Názory k porodnici Okresní nemocnice Tábor

Dne 15.8.2007 se námv táborské nemocnici narodila naše dnes 6-ti měsiční dcerka Veronika. Můj celkový dojem byl opravdu moc příjemný, pouze musím potvrdit nepříjemnou zkušenost některých maminek s jednou sestrou s kojeneckého boxu, jinak všichní počínaje porodními porodními asistentkami, přes lékaře a následně i sestřičky na oddělení byli moc fajn.
Do nemocnice jsme s přítelem dorazili 14.8.2007 okolo 20.00 hod., neboť se mi stahovalo a nepříjemně tvrdlo břicho, což se mi dělo celou zhruba 2. polovinu těhotenství, ale dnes to bylo dosti časté a intenzivnější a stále se to stupňovalo. Po příjezdu mi byl natočen monitor a následně jsem byla vyšetřena paní doktorkou, která byla i u porodu. Bylo mi řečeno, že jsem otevřená asi na 4 cm a že si mě tam už rovnou nechají, přítel na to zřejmě nebyl psychicky připravený, takže byl z této informace dosti zaskočený a stále nevěřil tomu, že se nám už ten malý zázrak brzy narodí. Celou dobu byl semnou až do té doby než se nám malinká narodila. Porodní asitentka nás zavedla na "hekárnu", ukázala nám kde je sprcha, vana a jak které úlevové prostředky použít např.žebřiny, ale mě především pomohl gymnastický balón, sprcha byla také super. Potom nás nechala osamotě na "hekárně", každých asi 30 minut mě chodila kontrolovat, zda něco nepotřebuji, asi po hodině mi natáčeli monitor a zjišťovali zda se otvírám. Porod trval asi 9 hodin, za tu dobu se na mě byla paní doktorka asi 2x podívat, jinak jsme si zcela vystačili s porodními asitentkami, obě byly moc milé a vstřícné. Asi ve 3 hodiny mi propíchli plodovou vodu a pak se vše začalo konečně zrychlovat, když mi při vyšetření řekli, že už vidí vlásky, začala jsem se na toho drobečka ohromě těšit, už jsem byla z toho všeho dosti vyčerpaná a nebyla jsem si jistá jak samotný konec porodu zvládnu. Když konečně došlo k tomu, že mi porodní asistentka řekla, že jdeme tlačit na sál, byla to dosti velká úleva, ale zároveň mě zachávtily obavy. Nejdříve jsem tlačila na bobku, tahle poloha byla absolutně vyčerpávající a bez nějakého většího pokroku. Takže jsem se přemístila na porodní křeslo a v polosedě jsme pokračovali. To už se dostavila i paní doktorka a pokračovalo se. Po několika marných pokusech mi začaly slábnout kontrakce, dostala jsem tedy něco na povzbuzení, když se kontrakce opět dostavili tak jsem začala opět tlačit, ale bohužel stále se nedařilo, malá začínala mít slabší srdeční ozvy, takže vše se muselo urychlit, paní doktorka mě nastřihla a při další kontrakci mi sestřičky pomohali tlačením na břicho asi po 3x pokusu se konečně vše zdařilo a 4,53 hod. malá byla na světě. Na všechnu tu dřinu a bolest spojenou s porodem jsem rázem zapoměla a ihned jsem se zajímala o toho malého drobečka, ale tak to má asi každá matka, která přivede na svět svého vlastního potomka. Pouze musím podotknout, že mi malou přinesli asi po 10 minutách, dali jí vedle mě do postýlky a žádné přikládání k prsu se nedělo, což mě docela mrzelo, ale přece jsme se po několika nezdařených pokusech rozkojili.
Po porodu se mi sama bohužel neodloučila placenta, takže jsem musela dostat narkózu a s malou jsem se viděla až po obědě, kdy jsem byla zcela probraná a za pomoci sestřičky i osprchovaná a připravená poskytnout malinké všechnu potřebnou péči.
Na pokoji jsme byli dvě, ta 2. maminka měla o den staršího kloučka, byla velmi příjemná a milá. Hodně jsme si popovídali, vzájemně jsme si povídali a bylo nám tam těch pár dnů spolu docela dobře.
Takže abych to celé schrnula, celkový dojem z táborské porodnice a můžu potvrdit i z gynekologického oddělení, kde jsem byla v průběhu těhotenství 2x jsou celkem dobré, všichní až na 1 vyjýmku byli milí a vstřícní. Pouze ta vybavenost pokojů a WC a sprchy společné na chodbě považuji za mínus, ale s výstavbou nových porodních sálů a oddělení šestinedělí se i toto doufám vyřeší a pak už nastávající maminky budou mít veškerý komfort

Můj porod byl úplně pohodový a úžasný. Hned na začátku mi ho malinko pokazila sestřička na přípravě, kdy mi asi pětkrát za sebou říkala to samé a podotkla, že otevřená nejsem a stahy jsou malé, ale že si mě tam teda už nechá...jdnala se mnou jak s hlupačkou, opravdu odměřeně a nepříjemně. Pak už pohodička při první době porodní, sem tam se zastavila asistentka a lékař. PAK TO PŘIŠLO NAJEDNOU, JEDNA ASISTENTKA MĚ DRŽELA ZA RUKU A DRUHÁ RODILA MIMI A BYLO NA SVĚTĚ, LÉKAŘE SEHNALY ASI MIN. PO PĚTI MINUTÁCH PO PORODU...JSME ZDRAVÉ, KRÁSNÉ, BEZ NÁSTŘIHU. Dcerku ošetřili, zabalili a dali jí ležet do postýlky vedle mne a naráz všichni zmizeli, takže mi nikdo nepomohl miminko přiložit, až asi po hodině a půl, kdy se jedna asistentka vrátila. Po té mě odvezly na pokoj, byla asi jedna hodina v noci a miminko na sesternu, zdřímla jsem si a už kolem páté jsem čekala, že budeme dohromady, sestry mě stále uklidňovaly a vyzývaly k odpočívání, že brzy, chodila jsem za ní na sesternu, ale na pokoj mi jí daly až v devět hodin se slovy, že se dávila. Nechápala jsem a bylo mi to líto... Já jsem vcelku s porodnicí spokojena, jen pozdní přiložení a dlouhé odloučení a neschoponost sehnat lékaře(jistě by provedl nástřich, zvládla jsem to bez jediného poranění bez něj) bych jim vytkla.

rodila jsem loni v červenci.Přijela jsem v noci a prostřídaly se na mě 2 směny.Všechny porodní asistentky byly naprosto úžasné a měla jsem krásný pocit, že se mi porod bude nakonec i líbit.Bohužel tuto iluzi mi překazil pan primář. Z hlediska lékařského je vidět, že je to naprostý profesionál a odborník.Zašil mě tak, že jsem druhý den seděla a hráz se mi zahojila bez problémů. Co se týče toho lidského přístupu, nepřipadala jsem si jako konkrétní rodička, ale jen jako další v pořadí. A to je špatně.

Rodila jsem 31.10.2006. V porodnici jsem ležela už týden před porodem kvůli vyššímu tlaku, takže jsem tam znala skoro celý personál :o). Ráno jsem dostala vyvolávačku, ale začala působit až na třetí pokus, takže první bolesti začaly kolem poledne. To už mohl přijet i manžel. Mezi tím mě přemístili na "hekárnu" kde jsem dostala klystýr a sestra mě oholila. Nikdo se mě na nic neptal, ale myslím, že bych stejně souhlasila. Porodní asistentky byly moc milé do té doby, než mi začali rvát preventivně kanylu do žíly, přestože jsem jim neustále opakovala, že mám slabé žíly, aby mi jí daly na hřbet ruky kde nakonec stejně skončila. Měla jsem pak obrovské modřiny. Personál nás nechával co možná nejvíc o samotě což bylo milé do chvíle, než jsem už stahy opravdu nemohla prodýchávat a prosila manžela aby někoho zavolal. Pak mi por. asistentky vysvětlily jak začít tlačit u žebřin a po třech pokusech jsme mohli jít na "VĚC". Na porodním stole jsem se poprvé seznámila s doktorkou (za tu dobu se vyměnily směny) a po čtyřech zatlačeních byl Kubíček na světě. Při samotném porodu byly všechny por. asistentky kolem mě a čekaly až na ně přijde "řada". Bylo to až směšné, ale byla jsem ráda, že mi nikdo neradí jak to mám dělat a neleží mi na břiše. Doktorka mě bez varování nastřihla, což mě v tu chvíli dost vyděsilo. Pak bylo všechno strašně rychlé. Manžel s kamerou natáčel poporodní ošetřování Kubíčka, já jsem dostala něco do žíly a už jsem mohla porodit placentu. Šití teda nic moc, ale když mi daly Kubíčka do náručí všechno přebolelo. Mrzí mě ale dodneška že mi ho sestra nedala na kojení hned po porodu. Poprvé jsme zkoušeli kojení až za hodinu a půl. Možná proto jsme pak měli velké problémy s kojením a bohužel ho začaly sestry přikrmovat!
Takže když to shrnu mám z táborské porodnice smíšené pocity. Doufám, že před druhým porodem stihnou porodnici přestavět (teda mají to v plánu) a budu si moct zaplatit nadstandart. Být v jednom pokoji s asiatkou co neumí ani slovo česky, chrápe a její dítě řve celou noc přestože moje krásně spinká není teda nic moc.
Jinak epidural se zde stále ještě nedává!
Přeju všem maminkám hodně štěstí!

Ahoj vsem.Rodila jsem na konci zari 2006 v Taborske porodnici a musim rict ze jsem byla strasne spokojena.Nevim jestli to bylo tim, ze se mnou byl celou dobu manzel(rodili jsme 14 hodin), ale byli tam na me vsichni moc hodni.Totiz rika se, ze kdyz jdete s vasi drahou polovickou, tak si na vas nedovoluji.Nicmene, ja byla opravdu moc spokojena.Mela jsem k uzivani sprchu i vanu a samostatny pokoj.I kdyz pres tu noc co jsme tam stravili se narodily jeste asi dalsi 3 deti.Oddeleni 6tinedeli uz bylo trosku horsi.Myslim, ze nektere mlade sestricky, by se mely nad svym chovanim zamyslet.