku, ktorá v troch rokoch musela zo zdravotných dôvodov odstaviť svoju dcéru. Tá okolo nej stále chodila a prosila ju "Maminka, prosím, aspoň mi ukáž ... " :)))