Názory k článku Otcovské fejetony: Interview s puberťákem

A nakoniec si určite skončila ako normálna ženská, to je predsa podstatné. Za dôležité považujem, aj keď dieťa komunikuje vyššie uvedeným spôsobom popísaným v článku, dávať mu neprestajne najavo, že som jedno obrovské ucho, ochotné počúvať, ak by sa náhodou rozhodlo vysloviť viac ako tri vety naraz. Ja to napríklad robím spôsobom, že keď sa na dobrú noc lúčime, pridám "Mám ťa rada". To je namiesto všetkých priblblých debát o škole.

No jistě:-)) Vždyť se podívej, jak klesá porodnost:-))

Tobě to třeba přijde divné, ale prostě taková byla doba. Mladí se brali velice mladí a bylo hodně tech, co se brali, protože museli - dneska to je jinak.

No protože se styděli kupovat prezervativy:-)))))))))))))))))))))

Monty, ale mě to doopravdy zajímá. Mám jednu dceru v první a druhou ve druhé třídě a samozřejmě se každý den ptám, co bylo ve škole ("nic"), co se ti povedlo (pokrčení ramen), co tě nejvíc bavilo ("já nevím")... až nakonec rezignuju a zeptam se na ty známky. To se dozvím, na zatloukání jsou ještě moc malý (a hlavně zatím nemají co zatloukat). Ale já bych vážně chtěla vědět, jak se ve škole měly, co jim šlo, kde byl problém... Mám smůlu už dnes. A co až přijde puberta?

To mohly, ovšem tenkrát se neřešil "sex" ale "to, tamto, víš co", takže všechno okolo "toho, tam toho, víš čeho" bylo malým tabu na veřejnosti. Mnohdy i ti kluci nedokázali překonat ostych a do té drogérie zajít:-) Byla to prostě jiná doba a naštěstí je to dneska jinak.