Marika, dva kluci 4 a 7 |
• |
4.11.2002 18:51:01
Milá Katko,
nikdy jsem nikam nepsala, ale už dlouho se k tomu odhodlávám. Chci Ti totiž moc poděkovat za moc hezké příspěvky, které posíláš na stránky Rodina. Vždy, když mám nějakou krizi tak se připojím a hned hledám Tvé jméno pod články. Je mě po jejich přečtení lépe a radostněji. Tvůj optimistický náhled na svět a to jak zvládáš tři děti, psaní a ještě spoustu dalších věcí zaslouží obdiv. Já mám dva kluky a občas, když se hádají jsem v koncích. Z Tvých článků mám pocit, že jde výchova dětí zvládnout s klidem a to mě posiluje. Zkrátka máš moje díky. Už se těším na další příspěvky. Měj se moc krásně. Marika |
1.11.2002 10:49:42
Milá Katko,
je až neuvěřitelné, jak se dokážeš vždy trefit do věcí, které právě prožíváme. Ať už to bylo tehdy s článkem o třicítce nebo dnes - s nepříjemným pocitem z letišť, které znamenají loučení a pocit, který se snad ani nedá popsat. My jsme se tento týden vrátili z naší "dovolené" v Čechách. Byli jsme se pochlubit našim sedmiměsíčním Daníkem a podívat se na čtyřměsíčního Martínka mé sestry. Užili jsme si příbuzných i přátel, výletů a uspořádali malému křtiny, na kterých se sešla celá naše rodina. Potom ale zase přišlo rozloučení a přestože se člověk zpět do Austrálie těší, nikomu nepřeji ten pocit, kdy se loučíte s rodinou a víte, že se s nimi uvidíte nejdříve za rok. Musím Ti Katko znovu poděkovat za popsání pocitů, které pociťuji úplně stejně. A protože u nás jsou návštěvy z Čech skutečně vyjímečné - dálka, finance a práce rodičů tomu brání (návštěva mojí mamky při narození Danielka byla nepopsatelně krásná a strašně si jí vážíme) - moc dobře chápeme, jak si člověk cení kouzla okamžiku, byť by byl pro druhé naprosto obyčejný. Přeji celé Tvé rodině krásné prožití Vánoc a spoustu dalších podobných "kýčovitých" zážitků. Protože z těch se skládá šťastný život. Ahoj Gábina Melbourne |
• |
31.10.2002 18:18:09
Mila Katko,
ja si vzdycky preju v takove chvili zastavit cas, alespon na chvilicku. Vlastne si to vsichni prejeme a zastavujeme ho tim, ze se snazime zachytit ho: fotoaparatem, kamerou. Ale ono to nejde. Ani nejlepsi umelec tam nedostane "vsechno". Vsechno tam zase bude jen ve chvili, az se nad temi fotkami zase vsichni sejdete...anebo i bez nich a reknete si :"Pamatujes?" Anebo jeste lepe zase hodite aminek do vody. Vera S. |
30.10.2002 15:30:26
Připadám si jako na letišti: knedlík v krku a slzičky se jen, jen vykutálet......
:-))) Simča |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.