Názory k článku Beton v hlavách a srdcích

Problematikou ekonomy špatně řízeného sociálního státu se zabývám od roku 2002 ve spolupráci s profesory M. Potůčkem a J. Kellerem. Téma článku, proč pohlíží občané negativně na rodiče s dětmi, řeším v kapitole s dlouhým názvem: "Sociálně ekonomický audit vyspělého sociálního státu" v knize Ekonomům to myslí černobíle. Cituji: ...rodinná politika nesmí být součástí sociální politiky. Základy společenského zneuznání rodin s dětmi jsou v současném sociálním státu. Převzali jsme z minulého režimu přídavky na děti, ať jsme je v průběhu let nazývali jakkoliv. Každý si v této souvislosti okamžitě vybaví sociálně neintegrované skupiny obyvatelstva. Naopak jsme v 90. letech zavedli radikální snížení daňového odpočtu nákladů na výchovu dítěte. Tím jsme převedli dítě = investice do budoucnosti, na dítě = objekt sociální péče. Ještě jeden citát: Náklady na výchovu dětí systém téměř ignoruje, funkce rodiny s dětmi je tak přeměněna v "otročení pro cizí bezdětné" (Spieker 2008). V poslední větě je odkryt další problém dotýkající se nepřímo našich rodin s dětmi. Problém ekonomy špatně nastaveného účetnictví ve státním důchodovém systému.

Ahoj díky za pěkný článek, snad je to lepší než dříve, nemůžu srovnávat, má zkušenost je zatím krátká. A zdá se mi že toho betonu je zatím v srdcích moc a moc. Znám to ze svého zaměstnání - kombinace medicíny a ditěte - nic moc, z ulic, z restaurací. Je fakt, že když se budeme směle hlásit o své místo na slunci, bude to časem lepší.
Chodíváme do restaurací a vždy se ptáme na nekuřácký koutek, pravda, není téměř nikde a personál se občas kouká dost ironicky, ale jistě jim to časem dojde. A takhle bych mohla pokračovat dále.
Maminky, nedejme se a nestyd´me se za své děti. Je to také na nás! Ahoj Věrka

Hedviko, souhlasím s tebou. Mám sice teprve první mimčo, ale osvědčilo se mi to, cos napsala. Mám dvě takovéhle zásady:

1. Umět si říct o pomoc, když ji potřebuju.

2. Požádat s úsměvem a nezapomenout poděkovat.

Mě to připadá samozřejmé, ale setkala jsem se i s názorem, co bych děkovala, já to potřebuju a proč bych si o pomoct měl říct, když by to lidi měli vidět sami.