Názory k článku Otcovské fejetony: Burani, balvani, hulváti!

Neviem či by mi tá ceduľa nejako pomohla, keď nepomohlo ani to, že som stála ovešaná taškami a s ročným dieťaťom v zimnej kombinéze na rukách (kočiar sme nebrali lebo by som nemala šancu dostať sa do MHD). Bolo to v čase keď dcéra začínala chodiť do jaslí. Bolo mi do plaču lebo som nevedela ako balancovať zakvačená na rúre a zároveň aby mi dcéra nespadla. A sedeli nielen zadumaní chlapi ale ženy, ktoré by snáď mohli vedieť že matka si malé decko nevezme do MHD len preto aby jej niekto uvoľnil miesto na sedenie. Bolo mi to divné pretože ja keď vidím matku s dieťaťom na rukách tak vstanem okamžite a nielen teraz čo mám dcéru. Po tejto opakujúcej sa skúsenosti som konečne nabrala odvahu a začala jazdiť autom a je to fakt lahoda. Na MHD som zanevrela a moja dcéra tento spôsob dopravy nepozná.

To buranství se týká nejen mužů, ale i dospívajících obou pohlaví. Dnes si už nikdo netroufne je napomenout, takže to bude asi i horší.

A kromě gentlemanství je navíc lékaři dokázáno, že mužské tělo je fyziologicky lépe uzpůsobeno ke stání (a k tomu většinou nevlečou páni tašky s nákupy - já si často sedám jen kvůli tomu, že bych je jinak musela celou cestu držet nebo riskovala, že se mi obsah rozkutálí po tramvaji...)

Jenže je pravda, že když mi minule uvolnil muž sedadlo, začala jsem uvažovat, jestli jsem fakt tolik ztloustla, že mě ve volných šatech považoval za těhotnou, nebo už vážně vypadám tak sešle, že mě zařadil mezi stařenky...ale pak jsem si řekla, že je to prostě fajn gentleman a sezení si po úvodních rozpacích moc užila. Jen dál a houšť!!!

Tento problem existuje vsude. Nedavno jsem (V Londyne) videla tehuli s mikinou na ktere stalo "Ano, jsem tehotna a OPRAVDU bych si rada sedla!". Pro pripadne dalsi tehotenstvi pomyslim o koupi teto mikiny, jen jsem se mela zeptat kde ji sehnala....

No jo, máme co jsme chtěly. Myslím, že dělat, že se mě nabídka volného másta netýká, je chování hodné označení "burani,..." - je slušné jasně odmítnout. Jinak ale chápu, že emancipovaná žena, přesvědčená o své rovnoprávnosti s muži v kdečem těžko přijme uvolněné místo. Takový už je dnešní svět, "západní" společnost, a je to podobné jako fňukat za pravidelným pečením domácích buchet...

Naprosto trefné. Pánové by měli uvolnit svá místa ženám, ale představa, že by se tak stalo mě, asi bych s velkým údivem co se to děje a s poděkováním odmítla. Nejspíš z důvodu, že bych čekala nějaké vedlejší úmysly, nebo že je sedadlo mokré, horké či kdoví jaké, že se pán rozhodl vstát. Nejvíc mě tato skutečnost sedících pánů a stojících žen zamrzela ve chvíli, kdy jsem jako těhotná ve 4-tém měsíci uvolňovala místo jiné již pokročilé těhotné. Sice jsem se cítila jako těhotá naprosto skvěle, takže mi stání nijak neublížilo, ale přesto ve mě hlodalo, proč si nemohl stoupnout pán sedící naproti i když o x let starší než já (Pozn. rozhodně se neblížil věku důchodce).