Názory k článku Rodila jsem v Německu a doma

Ahoj Ali,
cítím s Tebou, staly se mi hodně podobné věci (nejen mně!) – ale bez naděje v „lepší zítřky“ to prostě nejde! Většina dětí stejně bude přicházet na svět v porodnicích, tak mám dojem, že veřejnost prostě musí vyvinout pořádný tlak, pokud chce, aby se něco změnilo k lepšímu. Bude to jen určitá část veřejnosti - „alternativní divoženky“, „psychopatky“, „hysterky“, „divé Báry“, primitivové a masochisti a já nevím jaké jiné přívlastky ještě můžeme mít. Jedna moje přítelkyně se rozhodla v létě své třetí mimi porodit s PA doma do vany. Já bych to asi neriskla (to riziko je minimální, ale pořád je to otázka BYTÍ a NEBYTÍ – z čehož mi běhá mráz po zádech) – proto raděj budu něco dělat pro takové podmínky, aby doma rodících mamin bylo méně. Zároveň bych taky moc ráda, aby podstatně ubylo mamin zoufalých a zdeptaných z našich porodnic. Teď jde o to, co dělat, že?
Na něco ale jistě každý z nás přijde.
k.
P.S: Taky si vzpomínám na ten pocit při nástupu do porodnice: „Proboha, kdo má asi službu? Snad ne ... “ :o))

Vaše snažení asi opravdu mělo nějaké výsledky. Teď jsem si ještě vzpomněla na jednu novinku - těhotné se do poradny registrují odpoledne mimo ordinační hodiny, a tudíž rodinnou anamnézu a "jiné intimnosti" probírají skutečně mezi čtyřma očima. Přece jen lze něco generalizovat - nenechávejte si svou nespokojenost pro sebe, ozvěte se na správném místě, v tom vás plně podporuji.

No, už i decentní pan PetrV má z našich nočních diskusí legraci; v noci obvykle spím, ale tentokrát se na nespavosti projevila pochodující nervová soustava z třetí manželovy operace :-( , tak raději končím a odebírám se řešit pročurané matrácky mých holčiček po odpoledním spánku a přemýšlet, jak ten šílený večer zase zvládnu. Martina.

No, mě už to taky konečně usnulo a tak pročítám pár posledních příspěvků.
Já na možnost vylepšení podmínek v porodnicích také moc nevěřím. Už jenom proto, že pro zdárný průběh porodu potřebuji asistenci někoho, koho znám a předem jsme spolu domluveni na tom, jak si péči při porodu představuji atd. Tedy rozhodně nechci při vstupu do porodnice mít hlavní obavu - kdo má teď zrovna službu??? Porod je fakt jedna z mála příležitostí, kdy nemám chuť se s někým seznamovat a rozhodně ne s člověkem, který vezmě poprvé do rukou mé dítě /moje kamarádky v zahraničí si dítě ostatně mohly samy chytit, já jsem se snažila aspoň dotknout hlavičky, ale personál mě zadržel a zatvářil se asi tak báječně, jkako bych chtěla masturbovat na veřejnosti/
Mé dosavadní zkušenosti jsou takové, že v nemocnici člověku předem naslibují cokoli a pak si stejně jedou podle svého i když se alespoň snaží zdůvodnit, proč se odchylují od dohody. Hádat se dvacet minut před porodem o to, jestli mi řeknou alespoň do jaké skupiny patří účinná látka toho, co se mi násilím pokoušejí švihnout, je fakt nepříjemné. Miminko mi na břicho nedali, ačkoli mi to vehementně slibovali při opakovaných dotazech.
Mojí návštěvu v ambulanci poslouchaly vždy dvě další ženy. Bylo mi to celkem jedno, protože nic osobního mezi lékařem a pacientkou padnout snad ani nemůže, vždy to byly pouze nabídky /slušné a nedirektivní/ k indukovanému porodu s epidurálem a mé zdvořilé odmítnutí. Cítila jsem se jako alternativní divoženka už jenom proto, že chci rodit,až se miminko samo přihlásí a bez epidurálu.

Sylvie, on bohužel názorový proud který se zasazuje o změny v porodnictví - ať ve vedení ústavních porodů nebo o porody doma není zrovna homogenní (ani ze své podstaty nemůže být a v té pestrosti je mimo jiné jeho bohatost). Povšiml jsem si že mezi diskutujícími na tato témata se dají najít lidé zaujatí novou myšlenkou, motivovaní ale poučení, studující, schopní vážit informace, argumentovat a taky poslouchat názory druhých, vyrovnávat se s nimi. Tedy normálně pracovat s informací.
Jiné příspěvky jsou ale bohužel poněkud fundamentalistické: klapky na oči, vytržený blok informací o kterých se nepochybuje protože jsou svaté, generalizující výpady proti zdravotníkům. A takové příspěvky na sebe přitahují podobně generalizující reakce. Není to šťastné ale má-li mít taková diskuse nějaký použitelný výstup, je třeba tyto generalizace odfiltrovat. PV

Martino, ještě mě napadlo k těm "přemýšlivým ženám". V noci jsem se tomuhle tématu úmyslně vyhnula, protože doufám, že můj problém to není - pokud ano, tak rozhodně ne úmyslně. Jenže přeci jenom bych k tomu něco řekla. Mám pocit, že tyhle řeči jsou jenom obranná reakce, prvotní problém že je na straně zastánců "klasického" porodnictví. Mně v nemocnici bylo decentně (samozřejmě, kromě lékaře - ten si servítky nebral a říkal to naplno) dáváno najevo, že pokud odmítám jejich lékařské zákroky, jsem duše prostá, která ani netuší, jak moc tím škodí sobě i děcku. To je informace, která se objevuje i v tisku z úst porodníků - dementní matky odmítající holení, psychopatky rodící doma... No a stejné myšlenky se objevují i tady na Rodině, často je to např. heslo "klyzma - základ hygieny", což ženy, které ho z jakýchkoli důvodů odmítají (a třeba i proto, že se stejně jako já vyprázdnily spontánně, protože v prvotních bolestech měly docela "běhavku") staví do role obyčejných čuňat. Mne tedy rozhodně nepřipadá divné, že se bráníme a snažíme se vysvětlit, že to není nějaká naše blbost, o kterou se snažíme jenom proto, abychom byly zajímavé, ale že se jedná o regulérní lékařský názor, se kterým se z nějakých důvodů názorově stotožňujem.

S.