Názory k článku Chci rodit v zahraničí, ale jak na to?

Bohužel v českých porodnicích (ve většině) jsou podmínky příšerné - sám jsem lékař. Rodil jsem se ženou v Německu s veskrze dobrými zkušenostmi.
V rámci EU stačí pouze trvalý pobyt v daném státě, poté získáte automaticky nárok na plnou účast ve veřej. zdrav. poj. Více www.cmu.cz - centrum mezistátních úhrad.

Ahoj Simono,pracuji jako porodní asistentka na porodním sále ve Frýdlantu v Cecách a pokud vím existují privátní asistentky, ktéré mamky doprovází do porodnice, či s Vama prožívají těhotenství.Musíš hledet ve svém okrese mateřská centra, či se obrátit na okresní pobočky pojištoven a ty ti podaji informace o porodních asistentkách,které mají uzavřené smlouvy pro tuto činnost.ahoj Terezka Holečková DiS

neexistuje žádná povinnost podrobit se radě a rozhodnutí lékaře, naopak lékař má povinnost u všech výkonů vyžadovat informovaný souhlas, pouze pokud je pacient v přímém ohrožení života a souhlas od něj získat nelze - např. v bezvědomí, může výkon provést

Teda o zahraničí to jako vůbec neuvažuju, to je mimo můj dosah :-). Ale rozumím ti.

Váš článek mě velmi oslovil. Jednak proto, že jsme s mojí ženou v nedávné době měli podobně hořké zkušenosti a jednak proto že moje sestra zhruba před dvanácti lety rodila v německu.

K situaci na českém trhu, potažmo zdravotnictví (i ono je trh) mohu říci jen jedno a jsem přesvědčen o tom že je to pravda: musíme počkat nejméně dvacet let až všichni kdo jsou nyní ve zodpovědných funkcích vymřou! Je to zřejmě jediné řešení toho co se v tomto státě právě děje. Musíme vzít v potaz že v době ne ještě tak dávno minulé jsme všichni žily v poněkud převrácených hodnotách. Práce byla přikázána a dělat musel každý (nezaměstnanost nebyla, příživnictvý byl trestný čin). Asi není nutno se příliš rozepisovat o tom jak si kdo práce vážil. Princip je jednoduchý: "Když už tu musím dřepět, tak ať mě otravuje co nejmíň lidí, ať si co nejvíc věcí poodnáším domů a proboha ať už sem z té prudy doma". Tento názor doposud u mnohých zaměstnanců zejména nemocnic úřadů a vesměs státních sektorů dodnes převládá. Pochybuji, že si 40ti letá asistentka diametrálně změní svůj postoj k práci, když si ani neuvědomuje její cenu a prakticky je pro ni nepochopitelné si představit, že o ni také může přijít. Toto základní uvědomnění je totiž dosti podstatným krokem ke "slušnému" chování, které lze opravdu těžce hledat za pár naučenými okatými frázemi s úsměvem naoko. Rovněž pochybuji že se něco změní v přístupu k rodičce ("česká mašinerie na výrobu dětí"). Důležité je totiž uvědomit si že pro každého jsou bohužel na prvním místě peníze. Pokud nemocnice, potažmo celá mašinerie včetně pojišťoven a ve výsledku i státu, za jistý postup z minimálními náklady dostane více peněz než za postup jiný, ikdyž humánnější, můžete si být jista že 100% se zůstane u postupu starého. Na hodně dlouho! (to je reakce na poznámku o stezích...). Pokud někdo bude namítat, že to přece není možné, že si člověk přece může nějak připlatit vyšší standard, že ho přece zaplatí tak ho bude mít, potom řeknu, nebude! I přesto že si některé služby může člověk připlatit coby nadstandard (a ne za malé peníze), zůstávají tu pořát oni "komunističtí" lidé, kteří prostě už do konce života nepochopí, že když jim někdo za něco zaplatí, tak očekává odpovídající postup. Je to prostě jako dřív, když si šel člověk koupit poslední kilo masa v řeznictví! My jsme si platily při porodu nadstandardní služby a první z čím jsem se setkal byl personál který nás svými pohledy jasně a odměřeně upozorňoval že ta hromada peňez co to stálo je jen slabá náplast zato, že snámi budou mít víc práce, že z ústavu vypadnou o deset minut později a že na ten pokoj co máme čeká hromada lidí a my sme jim ho prostě vyfoukli. Ne, tohle se prostě nezmění a nemá na to vliv ani Vaše nálada, ani známi a dokonce ani peníze!

Zní to velmi smutně a ani my sami jsme nebyli nadšeni, když jsme si totální bezvýchodnost situace uvědomily. Rodit v zahraničí v kontextu Vašeho článku nevidím jako jednu z možností ale jako možnost jedinou! Jak jsem již nazačátku nastínil, moje sestra v německu rodila a podobné hororové zkušenosti nemá, ikdyž rodila před 12ti lety, a ikdyž rodila v "klasické" porodnici bez jakýchkoliv nadstandardů. V době kdy rodila měla německé občanství, tedy veškeré výlohy spojené s porodem, předporodní i poporodní péči jí hradil stát. V současné době, kdy jsou hranice otevřeny již spoustu problémů s dřívější legislativou odpadá a zůstává podle mne problém jediný. Kdo, komu, za co a jak zaplatí. Naše české povinné zdravotní pojištění totiž zcela jistě není určeno pro hrazení nákladů v zahraničí. Zcela jistě by bylo revoluční platit si pojišťovnu, která je platná po celém území evropy. Možná že podobné služby existují ale bohužel se na toto náš stát zcela jistě bude dívat jako na nadstandardní službu, nikoliv klasickou zdravotní pojišťovnu. Bohužel totiž stále přetrvává základní názor, že je třeba v jistých směrech (poviné pojištění) občany řídit, protože oni sami tak dobře neví co je pro ně dobré. Pro mne je s podivem že podobné "středověké" názory mají v moderní politice ještě živnou půdu. Myslím si že nejlépe by Vám poradil nějaký velmi zkušený daňový poradce, nebo finanční poradce. Možná se Vám zdá že jsem trochu mimo a že tu míchám politiku a peníze a že to s porodem nemá co dělat. Věřte že má! Mluvím na základě vlastních bohatých a mnohdy trpkých zkušeností. Myslím že oním Gordickým uzlem porodu v zahraničí je totiž právě systém placení zdravotního pojištění, možná dokonce systém danění atd.. V našem případě dokonce postoj státu k nám vyusťuje až ke zvažování změny občanství.

P.S.: Kéž by si lidé uvědomily, že vše co dělají ostatním dělají vlastně v důsledku sami sobě. Přeji Vám úspěšné a šťastné završení těhotenství, zdravé dítě a příjemné vzpomínky na porod, ikdyž to zřejmě nebude v naší zemi.