8.6.2002 12:16:53
Milá Péťo s Kryštůfkem,
dík za psaní, dost tyhle pocity znám. Taky najednou stromy i tráva byly zelenější, a já jsem se konečně mohla volně nadechnout, konečně jsem malou objímala bez výčitek svědomí, že ze mě tu hroznou depku a napětí musí cítit, zase jsem se z ní mohla radovat!!! Bylo to asi 2-3 týdny po tom, co jsem Seropram začala brát. Ano, totální znovuzrození, předtím mi fakt připadalo, že život nadobro končí a že nic už nebude jako dřív... ALE!! Seropram je sice zázrak, kterému asi vděčím za přežití, ale NEVYŘEŠÍ ZA NÁS NAŠE PROBLÉMY. Ty možná vyřeší psychoterapie nebo my sami, až se sebou něco uděláme – možná. Pokud je ovšem deprese vyvolána faktem porodu a nástupem laktace (prolaktin – ten je tuším hlavně zodpovědný za psychickou labilitu), pak nevím. Docela hodně mě překvapuje možnost se Seropramem kojit... Když jsme s doktorem diskutovali o případném příštím těhotenství (+možnosti další depky po porodu), tuto možnost mi navrhl – s tím, že to ještě asi není vyzkoušeno, že se případně mám spojit s výrobcem coby pokusný králík:-((( Do toho se mi moc nechtělo, dělat pokusy na miminku (Kontergan -či jak se to jmenovalo- je děsivé memento...). Ty ale píšeš, že se to dělá??? Je otázka, nakolik lék přechází do mléka, už se to ví? Milá Petro, moc Tě chápu a taky Ti držím palce. S tím serotoninem jsem se taky snažila zjistit, jak to vlastně je. Doktor-psychouš mi říkal cosi o tom, že se spíš jedná o nějaké jeho porušené rovnováhy v mozku než jeho absolutní nedostatek. Že se to moc ještě neví (těžko zkoumat živý mozek, že?) – Pokud o tom někdo něco blíž víte, prosím napište! Nebo aspoň kde to zjistit. Antidepresiva 3.generace mají být jednak nenávyková a jednak jejich fungování je elegantní v tom, že zabraňují zpětnému vychytávání serotoninu. To asi taky víš. Takže tam vlastně nedodávají „cizí“/syntetický serotonin, ale pomáhají Ti regulovat jeho rovnováhy. Jestli jsem to dobře pochopila. Nedostatek serotoninu taky souvisí s nedostatkem spánku, jak jsem se už mnohokrát na svých „stavech“ přesvědčila (když se člověk trochu vyspí, svět je hned mnohem veselejší, problémů ubývá nebo se snadněji řeší...) – prý jsou na nedostatek spánku citlivé hlavně ženské. Což můžu potvrdit na 1 „exempláři“ – můj muž rád spí hodně, ale když se párkrát nevyspí, celkem nic to s jeho psychikou nedělá. Aspoň co týče krátkodobého nevyspání:o) Péťo, dík za všechna přání. Taky jsem už v mládí či dětství asi měla slabé deprese /jakož i euforie:)/, ale na léčení to nikdy nebylo. Vždy se to dalo zvládnout. Máme to v rodině, že jsme holt takoví labilnější... Dá se s tím žít, pokud to nepřesáhne únosnou mez. Vysazovat léky chci z několika důvodů – jedním z nich je plánování dalšího mimi a vůbec „nutnost“ zjistit, zda se už bez toho dokážu obejít. Což fakt nevím. Brala jsem 1tbl/den, víc ne. Zatím se měj krásně a podrbej za mě Kryštofa za ouškem:) Ahojky, Ester. |
Daniela |
• |
8.6.2002 12:09:49
Ahoj Aneli, nic si z toho nedělej a neboj se. Ono to totiž není tak, že by každá maminka cítila tu velkou lásku už v břiše, u některých se prostě musí vytvořit postupně. Nevěřím tomu, že za to u Tebe mohou léky, dvojčátka jsou trochu šok (o tom něco vím - máme je taky), Tvůj život se úplně obrátí, to i s jedním miminkem a když je člověk ještě pořádně vyčerpaný jak porodem, tak péčí o miminka, chvílemi (když se zrovna nedaří a prckové jsou nespokojení a vytrvale brečí) jsem si taky říkala: "že jsem si radši nekoupila rybičky:-)) (to je pochopitelně fór). Pak si jednak maminka zvykne, za druhé se k těm drobečkům vytvoří tak silná citová vazba, že budeš sama koukat, jak se staly tím nejdůležitějším, co můžeš mít. Některé maminky mají tohle už když miminko čekají, jiné to "postihne" později. V každém případě Vám držím palce.
|
Hanka |
• |
8.6.2002 3:00:09
Já konec kojení taky ořvala,ale pořád jsem si říkala,že nesmím skončit v blázinci. Manžel mi moc pomohl,měl pochopení a nakonec to dopadlo tak,že večer a o víkendu,když byl doma,jsme se tahali o to,kdo bude kojit-ne já budu,ty kojíš celý den-mi říkal. ríkali jsme tomu prostě dál kojení,dokonce manžel musel mít u ruky postavenou sklenici s džusem,měl žízen jak u opravdového kojení. Měl také k malému bližší vztah-sám to říkal. Také jsme se mohli střídat v noci a brzy ráno a já se mohla vyspat.Také jsem ho někdy krmila,tak ,že když jsme byli sami,sundala jsem si tričko,aby iluze byla dokonalá a pak jsem ho dlouho chovala.
Taky mám pocit,že jsou ted závody v kojení a spousta lidí se na mě dívala jako na krkavčí matku,ale nebudu každému na potkání vysvětlovat mé depky. Já teda měla výhodu,že jsem laktaci zastavovala Almiridem a odstříkávala jsem jen 1 den! Pak už to nebylo nutné. |
Petra |
• |
8.6.2002 2:37:02
Taky se připojuji,pozor na předčasné vysazování antidepresiv. Také jsem byla svou lékařkou ujištěna,že tyhle nové generace antidepresiv jsou bezpečné pro několikaleté braní. Proč vysazovat něco,co funguje? Navíc laik asi neumí posoudit,zda vysadit nebo ne. Prý je depka zákeřná v tom,že máš po pár týdnech pocit,že jsi zdravá,vysadíš a ono se to vrátí.
Dříve byli taky antidepresiva kontraidikovány v těhotenství a mnozí lékaři to stále tak ještě berou,ale já musím říct,že jsem prožila 2 těhotenství na Seropramu a nic negativního to nepřineslo,jedno dítě jsem i kojila,bylo spavé,ale není jisté,zda to bylo kvůli Seropramu. Dodávám,že dávky Seropramu v těhotenství jsem měla sníženy na minimum. |
lenda |
• |
8.6.2002 2:23:05
Aneli,neboj,že tvoje láska ke dvojčátkům je jen umělá a zmizí po vysazení léků. Takhle antidepresiva ani jiné léky nefungují. jen se dej hezky do pořádku,největší efekt má brát antidepresiva 2-3 roky.Návik nevzniká,ty doby jsou už pryč. Laicky řečeno,tvůj mozek postrádá určité chemikálie,které mu léky dodají a naučí mozek,vyrobit je sám.
|
Jana |
7.6.2002 23:14:10
Ahoj Aneli :o)
Moc rada Te tady zase vidim a moc rada slysim, ze uz je Ti o neco lip. Jana |
7.6.2002 22:55:02
Ahojky Aneli :-)))))))))))))))))))))))))))))))))!!!!!
Vitam te zpatky. Kdyz uz jsme u ty depky, tobe taky drzim vsechny pesticky, at jsi co nejdriv taky v pohodicce. Vzdyt ty miminka jsou tak roztomily, uvidis, az zacnou vyvadet ptakovinky, jako nas mladej, tak se budes smat od rana do vecera!!!! Hodne stesticka!!!! Petule |
• |
7.6.2002 21:54:24
Ahoj Petruśe,doufám,že si na mě vzpomínáš,mám dnes už čtyřměsíční dvojčata.nebyla jsem tu dlouho,neměli jsme počítač.můžu ti říct,že jsi měla ve všem pravdu.Jsem moc ráda za vás všechny,které jste mi pomohly.Jen člověk,který to zažil,může o tom mluvit a hlavně nesoudit!Jsem moc ráda,že jsem neudělala něco,za co bych pykala celý život a že jsem k tomu neměla daleko!Stále beru antidepresiva a ještě asi dlouho budu i když jsem myslela,že jsem už v pohodě a chtěla je vysadit vše to hrozné se vrátilo.Jistě mi Petro rozumíš ačkoli pro některé maminky je to nepochopitelné.Teď už své děti opravdu miluji,ale bojím se,jestli to není nějak umělé a až ty léky vysadím čehož se bojím... můžeš mi napsat na mail? Díky
|
7.6.2002 20:27:49
Ahoj Ester, taky se připojuji k tomu varování, abys vysazovala Seropram opatrně. Nakonec - proč vysazovat, pokud hned nechceš mít další dítě?
Možná mi namítneš, že proto, že jsou to léky a že je do sebe nechceš cpát. Ale tyhle nové generace antidepresiv jsou relativně bezpečné. Proč to píšu: také v současné době beru Seropram. Před otěhotněním jsem byla 8 měsíců na Deprexu, protože moje slabší sezónní deprese, které se opakovaly každoročně, se jeden rok proměnily v depresi docela závažnou, zhubla jsem během měsíce o šest kilo, nikam nechodila, ležela jen v posteli, chtěla se zabít. A musím říct, že jsem se s depresemi vlastně potýkala téměř pořád, nejspíš už jako malé dítě. Je to prostě snížená hladina serotoninu, chemické látky v mozku... Poté, co mi moje skvělá psychiatrička nasadila léky, jsem každé ráno vstávala s pocitem: "Takhle žijou normální lidi - tohle je život!!" Pocit, že se člověk může vypořádat s problémy, že všechno kolem není šedé a v mlze, že nohy nejsou těžké jako z olova... prostě krása... A proto - já těm lékům blahořečím. Těhotenství a období po porodu bylo úžasné, totální euforie, i když nevyspání příšerné. Také jsem z porodnice přišla ze spánkovým dluhem, každou noc jsem spala tak 1,5 hodiny po kouskách, protože jsem byla na trojáku a když neřval Kryštof, řvaly druhé děti. Naštěstí deprese na mě nesedla, ačkoliv jsem se toho moc bála. Přišla až zase na podzim a přestože jsem ještě kojila, lékařka mi nasadila Seropram. Dost jsem se vyptávala, jestli to nemůže vadit. Četla mi i z "chytré knížky", že je to skutečně přípustné. Věřím jí, ve svém oboru je kapacita, skvělá, lidská, chodím k ní už šest let. Tudíž ani kojení není vyloučené se Seropramem. Nikde není psáno, že se Tvoje deprese musí po druhém porodu opakovat. Měj se hezky, držím moc palce, aby Ti vše vycházelo podle Tvých představ a deprese dala pokoj. |
Tyna |
7.6.2002 14:12:18
Jani,
naprosto s tebou souhlasim. Tynka Ps. Tak jako to krasne napsala Medunka - na nektere veci uz se tezko hleda argument, ale Petr V. si jej zda se vzdy najde :oP |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.