Petra, 2 kluci |
• |
6.6.2002 11:40:31
Ahoj Petruš,
je to príma, žes to všechno zvládla. Mezi námi, byl by to fakt dobrý námět na film, zkus zavolat Renčovi. :-) Jak píšeš o té špíně, tak to musel být fakt hnus a ta doktorka asi není žádný psychiatr, ale pěkná k.... Hodně štěstí a určitě další mimčo! |
Lucie, dcera Tinka |
• |
6.6.2002 8:57:19
Milá Petruše,
máš moc krásnou usměvavou kočičku ... a taky hroznou zkušenost jaké pytlíčky hormónů a nervů jsme. Ale při druhém děťátku se to vůbec nemusí opakovat. Já když jsem čekala Tinku, tak jsem se hrozně bála, že budu zase v depresi, moje dobrá kamarádka měla miminko půl roku přede mnou a měla taky depresi. (Teď má druhé miminko a depresi taky neměla, i když se jí hrozně bála). Zdůvodňovala to špatným přístupem porodních asistentek k jejímu porodu a plakala mi do telefonu, že tu svoji holčičku nechce. Já jsem plakala s ní, protože jsem čekala na výsledky z genetiky a nevěděla, jestli si své vytoužené děťatko budu moci nechat ... Porod v jedné nejmenované známe pražské porodnici (Podolí to nebylo) jsem měla jako z reálného socialismu (tlačte matko, jako když kadíte ... neumí tlačit ... vona si vzpomene, že chce rodit, když je jedna v noci a my musíme k císaři a jsme aseptické,... vona chce fačovat nohy, protože má křečové žíly ... vona ztloustla vo 18 kilo, fuj ... nemyslete si, že vám pomůžu na vozík - z vozíku, vážím skoro polovinu toho, co vy ...), můj manžel k porodu nešel, protože se bál ... měla jsem strach, že budu mít taky z toho všeho depresi ... ale ona nepřišla ... byla jenom vlna euforie a síly, že jsem všechno přestála a držela Tinku v náručí a ta radost a euforie mi vydržela celé šestinedělí a na jejích křídlech jsem se přenesla přes toto nemilé a obávané období ... (Asi to byly taky jenom splašené hormony, ale na druhou stranu :o)) Přeju ti ještě jednou moc a moc štěstí a taky ať se ti to už nikdy neopakuje ... |
6.6.2002 8:29:57
Ahoj holky,
děkuju vám všem za vaše příspěvky! Nemusím vám snad ani říkat, že mě hrozně moc zahřály u srdíčka :-) Nebudu se rozepisovat, protože nedokážu dát dohromady to, co bych vám chtěla za vaši upřímnost a podporu napsat. Snad jen opravdu jedno slovíčko: DĚKUJU! Petruše |
Helena , dva kluci |
• |
6.6.2002 7:37:45
Ahoj holky tehulky,ahoj Petruše, ahoj vsichni,co mate v okoli maminku po porodu.Laktacní psychoza je podle me nemoc,ktera vznika bez jakehokoliv vaseho zavineni zmenou hladiny hormonu a mineralu v krvi,a asi je jedno,jestli jste unavena z miminka,nebo ne!!Je jedno, jestli jste tyden nebo mesic nespali.Nekdo ji proste dostane a jiny ne ! A tak se nebrante a jednejte!Pravda je,ze Bohnice se prilis neuvedly, tu pani doktorku bych posadila mezi pacientky nebo bych ji zalovala a urcite Petrusi zustane desna vzpominka na cely zivot.Druha pravda je,ac to zni tvrde,ze kdyby to Petruško,tvoji blizci neudelali,mozna by tvoje holcicka dneska nezila.Mozna bys sahla i na svuj zivot.A v novinach by se objevil opbrazek tveho zdrceneho muze a velke titulky ::Dite zabite sekerou a maminka se porezala patnacti ranami nozem . ::
A mozna jen proto, ze by nikdo tu sanitku nezavolal. Maminky nesouvisi to s vasi laskou k miminku ,ani s vami,je to JEN nemoc,ktera se da lecit! A treba ambulantne .. Drzim palce !!Fazolka je uzasna .Gratuluji .Helena |
Gabča;2 kluci |
5.6.2002 20:30:04
I já vám všem přeji do budoucna hodně štěstí- to špatné je už za vámi.Ať vám Terezka dělá jen samou radost a doufám, že se někdy dozví, jakou má statečnou maminku.
|
5.6.2002 15:09:40
Asi tak nejak... Myslim, ze z takoveho prostredi by mel deprese, pripadne se zblaznil i uplne normalni zdravy clovek...
|
5.6.2002 14:47:07
Milá Petruško,
taky mi při čtení vhrkly slzy do očí. Po každém ze dvou porodů jsem si užila trochu poporodní deprese, ale s tím, čím sis prošla, se to nedá vůbec srovnat. Je to nezvladatelná situace, když si s námi hormony dělají, co chtějí, a my si nepomůžem. Moc mě mrzí, že se Ti dostalo takové "pomoci". Ale teď už přeju Tobě, Terezce a celičké Tvé rodině jen a jen pohodu a moc štěstí. A pro další miminko jen všechno dobré! |
5.6.2002 14:45:41
Popis prostředí, byť jen zběžně načrtnutý, a jednání lékařky se mi zdají dost hrozné i pro lidi, kteří do léčebny patří.
|
5.6.2002 13:21:20
Milá Petruše,
jsem za tebe šťastná že vše dopadlo dobře a jsi dnes ráda že máš svojí Terezku. Jen si vždy při takových příbězích řikám "kde to žijeme" to jak za minulého století.Nikoho nic nezajímá, prostě jseš tu a hotovo.Opravdu nechápu jak je možné ženu v šestinedělí zařadit do jiné skupiny a ještě se k ní chovat takto.Mě toto připadá zoufalé, nedůstojné a vůbec.Jen úplně nerozumím tomu kdo na tebe tu sanitku vlastně zavolal?? Přeji at je vše dobré a at uz tě nic takového v životě nepotká. |
Jana |
• |
5.6.2002 13:02:36
Aj ja sa pridavam. Petrusa, drzim palce, aby ste obe boli zdrave a aby mala rastla ako z vody. Je taka krasna.
Zase sa mi potvrdzuje asi stara pravda - vsetko je to o ludoch. Cudujem sa, ako si niektori tak strasne arogantni ludia vyberu povolanie ako je medicina... Majte sa krasne!!! |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.