30.1.2004 21:32:00
Já nevím, na papíru co mám z histologie není nic.
|
mája |
• |
30.1.2004 21:23:07
Potvrdila se ta genetická vada?
|
30.1.2004 21:19:59
Ahoj, ráda bych přidala i můj příběh. Doma máme 3letého Tomáška a je to naše sluníčko. Rozhodli jsme se mu tedy začátkem roku 2003 pořídit sourozence. Začátkem dubna jsem prodělala samovolný potrat a poté otěhotněla znovu v září 2003. Paní doktorka mi neustále říkala, že je miminko v pořádku, ale nikdy neudělala pořádný UTZ. Myslím tím, aby alespoň miminko změřila. Vždy i přes mojí prosbu řekla pouze orientační velikost. V 16.týdnu následoval Triple test. To bylo 22.12. V ten den udělala opět UTZ a prý je vše jak má být a miminko měří cca 16cm. 5.1.2004 jsem si šla pro výsledek a ten zněl, že celkově je test negativní, ale mám zvýšené riziko na Edwardsův syndrom 1:300 (v termínu) a na Smith-Lemli-syndrom vyšší než 9 z 10. Byl to pro mě šok. První dítko máme naprosto zdravé a v rodině také žádné vrozené ani jiné postižení. Byla mi doporučena genetika a odběr plodové vody. V den, kdy jsem šla na genetiku tj. 7.1. jsem byla 19+0. Lékař mi bohužel sdělil, že miminko nežije a hrozně se divil, že jsem v 19 týdnu, když miminko měří sotva 3,5cm (odpovídá to tak 10+1). Vůbec jsem to nechápala. A nechápu doteď. Vůbec nevím co se stalo a zda má doktorka takto velký rozdíl přehlédnout mohla. Někdo tvrdí, že se miminko začalo po odumření zmenšovat, ale ani ne za 14 dní o tolik centimetrů? Podotkám, že tuto velikost mi potvrdili ve 2 pražských nemocnicích. Nezbývalo tedy než udělat čištění dělohy. Nyní je to od zákroku 3 týdny a já stále nevím co se stalo. Je mi smutno, ale musím jít dál. drží mě nad vodou můj synek. ještě bych ráda řekla, že jsem v 10.týdnu od MS onemocněla haemophilem, což není zrovna sranda, měla jsem horečky a skončila s krvácením v nemocnici. Chápu, že za to, že nám miminko odešlo do nebíčka paní doktorka nemůže, ale myslím si, že to měla poznat. Celou dobu bylo miminko o cca 14 dní menší, hubla jsem, neměla jsem v podstatě od 12 týdne žádné těhotenské příznaky ani potíže. Cítila jsem se naprosto netěhotně. Neustále jsem to říkala, ale prý se nic neděje. Přes vánoce váhu určitě naberu. Nenabrala jsem nic a ještě přišla o miminko.Z histologie nám potvrdili pouze to, že se jednalo o těhotenství a mě nezbývá než si půl roku počkat a pak začít znovu. Doufám, že ta doba rychle uteče a já se svého děťátka dočkám. Paní doktorka se hrozně divila, že jsem potratila a když jsem si vyžádala kartu, že chci jít jinam, divila se také. Ani se neomluvila a co hůř, ani neřekla, že jí to je líto. Petra
|
Adela, syn 3roky |
• |
30.12.2003 10:37:13
Zdravím všechny,
dovolím si přispět jen malým příspěvkem do diskuze. Amniocentézu jsem absolvovala a znovu bych už na ní nešla. Ne proto, že by to bolelo nebo něco podobného, ale proto, že u nás úplně selhala. Když jsem totiž byla před 3 roky těhotná, vyšly mi špatné hodnoty testů z krve AFP a HCG. Lékař mě automaticky odeslal na odběr plodové vody (netušila jsem tehdy, že mohu i odmítnout) s tím, že je to standartní postup, když nevyjdou dobře krevní testy. Zkrátím to - po pár probdělých nocích jsme se konečně dověděli, že amniocentéza vyšla v pořádku, že to bude chlapeček a je úplně zdravý. Ještě jednou mě pak ujistili, že odběr plodové vody je v podstatě to nejpřesnější, jak zjistit vývojovou vadu dítěte, a že když už je to dobře i v amniocentéze,pak je to 100%. (Pro upřesnění - vše se odehrávalo ve Vinohradské nemocnici v Praze). Takže už se nemusíme dál nervovat.Opět teď nějakou dobu v těhotenství přeskočím a na závěr vám sdělím, že se nám narodil chlapeček. V tom se strefili. Jenomže má vrozenou vývojovou vadu - extrofie močového měchýře, laicky roštěp bříška. Je to postižení celoživotní, do 18-let bude nosit plenky, poté mu lékaři zavedou umělý vývod. Rozhodně jsme rádi, že ho máme a bez něj si to už vůbec neumíme představit. Všechno se dá překonat, jen jsem tím chtěla naznačit, že podle mého názoru amniocentéza prostě není tak důležitá. Jsem teď podruhé těhotná a na odběr plod.vody jít nehodlám. Děkuji pěkně, už jsem to absolvovala a výsledek odběru jsem vám právě popsala.... Zdravím všechny maminy, děťátka i těhulky, Adéla |
26.12.2003 12:36:26
Ahoj Mirko, na genetice jsem pracovala pred 13 lety takze bych Ti mohla rict jen o tom, jak se s genetickym materialem at krvi rodicu nabo plodovou vodou dal pracovalo a jake poruchy mohly pri testovani nastat. Nejcastejsi byla ta ze proste pri odberu mohlo dojit k odberu tkane matky namisto tkane plodu, takze vysledek byl falesne negativni, i falesne pozitivni vysledky byly mozne, ale uz tiz. Mohu Ti napsat co z te doby vim, ale je mozne, ze se to dnes dela jinak a s vetsi presnosti, ale napsala bych Ti radeji soukromy mailik, protoze nemam moc chut desit tehulky, ony se vetsinou nejake vyrazne vady vyskytuji jen velice zridka, a nakolik je laboratorni urceni presne nevim, rekla bych, ze by se to melo pohybovat pres 90%(ta technika nebyla tehdy zas nejak extremne obtizna a testy se v pripade nejakych podezreni opakovaly, aby to tedy melo vubec vyznam zkoumat, ale jak jsem Ti uz psala nikdy nelze czela vyloucit vysledek, ktery presny nebude. Ale mely by to byt skutecne vyjimky, protoze jde o lidsky zivot a neumim si predstavit, ze by nejaka laborator byla vyslovene laidacka. Jinak mam mail. adresu: Lyka@seznam.cz nemyslim, si ze bych tim prozrazovala nejake tajemstvi, protoze o zpusobu odberu a jejich rekneme "vyteznosti" (pouzitelnosti) vysledku se pise i v odbornych ucebnicich. Je mi lito, ze jsem Ti nenapsala vice s citem, skutecne chapu, jak velmi musis byt situaci, ve ktere jsi frustrovana, ale skutecne to vidim z odstupu a moznost poruchy 1:120 se mi zda velice mala, takze napis vse,co bych ti mohla rict do mailu a tak do tydne odpovim, nektere veci mozna budu muset nekde po ucebnicich vyhledat, a ted jsem dost nemocna a lekarska knihovna je zavrena. Takze dej mi nejaky cas na neco budu moct odpovedet hned. Ale skutecne vim, ze To to vyzniva asi dost necitelne, ale myslim si, ze se velice trapis a to pravdepodobne bezduvodne a ze to skodi detatku i Tobe. Pokus se zustat klidna a nechat to tak nejak na osudu, ja verim, ze to dopadne dobre a mam strach, ze Te budu nervovat uz tim, ze se o nekterych poruchach zminim. Jak jsem psala objevuji se v desetinach ci setinach procent, a je zbytecne mit v hlave celou skalu veci, ktere by se mohly stat, kdyz se pravdepodobne nestanou a bude Te to jen cele mesice trapit. Moc drzim pesticky a pokud Ti to nejak pomuze rozhodne napis, pokud to budu vedet odpovim, pokud ne, tak se to pokusim najit, ale skutecne me vedomosti jsou zastarale a mohu se mylit. Drz se a snaz se netrapit. Misha.
|
• |
25.12.2003 19:33:37
Ahoj Míšo,
nedávno jsme s manželem mluvili o tom, kolik je falešně pozitivních nálezů při těhotenských testech a naopak, kolik žen testy projde bez nálezu a porodí nemocné miminko. Jestli se tedy dělá statistika "úspěšnosti" vyšetřování. Píšeš, žes pracovala na genetice, nevíš tedy, jak to je? Taky píšeš, že na amniocentézu bys šla jedině, pokud byste měli v rodině genetickou zátěž. My ji máme a byli jsme vyšetřeni před těhotenstvím a v těhotenství už jsem podstoupila jen běžná vyšetření a žádné velké obavy jsem neměla, protože riziko jsme měli menší než nevyšetřené páry. Sama pokládám amniocentézu za vyšetření, které by mohlo odhalit neočekávané problémy, v mém věku zejména Down. syndrom. Nebo se pletu? Mirka |
25.12.2003 0:10:58
Tak tedy co to Dawnuv sy je. Jde o trizomii 21 kde 21 chromozom je v bunkach plodu obsazen 3x namisto obvykleho paru.
Z matciny krve nelze urcit ze dite bude mit DS jedina ze by sama byla trizomik nebo ze by mela nektere poruchy chromozomu, ktere se k trizomii 21 mohou( a nemuseji vazat). Jani ja pracovsla na genetice a nechala jsem si udelat testy vlastnich lymfocytu( doufam)vyslo mi ze mam zmnozeny heterochromatin na hornich ramencich 9 chromozomu. Nebylo to neryzne, ale taky mi radily abych v pripade tehotenstvi si nechala udelat amniocentezu. Ja bych byla proti protoze 1)skutecne to zvysi pravdepodobnost potratu, 2)jsou vady a poruchy, ktere nejsou geneticky zjistitelne, muze jit napr. o mutace genu. Takze: je-li plod ppostizen, nemusi zjistit amniocenteza, muze dat negativni vysledek napr. kdyz dojde k odberu matcinych bunek misto bunek plodu, k falesne pozitivnimu vysledku dochazi uz tiz, ale zcela vyloucen jako u vsech laboratornich testu neni. Takze Jani riziko 120 : 1 je velice nizke, zato Tobe i detatku velmi ublizuje strach a obavy zvlast pokud nejist a nespis. Radila bych aby ses pokusila pohovorit a DOBRYM psychoterapeutem, a i treba v nekolika sezenich se sverit se svymi obavami a zoufalstvim. Prosim Te moc: nech to na Buhu jsi-li verici, nebo na osudu pokud nejsi, ale prestan se tim trapit, vzlast pokud stejne bys o interupci neuvazovala. Uvaz take, ze nektere formy Dawnova syndromu jsou velmi mirne, casto jen naznakove a dite je vychovatelne. Uvaz i ze zadny geneticky test Ti s naprostou jistoou nezaruci, ze detatko bude zdrave, protoze je mnoho vad, ktere genetika nezjisti, ale jejich vyskyt u plodu je velice maly a pohybuji se v desetinach procent. Je tedy velika pravdepodobnost, ze detatko bude zdrave. Takze radim Ti vse velmi dobre prober a priklon se k racionalnimu zaveru. Nechat to na osudu a pokusit se dobre spat a jist a netrapit se tim. Delala jsem obor spojeny s genetikou, a jednu dobu jsem na genetice pracovala, ale i kdyz mluvim proti svemu oboru, tak na amniocentezu bych nesla, pokud by nebyla v rodine nebo u mne ci partnera dedicka zatez. |
Sylva |
• |
24.12.2003 1:22:08
Já jsem ke gynekologovi poctivě chodila celé těhotenství, ale amniocentézu jsem odmítla. Protože mi známý LÉKAŘ řekl, že po amniocentéze budu tam, kde před ní - budu vědět, že je možné, že dítě bude mít Downův syndrom. Neboť jistota je 100%, kdežto tady to bude jen 70%. A že on sám ví o případu, kdy žena po amniocentéze odmítla potrat dítěte s "jistým" Downovým syndromem, a narodila se naprosto zdravá holčička. Také věděl o případu, kdy žena po amniocentéze potratila.
A já jsem upřímně řečeno nevěděla, jak bych se zachovala, kdyby mi lékař řekl "Vaše dítě možná bude mít Downův syndrom". Šla bych na potrat? A co kdyby to dítě bylo zdravé? Nějak nevím, co si mám o amniocentéze myslet. |
23.12.2003 14:54:58
Jani prosim Te vydrz, mimo jine jsem studovala i genetiku a jak sama pises axistuji spusty moznosti falesne pozitivity ci naoak negativity, . Pokud se netrapit, protoze tim trpi i miminko. Jak jsem uz psala minule mam dobry kontak na lekare-psychiatra v Praze vim ze vetsina leku nepada v uvahu, ale snad by Ti pomohly pravidelne pohovory s nekym kdo by te chapal a snazil se pomoc a zaroven mel profesionalni pohled na vec a vedel by ze testy jsou patrne ve tvem pripade hranicni a mohou byt zavineny ledascim, od proslych chemikalii, az po neobvylou reakci ktera ale nemusi znamenat postizeni. Je strasne frustrujici a zoufale uvazovat jestli by ses o miminko dovdela cio nedovedla starat i dawnuv Sy ma ruzne stupne. a kdyz nenui potvrzeny netrap se tim. Drzim pesticky a vydrz. Misha
|
23.12.2003 14:42:48
Pavlo, to je skutecne hruza a je mi velice lito, zes to musela prozit. Chtela bych upozornit, ze kdyz kdokoli mate neduveru ke svemu gynekologovi nebo jinemu odbornikovi, nebojte se vzeprit jeho pseudoautorite a odejit. Pavli moc Te prosim, tohle neber jako netaktni kritiku ci vycitku, tys mu proste verila a nenapadlo Te, ze by Te on, nebo jeho kolegove mohli poskodit. Vim ze asi nemas chut na sepisovani nejake zaloby a asi by skoncila dobrozdanim Lekarske Komory, ze vse bylo lege artis a pokud nastala nejaka chyba tak se nedokaze. Nevim, ale uvazila bych stiznost i na vyssi mista, protoze tohle je zvlast ohavne zanedbani.
Mam dobry kontakt na lekare-psychiatra v Praze, snad by Ti pomohl se s Tvym zoufalstvim trochu vyrovnat, jak to jen jde. Nechces mi napsat? Nemohu uvest kontakt verejne na serveru. Jsem Lyka@seznam.cz je mi skutecne lito, ze Ti nemohu nijak jinak pomoct, ale velice s Tebou citim a myslim si, ze by gynekologove, kteri tuto tragedii zavinili, meli byt potrestani, ono je tech poskozeni pacientu cim dal tim vic. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.