Názory k článku Romské děti v přesile

Šárko a jak jsou ti sousedi jsou nesnesitelní? Ptám se proto, že já už jsem úplně hotová z našich sousedů, kteří jsou zcela bílí a tak si říkám, že jsem jsem ten pravý bugr možná ještě nepoznala.
V našem současném domě je romská rodina úplně nejpříjemnější, jejich děti studují VŠ a rodiče mají též universitní vzdělání.
Když jsme před lety potřebovali nutně vyměnit byt za větší, jednali jsme i s dvěma rodinama romů. Doma měli naprosto dokonale čisto a byli nám sympatičtí. Obě rodiny, mimochodem méně početné než moje rodina/ se chtěly stěhovat proto, že majitel chtěl mít bílý barák a tak si sami začli hledat výměnu. Majitel našeho tehdejšího domu ale výměnu s nimi nepovolil. Strašně jsem se styděla.
Já vám všem v této diskuzi nechci zpochybňovat vaše zkušenosti, jenom píšu, že já mám taky spoustu špatných zážitků /okrádání, vytrvalé ničení kočárku na chodbě, ignorance matek na pískovišti, agresivní spolužáci dětí, šikana a drzost matek, které své šikanující děti ještě hájily a obviňovaly rodiče obětí..../ s lidmi obecně. I když mě párkrát naštvali i cikáni, nemůžu mít dojem, že právě oni mi v životě nepříjemnosti způsobují.
Já nejsem ani pro pozitivní rasismus - o bílé rase si iluze rozhodně nedělám. Když vezmu v úvahu, kolik desítek tisíc jsme každý zaplatili jenom za to, co si nakradli bílí límečkové v bankách... Připadá mi, že hodně lidí nechutně krade a podvádí a štve mě to a zrovna tak mi vadí, že spousta rodičů posadí své děti jenom k počítačům a moc se o ně nestará.

Ahoj lidi,
musím říct, že svůj vztah k Romům (které opravdu důsledně nazývám Romové), jsem byl nucen přehodnotit minulý rok o prázdninách, kdy jsem byl na dovolené v Brně.
Ubytoval jsem se na Brněnských kolejích, protože je to levnější. Ovšem má to nevýhodu - můžou Vám dát spolubydlící.
To se taky stalo. Mým spolubydlícím se stal muž romské národnosti - zhruba čtyřicátník.
Moc jsem se s ním nebavil - ne že bych nechtěl, ale nebyl čas. Snažil jsem se využít dovolené a většinou jsem byl skutečně ve městě a na pokoj jsem se vracel jenom převléct nebo vykoupat.
To byl taky kámen úrazu - tenhle muž se nekoupal. Skutečně. Páchl na sto honů. Ale to jsem překousl - každý jsme nějaký.
Pak jsem ale zjistil, že se mi začíná ztrácet jídlo, které jsem měl na pokoji. Tu zmizel balíček arašídů, tam zase láhev coly...
Když jsem se ho zeptal, jestli náhodou neví, kdo tu ještě byl, začal mi nadávat do rasistů a cituji: "Bílých sviní", že ho podezřívám z krádeže. Nic takového jsem vůbec neřekl, ale...
Abych to zkrátil...po tomhle výstupu jsem si byl naprosto jist, kdo si zmiňované věci "vypůjčil" (ne k vůli jeho národnosti, ale k vůli tomu, že potrefená husa se vždycky ozve). Raději jsem se přestěhoval do penzionu, kde nic takového nehrozilo.
Kromě toho jsem zažil cestování romské mládeže šalinou. A to byl opravdu zážitek. Podobný "bugr" jsem viděl pouze u branců, jedoucích na vojnu. Pili, kouřili (v tramvaji), obtěžovali spolucestující...
Já vím, že všichni nejsou stejní. Asi bych měl brát tu situaci jako fakt, který by se mi mohl stát i s "neromy". Ale neberu. Od té doby, a stydím se za to, jakmile nastoupí do prostředku hromadné dopravy Rom, rychle si zkontroluji peněženku a doklady a raději se zdekuju někam dál.

Ja tak trochu se Sosanem souhlasim,

kdyz se na to podivame z historickeho hlediska. V dobe, kdy cikani kocovali, tak take kradli. Nejednalo se o velke kradeze, spise drobne - tu slepici, tu kralika apd. Kdyz se cikani blizili do vesnice, tak cela vesnice na to jiz byla pripravena. Lide si "vice hlidali" jejich majetek. Na druhou stranu cikani casto pomahali s prilezitostniki, letnimi pracemi. Sezonni sber ovoce, zne apd. Nekteri farmari by bez jejich pomoci nebyli schopni sklidit urodu.

Takze, to jak ziji, je jechich zivotnim style - tj, to "Cikanovani", ktere nezmenime. Jedine, co muzeme zmenit je pomoci cikanum zit jejich prirozeny, normalni "kocovny" zivot a vytvorit podminky kolem aby takto mohli cikani zit a ti ostatni meli moznostobrany ci ochrany.


Viz. jak to chodi v UK:
Vetsina "romu" (ktere tady nenazyvaji romy ale cikany) zije kocovnym zivotem. Zivi se prilezitostnimi, sezonnimi pracemi. Bydli v karavanech, ktere si cas od casu prevazi nekam jinam. Pokud cikani prijdou do mesta ci vesnice, mistni radnice jim vycleni prostor (vetsinou nejake parkoviste obehnane plotem), kde se tato skupina na nejakou dobu ubytuje. Radnice tam priveze kontejnery (kdyby nahodou byli ochotni tyto popelnice vyuzivat) a take se zvysi "policejni" dohled - ne represivni, jenom jsou trochu vice v pohotovosti. Tito cikani se po case seberou a odejdou nekam jinam. Radnice po nich samozrejme musi uklidit (a vydensifikovat). Vetsinou se toto vsechno obejde bez jakychkoliv problemu. Lide to proste berou tak, ze takovi jsou a ostatni na tom nic nezmeni. A kdyz se neda zmenit je, tak se musi prizpusobit ti ostatni.



Jenom pro zasmani. Moc mne tady v UK pobavil clanek o tom, jak se v "rasistickych" Cechach postavila zed okolo cikanske ctvrti - a jakze to jsme ale hrozni. Co jsme kdy videla cikany v UK, vzdy byli za plotem, v presne vymezenem prostoru, ktery jim byl urcen mestem. Pokud by se stalo, ze se nahodou "utabori" vedle bohate residentske ctvrti - tak to si vubec nedovedu predstavit. To by je asi hnali i s policejni patrolou. Ale je fakt, ze na druhou stranu by to ale ani samotne cikany nenapadlo.

Tak to by mě fakt zajímalo, co jste četla v těch svých teoretických studiích a nakolik to odpovídalo realitě. Slyšel jsem formulaci, že Róm je národnost, zatímco Cikán je životní styl a to mi připadá celkem trefné. Styl, spočívající v nemorálním parazitování na hostující společnosti, která vytváří hodnoty. Podstata kočování pak spočívá v soustavném útěku před odplatou okradených. Problém civilizovaných "právních" společností je v tom, že mají mechanismy na potlačení větších trestných činnů, prováděných více-méně vyjímečně v jinak slušně se chovajícím prostředí. To, že každý soustavně nezneužívá každého dobrodiní (koho slušného by napadlo uřezat ve škole - kam byli umístěni evakuovaní lidé - radiátory a odevzdat je do sběru) a má alespoň minimální morální zábrany k tomu, chovat se jako "Cikán", to je předpokladem fungování takové společnosti. K "Cikánování" je však společnost bezbranná. Protože nemá účinné mechanismy na obranu před takovým chováním, vzniká spotální tlak na obranu vlastních domovů, rodin, majetku a ten je chybně považován za rasismus. Nejedná se však o odpor k určité rase, ale o odpor k určitému životnímu stylu. Kdyby ty děti na pískovišti byly bílé a chovaly se stejně "cikánsky", váš prožitek by byl jistě totožný. Problém je jen v tom, kolik "Rómů" žije jako "Cikáni" a jestli tedy to "cikánování" jako životní styl není ve skutečnosti hlavní složkou toho národního kulturního bohatství, o kterém psali v těch teoriích.