Názory k článku Otcovské fejetony: Zvláštní opatření

Monty,
nejsem si úplně jistá, jestli je to v oblečení. Já osobně problémy nemám, jenže přede mnou se třesou i dělníci na stavbě. Ale mám kamarádku, která se rozhodně vyzívavě neobléká, ačkoli postavu by na to rozhodně měla. Studovali jsme spolu a nějakou dobu jsme spolu i pracovali. A ona měla se sexuálním obtěžováním velký problém. Vyhlédl si ji majitel firmy a doslova na ni pořádal hony. A věř mi, že se opravdu nechovala vyzívavě, naopak se mu vyhýbala, jak mohla. Jediná obrana je, když člověk působí sebejistě a autoritativně. Ale to se dá natrénovat pouze omezeně. A věř mi, v oblečení to opravdu není.
Ps. V mladším a štíhlejším věku jsem si klidně mohla dovolit přijít na stavbu v minisukni a nikdo si nic netroufl.

To budu raději sexuálně obtěžovaná, než se chovat, jak pytel brambor :-)

Ach, vrátila se nám "Petra dvě děti" :-))) To mě těší.... :-))) Už mi dlouho nikdo nevysvětloval, jak si mám své krásy chránit jen pro svého muže a jak jsem morálně povadlá :-)))

Ale vcelku tvou pointu chápu - v mém životě se počet pohovorů rovná počtu nabídnutých zaměstnání a minisukni a výstřih jsem k tomu nikdy nepotřebovala. Opravdu si myslím, že je to spíš o výchově dotyčných dívek (o tom, aby jim někdo vysvětlil, že to, v čem jsou atraktivní na diskotéce nebude pravděpodobně atraktivní v zaměstnání). Nejde o burku, žena může být ženou a hlavně DÁMOU i když (nebo právě když) nechodí oblečená jak na erotickou schůzku.

No, je fakt, že já se nelíčím, ani se vyzývavě neoblékám (ono by to s mojí figurou stejně vypadalo směšně) a nikdo mne neobtěžuje... a ani nikdy neobtěžoval, pokud pominu asi dvě tři výjimky v době, kdy mi bylo osmnáct a kvůli práci jsem si musela párkrát vzít lodičky a krátkou sukni. :o)

Jano, ale pouze decentní. A nenápadnou.