Jana,dvě fěti 4 a11 let |
• |
23.4.2006 14:34:13
Dobrý den,právě procházím stejně těžkou situací,jako věšina z vás tady.Bylo to 4.4.,kdy mě manžel vytáhl z postele se slovy,že mi musí něco říct a pak to vysypal-chce se rozvést.Přítelkyni má prý rok...hrůza je,že jsem nic nepoznala.První večer to celkem šlo,ale pak mi to začlo naplno docházet a nemůžu se z toho dostat...Holky jsou v pohodě,vůbec se nehádáme,všechno nám nechal,holky vidí skoro každý den.Když ale vidím rodinu pohromadě,hrnou se mi slzy do očí a na tu ženskou mám příšernej vztek.Je rozvedená s 10 ti letou holkou,já i holky ji známe.Prostě nechápu,jak to mým dětem mohla udělat.Další rána bude,až se holky dozvědí,že ji tat"ka má a že bude s ní...zatím nevědí,že odešel od mamky k jiné ženské.Nepřekousnu to,že až se jim to řekne a oni pojedou společně na výlet,že s nima bude cizí ženská a ne já.Ptosím,kdo má tuto zkušenost,napište mi,kdy to přebolí a kdy začnu normálně žít...
|
An |
• |
11.3.2006 8:38:55
Janino,
prosim vas, myslim si, ze bud prozivat obdobnou situaci. Muzete mi napsat? |
• |
28.10.2005 11:21:53
Chtěl bych jen poukázat na to, že každé dítě může rozvod rodičů brát jinak. Já jsem ho například vzal jako vysvobození od každodenního hádek, nepříjemné atmosféry doma, násilí... teď mám dobrý vztah s oběma rodiči a chování, na které tu poukazujete, rozhodně nepociťuji :-)
|
• |
1.9.2005 13:43:53
Ahoj Janino,
taky jsem se vdávala v Kanadě a když jsem četla Tvůj příspěvek, napadlo mě, že tam mám bezvadnou švagrovou(40) se třema dětma a s fungujícím partnerem, ale taky mají jen pár přátel a jí je občas smutno, že nemá s kým popovídat. Třeba byste našly společnou řeč, když jste si blíž než mám já z Čech do Kanady. Kdybys chtěla a ona souhlasila, poslala bych Ti na ní mail. Měj se fajn a hlavně přeju notnou dávku optimismu. |
PajaMM |
13.8.2005 8:10:14
Ahojda!!!
Az ted ctu tyhle prispevky, dosla jsem na ne nahodou... A asi te nepotesim...Byla jsem ve stejne situaci jako ty. Po 4 letech vztahu - zili jsme spolu - jsme se planovane vzali, hned po svatbe jsem planovane otehotnela (zkouseli jsme to uz 8 mesicu), manzel taky odjel sam na dovolenou, to uz nase holcicka byla na svete. A vubec chodil porad pryc a mne to vzdy nejak vysvetlil. Ja byla nestastna, ale nepidila jsem se po tom, myslela jsem si, ze se to spravi. Precemiluje mne i svou dceru - vzdycky nam to rikal. A pak bum. Kdyz byly male 3 mesice a byly jsme na tyden u me mamky, tak mi napsal SMS, ze uz mne nemiluje a at se nevracime domu, ze je konec. Byla jsem z toho na umreni. Ale diky sve male, rodine a svemu tehdejsimu nejlepsimu kamaradovi jsem to zvladla. Ale bylo to opravdu hrozne. Nakonec jsem podala zadost o rozvod ja, protoze on nepospichal. Ale ja uz nechtela byt jeho zena. Dozvedela jsem se, ze me temer celou dobu podvadel, chodil do bordelu a kdyz jsem byla tehotna, mel dlouhodoby vztah...Nechapu, proc se mnou byl, bral si me a delal dite...Ale to uz je jedno. Ted jsem zasnoubena s tim mym tehdejsim nejlepsim kamaradem, nase mala mu rika tato a jineho ani nema, protoze ten biologicky o ni nejevi temer zadny zajem, spise ho k tomu nuti jeho rodina, my jsme stastni a snazime se o dalsi mimi. Takze na nasi holcicce rozvod nezanechal, doufejme, zadne nasledky, ma uplnou rodinu a je to stastne, zdrave, krasne a chytre dite. Tobe preju pevne nervy, lepsiho muze, nez jsem mela ja a hodne stesti a zdravi!!! Kdybys chtela, muzes mi napsat na mail...budu rada. Ahoj Daniela |
13.8.2005 4:32:18
Ahoj vsichni,mam podobnou zkusenost jako Linda, muj manzel odesel ode mne a od naseho 18ti mesicniho syna. Ted me porad strasi jen to, jak se nas rozchod na synovi podepise a jak ho to negativne ovlivni, ale snazim se byt pozitivni a vesela a docela se mi to vetsinou dari. Tedy aspon trochu citim, ze uz se od manzela trochu citove odpoutavam, i kdyz mam porad pocit, ze vlastne porad nechapu, proc odesel a nemohu pochopit, proc to jeste nezkusil, proste mam pocit, ze ten boj vzdal hrozne brzo. Rekl, ze neni stastny, ze me uz nema rad a ze musi jit za svym stestim. Bylo to hrozne nahle, i kdyz on tvrdi, ze se tak citil uz dlouho, ale ja mam porad pocit, ze bych to prece musela vycitit. Mam obavy o maleho, i kdyz zatim to zvlada a chodi k tatinkovi rad. Ale me to porad mrzi, chtela bych se dovedet, co se vlastne v mem manzelovi tedy tak dlouho odehravalo, jestli v tom byla nejaka jina, protoze se mi nechce verit, ze by byl takovy sobec. Navic jsem se vdala v Kanade a kvuli manzelovi tu zustala zit, on me ted opustil a se synem me nechce pustit natrvalo do Cech. Takze jsme tu uplne sami, pratel par mame, ale rodinu veskerou zadnou. V Cechach by sice vyrustal prakticky bez taty, ale obklopeny milujici velkou rodinou a v klidnem a harmonickem zazemi. Tady ma maminku, ktera si hraje na statecnou a obcas o vikendu tatu. Snazim se myslet na budoucnost a vim, ze bude zas urcite lip, ale momentalne je mi z toho vseho hrozne smutno. A nejvic je mi smutno z toho, ze muj malej chlapecek bude stradat, at uz mene ci vice.
|
• |
23.7.2005 20:44:21
Ahoj holky, právě si pročítám vaše příběhy a až mě zaráží jak jsou si všechny příběhy podobné, myslím tím, co se sobectví našich mužů týče.Mě tento týden můj manžel oznámil, že se mnou již nemůže žít, odcházet ale nechce, chce zůstat bydlet s námi a zároveň si užívat své nové svobody se svou "kamarádkou" - v našem manželství už určitě několikátou. Ta slečna je samozřejmě mladší o 15 let.Já j¨sem již vdaná podruhé, z prvního manželství mám 15ti letého syna a z druhého manželství mám 4letou dceru.Situace je to nelehká. Za prvé:svého manžela mám stále ráda, mám strach zůstat sama, nevím jak uživím dvě děti.Když jsem se vdávala podruhé, říkala jsem si, že to první manželství byla prostě smůla, teď je to opravdu ON, ten pravý, a budeme spolu dokud nás smrt nerozdělí.Rozdělil nás již porod naší dcery, kdy špatně zvládal roli tatínka.A tak jezdil na víkendy s kamarády a řešil problémy svých kamarádek.Cítila jsem se hrozně, myslela jsem, že to snad ani neunesu.Situace se pak na chvíli zklidnila. vloni před vánocemi jsem zjistila, že je mi nevěrný, pak se na chvíli umoudřil a teď má novou "kamarádku", se kterou tráví pů nocí v týdnu.Když se vrátí domů, je milý, pozorný, chce se se mnou kamarádit.Že prý naši dceru neopouští.Promiňte, ale to jsou takové ty mužské "kecy".Jsem teď asi správně "nasratá", ale zjistila jsem, že to pomáhá.Ráda bych se k vám připojila a mailovala si svámi, myslím že by to pak bylo pro nás možná trochu jednodušší.Je mi blbé pořád otravovat kamarádky a tak, možná to taky tak cítíte.Ráda i povím, jak první rozvod prožíval můj syn(byly mu tři).
Těším se na mail, přeji hodně odvahy Vlaďka - Parker6@seznam.cz |
Martina, 6 letá dcera |
• |
22.7.2005 15:37:44
Ahoj,
mě se stalo něco podobného. Po 8 letém z mého pohledu klidném soužití mi manžel oznámil ,že se rozvede.Za dva dny na to jsem měla schůzku s jeho advokátem a za další dva dny jsem už s dcerou bydlely jinde.Odešel od 6 leté dcery a bylo mu fuk, že jsem nezaměstnaná. Hroutila jsem se přesně do chvíle, než mi došlo že je to zbytečné. On se rozhodl a já nemohla dělat nic.A jaký to mělo vliv na dceru ? Mám pocit že skoro žádný. Nic z popisovaných příznaků a ani nic jiného.Takže nezoufejte, dívejte se s optimismem do budoucnosti a věřte bude líp. |
Andusa |
• |
14.7.2005 21:39:00
Ahoj Markétka,
práve som ti písala na obidve tvoje adresy, ale stále sa mi to vracia spať, čo nechápem, lebo už som dnes písala aj s inými ľuďmi a išlo to bez problémov.Skúsim zajtra. Zatiaľ pa pa Andrea |
• |
12.7.2005 19:03:20
Ahojky,trochu mě zlobí pošta a nejdou mi odesílát maily. Zkoušela jsem ti napsat na tvou adresu,ale mám pocit,že se mi to vrátilo. Příchozí pošta mi chodí,jen odesílat nemůžu. Snad mi to během týdne opraví. Takže ti okopíruju mailíka co jsem ti původně napsala a ty mi můžeš klidně odepsat na můj soukromý. Takže moje stará adresa je mbrunnerova@volny.cz Nová adresa zní mhorackova@emcom.cz Obě jsou funkční a e-maily mi chodí v pořádku jen to odesílání mě zlobí. Jinak já píšu zavináč tak,že si zaráz zmáčknu Ctrl a Alt a jednoduché V. Jinak mám taky pocit,že to moje miminko mi ubírá mozkové buńky. Hodně zapomínám a někdy neuvažuju logicky.
Co tvůj chlapeček, jak se jmenuje a jak to zvládá. Vycítil už,že se doma něco děje, nebo jsi se mu to už snažila nějak vysvětlit? Přemýšlela jsem,jak to svému mrńouskovi budu vysvětlovat jestli zůstaneme sami. Vždycky jsem se bála toho,že bych přivedla na svět dítě do neúplné rodiny. Nemám s tím absolutně žádnou zkušenost,protože v mé rodině nikdy nikdo rozvedený nebyl. Zkoušela jsi se svým mužem o současném stavu mluvit? Proč najednou změnil pohled na svůj život? Já jsem se o tom s manželem bavila,hned jak mi sdělil,že už mě nemiluje a chce žít jinak. Jsou to už taky dva měsíce,ale on mi vůbec nedokázal odpovědět. Sám prý neví proč to tak teď cítí a neumí si udělat pořádek sám v sobě. Já to tedy tak dobře jako ty asi nenesu a jsem z toho docela psychicky na dně. Taky mě napadá,jestli nedostal strach ze zodpovědnosti a jestli nemá pocit, že bude k nám víc vázaný než by chtěl. Ze začátku těhotenství se všude chválil a každému ukazoval fotky z UZV a popisoval jak mi roste bříško a jak zase mrńous povyrostl. Pak jako když utne. Přestala jsem ho zajímat jako žena a ani na malýho se neptá. Jindy volal,pokaždé když jsem šla od doktorky a teď nic. Zajímalo by mě,co se v mozku muže odehrává,že je schopen takové náhlé změny. Snažila jsi se nějak váš problém řešit? Změnit něco? Já jsem ze zkoušela vymyslet nějakou společnou činnost. Kino, večer s přáteli, CD jeho oblíbeného zpěváka. Protože začal vloni v létě podnikat nemá teď na nic čas. Je pořád jen v práci a pracuje pořád i doma, v noci i přes víkendy. Na nic jiného prý nemá čas. Vím,že podnikání není jednoduché a valí se na něj spousta starostí a zodpovědnosti. Možná je toho na něj moc a snaží se mě jako jeden z problémů vytěsnit. Vidíš místo abych byla na něj naštvaná tak se ho snažím omlouvat. Taky jsem si vyslechla názory jako, "já bych mu ukázala dveře,ať si jde",ale copak je to tak jednoduché? Budu na manželovi teď finančně závislá a taky ho pořád miluju. Je nemožné,abych podnájem, stravu a miminko utáhla z mateřské a následné z almužny,které se říká rodičovský příspěvek. Je u vás nějaká změna? No zatím se měj hezky a těším se na mailík. Markéta |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.