Názory k článku Genetické testy - pár otázek k zamyšlení

Milá Jano,

jak jsem s Tebou cítila, když jsem četla tvůj příspěvek. Bohužel stále se přesvědčuji, že cit a ohleduplnost některým lékařům chybí. Podobnou situaci jsem zažila s mladší dcerkou. 5 let před tím jsem porodila Báru, prožila jsem něco jako "falešné těhotenství", alespoň takto mi vysvětlil lékař, a musela jsem na "čištění", promiň, že používám tyto výrazy, ale přesně takto mi lékař vysvětlil diagnózu - pro něho banalita a pro mě? Asi jsem byla tenkrát hloupá a moc vyděšená ze všeho, co se kolem mne dělo, že jsem nebyla schopna víc se pídit po tom, co mi vlastně bylo. A to byla chyba, o to víc jsem se pak při těhotenství s Bárou bála, když mi při prohlídce na "genetice" v Podolí bylo lékařkou sděleno, "jak to, že mi neudělaly tentrát genetické testy, protože je možné, že jsem o dítě přišla díky genetické vadě. Moje krevní testy se totiž také neslučovaly s normálem - stejná předpověď jako u Tebe - Downům syndrom nebo v lepším případě - dvojčata. Ale lékařka na genetice mi sdělila, že v laboratořích mnohdy zbytečně vyděsí. Podle ní byly testy OK - přesto jsem šla na amniocentézu. Nález negativní. Bára se narodila opravdu v pořádku. Nezoufej, lékaři asi opravdu musí vidět všechno hůř a černěji, než to ve skutečnosti je.

Držíme moc a moc palce.

Macek (32) + Terka (9) + Bára (3)

Díky všem... snažím se na to nemyslet, respektive myslet na to, že všechno dopadne dobře, ale není to lehké. Jak jsem psala, hlavně kvůli tomu, že je miminko tak strašně "neposedné"; asi jsem z toho už vážně cvok, protože mi všechny kamarádky říkají, jak je to divné, jejich děti - zdravé - se takhle nechovaly, tak už začínám vidět bubáky i v tomhle.

Petře, můj manžel byl také na UZ, ve 20. týdnu, a reagoval podobně jako ty. Po tom speciálním vyšetření na prenatálni kardiologii jsme byli nějaký čas "celkem" v klidu, ale poslední dobou se to zas nějak horší, asi je to tím, jak se blíží termín porodu...

Ještě jednou vám děkuji za podporu a za reakce, určitě dám vědět, jak do dopadne...

Ahoj Jano,

vcelku myslím chápu tvé pocity. My jsme s mojí ženou měli naprosto pohodové těhotenství, než se do toho vložili lékaři.

Při triple testu nám vyšla pravděpodobnost mentálního postižení dítěte 1:200. Na moji ženu to mělo stejně negativní dopad jako na tebe, rozhodli jsme se však na amniocentézu jít. Ta dopadla dobře a zbytek těhotentví jsme si opravdu užili. Jak bychom se zachovali při špatném výsledku, nevím a jsem rád, že jsem to nemusel řešit.

Pomíjím také věci, že nám po amniocentéze při dalších vyšetřeních lékaři tvrdili, že se mé ženě vytvářejí protilátky a vůbec jde něco šejdrem).

Přesto všechno jsem zastáncem prenatálních vyšetření a testů.

Přiznám však jeden zcela nelékařský potřeh: ještě před výsledkem amniocentézy jsme se byl se ženou na malého podívat na ultrazvuk. Když jsem ho viděl jak se mrská a jak je aktivní, dospěl jsem k nezvratnému přesvědčení, že bude v pořádku. A tak to také dopadlo. Věřím, že u vás to bude také tak a držím palce.

Jano, neměj strach a buď šťastná, že máš v bříšku mrskající se miminko. Prosímtě, co by zato jiné mámy daly a s nějakými sýčkařskými genetickými testy by si nelámaly hlavu. Plně tě chápu, jakou paseku tobě a tvému muži v hlavách nadělala ta pro doktory vcelku normální zprávička, že by děcko mohlo být postižené. Mně ji onehdá řekli taky, ale současně mě citlivě upozornili na to, že jen úplně malilinké procento žen se "špatným" triple testem má opravdu postižené dítě, to tobě nezdůraznili? Současně jsem slyšela i o případu, kdy test byl normální, ale miminko postižené. Testy nejsou vševědoucí. Zkrátka nedělej si hlavičku z toho, jestli zapadáš nebo nezapadáš do doktorských šablon. Neber je jako verdikt zdraví či nemoci. Tvoje tělo a miminko jste individuality a máte právo na svoje projevy a výsledky vyšetření. Proč by hned miminko mělo být vážně nemocné? Na to bych vůbec nemyslela, vždyť sama píšeš, jak cítíš, že je vše v pořádku, nemáš problémy, miminko se má k světu - tohle vnímej. Moc se mi líbí tvůj názor, že bys děťátko s nemocí nezabíjela a odmítla jsi amniocentézu a že odmítneš při dalším miminku triple test! Jednoho dne už nebudeš mít nejistotu - věz, že v této těžké situaci nejseš sama. Snaž se nemít strach, děťátko tvoje pocity v bříšku cítí a řídí se jimi. Věř si, věř svému dítěti a miluj ho takové jaké je a raduj se z každého jeho pohybu. Znám moc žen, které měly špatné triple testy a teď se těší ze zdravých dětí. Nemám ráda strašení maminek!!! Ahoj Petra

Milá Jano,statistika je přesná věda o nepřesných číslech. Zkusme si s těmi čísly také pohrát. 1:120=0,008333, tj. 0,8% ! To znamená,že na 99,2 % bude Tvůj chlapeček v pořádku. Myslím, že je to docela hezké číslo.*Když jdeme ráno do práce, pravděpodobnost, že nás cestou srazí auto, je teoreticky hodně vysoká. Každý den však vyrážíme znovu a nikdy nás nenapadne pochybovat o tom, že dojdeme v pořádku. A tak je to přece se vším.*Držím palce. R.