Názory k článku Genetické testy - pár otázek k zamyšlení

Ten ultrazvuk u Dr. Marka je dost spolehlivý, pokud dopadl dobře, je velká naděje, že vše bude vpořádku. Taky jsem na něm byla, protože jsem druhé dítě čekala ve třiatřiceti a to je podle genetiky hraniční věk pro těhotenství. Pak už je to prý dost velké riziko.

Dobrý den,
vím, že Váš článek je staršího data, proto doufám, že jste s miminkem v pořádku a zdraví a teď Vám dělá chlapeček jen a jen radost. Příspěvek píši pro maminky, kterým se může přihodit něco podobného... Otěhotněla jsem v roce 2001. Vše probíhalo normálně, až na veliké nevolnosti, které ustaly až v pátém měsíci. Po odběrech na triple test jsem se snažila být v pohodě a nějak nemyslet na to, že by něco mělo být jinak. Při výsledcích přišel šok. Mám skvělého lékaře, který nikdy nebyl hrubý, arogantní, vždy se mi dostalo maximálního vysvětlení. Podezření, že s mým dítětem MOŽNÁ něco není v pořádku mi sdělil tak, jak se předpokládá od lékaře, který dodržuje etiku. Já pesimisticky brala toto sdělení, že mé dítě bude postižené. Objednali mě na genetický ultrazvuk ve 22 týdnu. To čekání bylo nesnesitelné, nemohla jsem spát, jíst, nefungovala jsem, jen při kopání miminka jsem prožívala nepopsatelnou úzkost. Na vyšetřovací lehátko při ultrazvukovém vyšetření jsem si lehala jako do rakve. Lékař mlčel, ¨díval se na obrazovku. Možná to byly dvě, tři minuty, pro mě ovšem nesnesitelné. Potom začal povídat, kde má miminko jaký orgán, měřil délku končetin, zkoumal srdíčko, které jsem sama viděla, jak klepe a oči se mi zalily slzami. A pak výkřik: "Teda ten ho má" z lékařových úst. Kdybych neležela, zhroutím se. Ukazoval příteli, že budeme mít klučinu s velikým pytlíkem, máme ho natočeného na videokazetě, jak si ve mě plave. Mě stále nic nedocházelo. Na dotaz co je miminku lékař odpověděl, že je v pořádku, žádné anomálie nevidí. BUM ten kamen musel udělat v ordinaci díru do země. Nikdy to samozřejmě není 100%, strach mě držel až do porodu, jako každou maminu. Prožila jsem si několik týdnů velikého stresu, ale narodil se nám krásný, zdravý chlapeček, kterému je už nyní skoro 6 let. Přeji všem, které totopotká pevné nervy a sílu bojovat. Hodně štěstí a samá zdravá miminka!

Dnes jsem se od doktora dozvěděla: Negativní skríning, hraniční AFP, amniocentéza na zvážení. V termínu porodu mi bude 30 let. Hodnota AFP: 17,9 iu/mL, hodnota uE3: 2,0 nmol/L, hodnota hCG 36,86 kiu/L. Riziko Down 1 z 1000, riziko NTD 1 z 2500. Už jednou jsem na amnio byla a dopadlo všechno dobře. Jsem rozpolcená, všichni říkaj - je to na tobě. V jednu chvíli vím, že tam nepůjdu, že je riziko DS promile. V druhou minutu jsem rozhodnutá, že tam půjdu, že i vyšetření z krve se může někdy zmýlit a falešně dopadnout dobře. A na lepších UZ se nemusí VVV ukázat. Fakt nevím. Jak to mám vědět? Jsem objednaná na 1.8. do Hradce Králové. Ještě tam nemusím jezdit. Mám strach z 1 procenta potratů při amniocentéze. Proč to musíme prožívat? Stále se mi derou do očí slzy.

Ach jo Oto, to je hrozné. Je mi to tak strašně líto. Držte se!

Tak tuhle pani jsem nepochopila.Porodit děcko s vědomím že bude možná postižené a potom ho prostě šoupne někam do ústavu,protože ví že se o něj nedokáže postarat.No tak to je vrchol.Ta to to má vyřešené.Prostě ho potom odloží.
Milá paní a ostatní,kteří zdílí stejný názor.Trošku zapojte mozeček a uvědomte si že tahle možnost opravdu není nejetičtější.
Já bych šla okamžitě na potrat.Nedovedla bych přivést na svět děťátko apotom říct-starejte se .
Vy si ani nezasloužíte mít děťátko.