Názory k článku Jak uklidit hračky

Tohle je určitě pro děti nejpřijatelnější metoda a ještě zábavnější než dát hračky "spinkat". Ale chce to začít uklízet s časovou rezervou! :)

Hodně si s mým malým synem povídám.Už od malička jsem mu výklada a popisovala co zrovna dělám. Např. Když jsem šli ven a oblékali jsme se, tak jsem vše doprovázela mluveným slovem a zdůvodňovala vše co dělám. TeĎ si oblečeme bundičku, dáme botičky, venku fouká vítr, tak musíme tak čepičku a šálu atd. A nestanese mi, že by mi někdy protestoval u oblékání.Myslím si, že si to dítě zaslouží (trpělivě mu to vysvětlit) a lépe to pak i pochopí a přijme to, že je to úplně normální. Než mu jenom říkat: musíš si vzít čepici a bez debat, chceš pár facek? atd atd, toho já nejsem zastáncem a výsledkem pak není poslušnost dítěte, ale jeho vzdor a to přece nechceme.

Naše dcerka (15 měsíců) si teprve začíná zvykat uklízet po sobě. Pořád ji nejvíce baví vyhazování hraček do vzduchu a za sebe. Uklízíme formou hry, vždy jeden druh hraček, abych jí to nezprotivila. Když chci, aby si posbírala např. míčky, hrajeme si spolu na pejska, který nosí míčky do pelíšku (malý dětský bazének) a pak si do nich lehne. Když uklízíme stavebnici, vezmeme kyblíček a "sbíráme houby", občas nějakou kostku vyhodíme ven, jako že je to prašivka. Potrhaný časopis cpeme do sáčku (nejlepší je obal od jednorázových plen) a pak se po něm válíme, je to pro dcerku veliká zábava, protože to sama nasbírala a šustí to. Na každý druh hraček se dá něco vymyslet. Až bude umět barvy, budeme sbírat žluté hračky do žluté krabice, červené hračky do červené krabice, apod.

Myslím, že v první řadě je vhodné aby dítě nemělo zbytečno moc hraček.
Pak si jich neváží a ví, že když o nějakou přijde, má jich stovky dalších a další dostane.Vím, že v dnešní době je tohle příčena problému s uklízením hraček.Dřív když měl každý když hodně tak 3 hračky tak se o ně setsakramensky staral.
Jinak skřítek se mě zdá jako dobrý nápad.

Pamatuji si moc dobře, jak moc se mnou a mou mladší sestrou mamka zlobila. Časem přišla na výbornou metodu - roztřídili jsme si každá "svůj bordel" na svou postel, maminka nastavila časomíru (budík) a mi se ségrou závodili kdo to dřív uklidí a jestli to stihnem. Kdo to vyhrál mohl spát na vrchní palandě. Nepamatuji se, že bysme někdy limit nestihli - a bavilo nás to. Opravdu, možná ještě v pubertě :-)