22.2.2002 22:12:21
To je pravda. ONo je jednodušší vymlouvat se povahu, než na sobě zapracovat, že? Všichni musí uznat, že všechno, co řeknu je jediná správná pravda, protože já mám prostě takovou povahu...
Petro, nerozumím ti - tady někdo psal, že nejlepší je děti nekojit? Tady je někdo nechová, nemazlí se s nimi? Nevzpomínám si, že bych něco takového četla (i když pravda je, že příspěvků tu přibylo...). Dokonce i Magda, do které jsi se navážela, své děti kojila a uznává, že kojení je důležité - jenom upozorňuje, že i kojící ženy jsou lidské bytosti. A když se podíváš na fotku, jak si její děti hrají :-)... Je třeba k té fotce ještě něco dodávat? Mimochodem, nepochopila jsem, podle čeho poznáš tu SPRÁVNOU pravdu. Vzpomínám si, že jsem zhruba před půl rokem četla v překladu jedné rakouské knihy, že děti by se měly kojit do jednoho roku, nicméně neměli bychom se vysmívat ženám, které kojí déle , protože to určitě myslí dobře, i když to ideální řešení není. Bylo to prezentováno jako stanovisto rakouské pediatrické společnosti. Netvrdím, že je to názor, se kterým bych souhlasila, ale na druhou stranu - jak se dá objektivně určit, kdo má pravdu? Pokud si dobře vzpomínám, jejich názor vycházel zejména z toho, že mateřské mléko je "znečištěno" životním protředím a dítěti se do těla dostávají látky, které v zdravotně kontrolovaném mléku obsaženy nejsou, a které už dítě po jednom roce života pít může. Teda, pít může to mléko, nikoli ty škodlivy :-) S. |
Dana, dvojčata |
• |
22.2.2002 21:45:47
Ahoj Simčo, přesně jsi vystihla moje pocity. Nebyla jsem schopná donosit svoje děti, co na tom, že je nenormální vícečetné těhotenství, jsme uzpůsobeny na jedno dítě. Nebyla jsem schopná porodit normálně, protože se tehdy dvojče B, dneska naše zlatíčko Ondrášek na poslední chvíli otočil nožičkama dolů a začal se dusit. Nebyla jsem schopná uživit své děti kojením, protože jsem nedokázala přes veškerou snahu (až 7 litrů tekutin denně) vyprodukovat dost mléka pro oba. A většina lékařů a okolí Ti prostě někam nastaví laťku. Nejsou a nebyly to žádné enormní komplexy, ale chvilkový pocit vědomí vlastní nedostatečnosti v těchto směrech byl prostě nepříjemný. Normální je.... doplňte dle požadavků a nesplňujete-li nějaké kritérium - leckdo se jen divně podívá. Už to všechno mám za sebou, ale naprosto chápu Magdin článek. Díky za něj ještě jednou.
|
Petra + Sandra 10 měsíců |
• |
22.2.2002 21:34:24
Z této reakce jsem docela v šoku. Nevím, jestli si to pisatelka uvědomuje, ale poměřovat lásku k dítěti pouze kojením mi připadá docela scestné, i když je pravda, že se to v poslední době stává módou. Znám maminku, která kojila do roku a půl dítěte a přitom si vesele četla noviny a mezi kojením se dítěti nevěnovala už vůbec, ale neopomněla nikde zdůraznit, že je její dcera plně kojená a ona dělá, co může. Ale kojí - jaká skvělá matka. Znám maminku, která své dítě kojila plně asi do osmi měsíců a pak je vesele převedla na pevnou stravu tím, že mu začala dávat to, co měla rodina k obědu, ale rozmačkané - protože to pro ni bylo nejjednodušší, nejdříve jen kojit a pak přece nebude vařit nadvakrát(to cituji). Další skvělá matka. Já sama jsem naopak kojila dva týdny a pak dalšího půl roku nléko odstříkávala, protože mám ploché bradavky, na kterých se mi navíc udělal velice silný ekzém, takže každé kojení byla strašná bolest korunovaná rím, že se dcera stejně nenapila, protože se zastavoval spouštěcí reflex. Když jsem po půl roce dostala velice silné léky - fluorochinolony, přestala jsem odstříkávat úplně. A přešli jsme na zmíněný Nutrilon. O tom, že je vhodný pro pohodlné maminky bych s chutí polemizovala. O co je v noci jednodušší vyndat hladového drobečka z postýlky (nebo s ním spíte aby mohl být u prsu nejen celý den, ale i celou noc? Víte, že zvyšujete riziko SIDS - syndromu náhlého úmrtí?)a přiložit si jej k prsu, než vstanout z postele, jít připravit čerstvé mléko, miminko nakrmit a nezapomenout vypláchnout lahvičku. Myslím, že by opravdu bylo na čase si uvědomit, že kojení je pro miminko zdravé a důležité, je to právo každé maminky, ale rozhodně to není její povinnost.
P.S. Magdo, článek byl skvělý a já nechápu, jak si může někdo dovolit obviňovat z pohodlnosti Tebe se třemi malými dětmi. |
22.2.2002 17:17:25
Mimochodem, jsem taky býk. Jestli se nás tady sejde víc, to teda bude vypadat:-)
|
22.2.2002 17:15:58
Simčo, určitě jsi nedělala nic špatně, myslím, že to bylo přístupem personálu. Pokud není v porodnici novorozenecké oddělení, kterému jde opravdu o novorozence a o to, aby byli kojeni, tak ostatní personál hledí hlavně na rodičku. Myslím, že by bylo moc fajn, kdyby probíhaly změny na všech porodnicích a ne jen v některých. Aby všechny patřily mezi Baby friendly hospital a aby jim opravdu šlo i o rodičku i o dítě. Já jsem tu změnu opravdu poznala - před 16 lety a teď. Byl to obrovský skok, kdy opravdu novorozeneckým sestrám o něco jde a snaží se to prosadit.
|
Petra, dvě děti |
• |
22.2.2002 16:48:46
Můj tón, s jakým diskutuji, vyjadřuje moji povahu. Já zkrátka odmítám polovičatá řešení a jdu do důsledků. Taková už jsem. Komu se to nelíbí, ať na mne nereaguje. Děkuji za normální dopis.
|
22.2.2002 16:24:11
Mezi náma co se týče tzv.postavy a prsou moje zkušenost je následující: Když jsem kojila, šla jsem s váhou rapidně dolu a prsa jsem měla dokonalá. Takže podezřívat, že někdo nechce kojit kvůli postavě mě přijde divné. Navíc nebyla v minulých příspěvcích řeč o tom, že někdmu vadí špinavé tričko, či že je pohodlný kojit a nebo že matky chtějí klid pro sebe. To že jsem přestala kojit mi práci spíš přidalo (kojit je velice nepracné) a to, že jsem udělala správně mi dnes potvrdil lékař tím, že mi řekl, že mě prostě fyzicky (resp. metabolicky) těhotenství a kojení tak vyčerpalo, že se nemám divit všem obtížím, které mám (klouby, kůže atd.). Takže pokud chci mimino chovat (resp. mít na to sílu) musím se dát metabolicky do kupy.
Prostě u každého jinak a hlavně nejedná se o pohodlí. bikerka |
22.2.2002 15:53:24
Milá Petro
Stejně jako Ty jsem zastánce sexuality pouze z lásky, přirozených porodů a kojení, výchovy dětí bez tělesných trestů. Partnerskou nevěru odmítám, nepěstuji, ale neodsuzuji hned každého, kdo do toho "spadne", protože jsme jen lidé. Odmítám interrupci, i když nevím, jak bych se zachovala, kdyby se mi mělo narodit nemocné dítě. Mám totiž dvě zdravé děti a k nim jisté povinnosti. Vzhledem k tomu, že moje velice blízká přítelkyně má vážně postiženou holčičku, vím, že je to "pracovní úvazek" pro více, než 1 osobu. A vzhledem k tomu, že máme oboje rodiče daleko (nemohli by vypomoci) a s mužem oba podnikáme - a přitom jsme na hranici chudoby (i takoví podnikatalé u nás jsou), nevím, kdy bych mohla pečovat o postižené dítě a přitom mít na chleba a boty pro ty již žijící.... Přes moje názory, které se shodují vlastně s Tvými a které tady poměrně často prezentuji, mi tady nepíšou, že jsem blbá. Je to trochu o způsobu vyjadřování. Tyto podáváš jako dogma, podle dřívějších způsobů "kdo nejde s námi, jde proti nám" a ještě to má trochu závan fanatismu (volba výrazů, slov, obratů, formulace "jako vyčtené z knihy"). Promiň, pokud se tě moje zhodnocení dotklo, klidně se předem omlouvám, ale pokud máš SKUTEČNĚ zájem o diskusi, zkus trochu přehodnotit tón, kterým tu "hovoříš. Vím, o čem mluví, jsem znamením býk a jako takový jsem velice výbušná, rychle reagující a měla jsem s tím často potíže. Moje mamka - úžesná paní a máma a babička, která by se pro nás děti i vnoučata roztrhala a přitom nás také nekojila - mi vždy říkala: "můžeš říct cokoliv, ale TEN TÓN, na ten si dej pozor! Dnes vím, že měla pravdu a učím to svoje holčičky (berana a lva), za které bych položila život, ač jsem je nekojila............ Simča |
22.2.2002 15:47:53
Ked už sme v tej prírode, tak samca som ani ja kojiť nevidela ale u vtákov je to snáď bežné, že kŕmia obaja rodičia a "rodinné vzťahy" sú u nich často silnejšie ako u cicavcov.
|
22.2.2002 15:15:44
No to sme dopadli,ked materinsku lasku meriame dlzkou kojenia.Nic nieje cierne alebo biele a to ze sa pani Magda "pozrela" na kojenie aj z ineho uhlu predsa neznamena,ze odporuca nekojit.Myslim,ze precitani prispevkov,by si mohli propagatori kojenia pomadlit ruky nad tym ako dobre posobia na nase mozgy,ked co len za trochu kriticky nazor boli niektore damy skutocne schopne "kamenovat".
Ked som sa snazila rozkojit zapal kombinovany s upchatimy kanalikmy,mala som strasny stres z toho ,ze pridem o mlieko a nebudem moct kojit.To co som si prezila nebolo skutocne nic prijemne.Nakoniec som to s pomocou manzela zvladla,ale keby sa to nepodarilo,som si ista,ze by som nebola o nic horsia matka. Mozem potvrdit,ze kojenie ma skutocne popri mnohych pozitivach aj negativa/hlavne pre zenu/. A to ze sa o nich v propagacnich brozurach nepise neznamena ze neexistuju.MILE DAMY SKUSTE AKCEPTOVAT AJ INE NAZORY,LEBO SI NEVIEM PREDSTAVIT,AKO TO NAUCITE SVOJE DETI. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.