Názory k článku Porod 3x jinak

Jani,
Zaba pisala, ze "netlacit bolo cim dalej, tym tazsie".
Predstav si, ze Ti velmi, ale velmi treba na velku, snazis sa vydrzat, netlacit.. noo, ak by si to prepiskla, tak sa asi skratka... :-)))
To som ale mudra, coo? ;-)
Aj samotne kontrakcie posuvaju dietatko (ak je uz branka zasla a je kam) - mamicka im moze tlacenim pomoct a najma tym vyhovie svojmu nutkaniu tlacit - priroda to asi zariadila tak, ze matka pomaha tlacenim kontrakciam dostat dieta von, aby vypudzovanie netrvalo dlho.
Zdravi Martina z MT a maternity ;-)

No jo, zdá, jenže asi nemám chuť a sílu s tím něco dělat. Obdivuju všechny maminky, které si dokážou na porodním sále něco vybojovat (a vlastně tím bojují i za nás ostatní, takže nejen obdiv, ale i dík) - mně se fakt zoufale nechtělo se s nima hádat, chtěla jsem si prostě rodit a nic víc. Takže taková "drobnost", jako jestli věří tomu, jak rodím... Ale vadí mně to, protože to na mě dělá dojem, že já pro ně nejsu člověk, kterej funguje nějakým originálním (netvrdím, že zrovna nejlepším, ale dostatečně dobrým) způsobem, ale jenom položka, kterou je třeba "zpracovat". Pak mají dvě možnosti - protože, jak známo, takhle se prostě nerodí (každej ví, že kontrakce musejí být pravidelné, musejí se zesilovat, musejí se zkracovat intervaly mezi nimi, a taky každej ví, jak dlouho to má správně trvat), tak buď musejí opravit mě (něco mně píchnout, někde mě naříznout...) nebo aspoň ty údaje. Tak to ať jsou to radši ty písmenka než já.
Ale smutný to teda fakt je :-(. A taky je mně smutno z toho, že já sama to nevidím optimističtěji.

Žaba

Absolvovala jsem porod velmi podobný tvému druhému. Neodradilo mě to od přání mít ještě jedno dítko, ale když jsem to tak teď četla černé na bílém, mám najednou strach.

mila zabo,
dik za krasny clanek, si uplna spisovatelka. Ja taky mela kazdy porod jiny a spopustu zazitku, tak s napetim ocekavam jaky bude ten treti...
Anic

Je neuvěřitelný, že někdo popisuje dlouhý porod s nepravidelnými kontrakcemi jako svou vlastní zkušenost. Už jsem získala úplný tik, když se mám někoho na něco porodnického zeptat (čekám druhé dítě a tak mě to začíná opět zajímat).
„Porod nepravidelnými kontrakcemi?!? Nesmysl, tak to být nemohlo!“ „33 hodin?!? Milá paní, vy vůbec nevíte, jak porod vypadá.“ Tak nějak to vždycky dopadne. Nevím, jestli si mám raději vymýšlet a nějaké ty hodiny ubrat, nebo mám pořád poslouchat tyto závěry. Mimochodem jeden z nich byl i od porodní asistentky tady na Rodině. Sice jsem svou bohunickou kartu neviděla, ale docela bych se vsadila, že mnou udané informace o začátku silných kontrakcí upravili, protože jsem určitě nevěděla, co říkám. Takže až tam půjdu zase za pár měsíců rodit, raději o předchozí zkušenosti ani nic říkat nebudu.
Opravdu jsem to četla jedním dechem a ulevilo se mi, že nejsem praštěná, že se mi to všechno jen nezdálo.