| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Chci rodit v zahraničí, ale jak na to?

[<<Předchozích 70] Příspěvky 7180 z 216 [Dalších 136 >>]
30.6.2004 15:03:19
Věro, jestli chceš spíš faktickou argumentaci než "hysterické výrazivo", přečti si knížku od Henci Goer - Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšímu porodu. Knížka je založená na desítkách, možná stovkách vědeckých výzkumů a dokazuje, že medicínské vedení porodů v mnohých případech přispívá ke vzniku komplikací při porodu (a po porodu).
30.6.2004 14:40:39
Souhlasím s Janou - ne, Eliška ani trochu nepřehání!!! Já bych si přála, aby tak, jak ona si plánuje porod, mohly normálně v Čechách rodit všechny ženy. Ale jak tak koukám na to, jak to vypadá třeba i v nových, "přirozených" Hořovicích, bude se to týkat až tak našich dcer...
30.6.2004 14:37:22
Zdenko, na řvaní u porodu mám naprosto opačný názor. Chápu, že vyslechnout si křik ostatních maminek není pro rodičku nic příjemného, ale to je problém dané porodnice - jak to, že je to tam tak slyšet?? Já jsem byla ve Vrchlabí předem ujištěna, že jestli se mi bude chtít křičet, že to tam rozhodně nikomu nevadí. Určitě bych dokázala "statečně mlčet", ale křik mi naprosto vyhovoval a dělal mi dobře - tak proč tu možnost nemít?
Tili
  • 
30.6.2004 14:37:20
Šáry,
možno už nemá zmysel vyjadrovať sa k príspevku Miša3. Najlepšie by bolo aby ona sama napísala čo týmto príbehom (nechcem to nazvať historka) vlastne chcela povedať. Začala tým že aj tá najstatočnejšia rodička môže byť zdeptaná otrasným prístupom personálu. Tu vidím zdvihnutý varovný prst pre všetky statočné rodičky ktoré si myslia že to zvládnu. Netuším prečo ich takto straší. Teda možno tuším, už sme si vymenili s Mišou zopár príspevkov v inej diskusii takže ju a jej reakcie trošku poznám a priznám sa, že sme si nepadli veľmi do oka. Hovoriť o negatívnych veciach sa má. Ale spôsob ktorý volí ona mi príliš nesedí, pretože neposkytuje východisko, deptá a núti človeka o sebe príliš pochybovať. A aj keď som sa po horeuvedenej korešpondencii s ňou zariekla, že na ňu reagovať nebudem, nejak mi to nedalo.

Spomenul sa tu Dr. Texl(?) a reakcie na to, že to, čo písala tuším pani Hanka(?) nemôže byť pravda. Neviem kde bola v tom článku pravda ale v inej diskusii sa o ňom vyjadrovali jeho pacientky veľmi pozitívne a písali že si ho nevedia predstaviť vo svetle v akom ho popísala dotyčná pani, proste im to na jeho osobu vôbec nesedelo. Tým nechcem povedať, že sa to nestalo (aj pán Texl mohol mať skrat). Tým som chcela povedať len toľko že takéto jednostranné príspevky treba brať s určitou rezervou pretože sú väčšinou len pohľadom z jedného uhla a často veľmi emocionálne ovplyvnené. Aj ja som prekonala missed ab. a konanie lekára mi pripadalo úplne normálne. Proste som vedela, že sa to stáva, bolo mi strašne ľúto ale nepanikárila som, nehysterčila. Pripúšťam, že ak by na mojom mieste bola iná tak by mohla hodnotiť postup lekára ako necitlivý alebo hrubý. Dokonca by sa naňho možno aj sťažovala lebo z jej pohľadu by bol hrozný necita.

PS: Pani Danielu a jej chlapčeka poznám len z jej príspevkov, veľmi ju obdivujem, a asi by som medzi ňu a pani Misu3 rovnítko nedávala. Ale je to len môj názor.
Šáry
  • 
30.6.2004 13:38:21
Ivo - to si nevybereš, před časem tu někdo zcela konkrétně a jmenovitě kritizoval jakéhosi dr. Texla a taky se na něj sesypali, že si vymýšlí a bezdůvodně ho uráží :o))
30.6.2004 13:34:15
Pokud mi někdo řekne, že zavírám oči před negativními stránkami reality- na základě historky mi řekněte, do které porodnice byste nejeli, abyste tam na tento personál nenarazili. Před kterou sestrou se to mám mít na pozoru? Kdy se to stalo? Proč, když to bylo tak příšerné, to nebylo zveřejněno? Chci se takovému jednání vyhnout - asi taky pojedu do ciziny, protože jediné, co jsem pochopila bylo, že se to stalo v ČR.
30.6.2004 13:18:49
Šáry, přesně ta debata, o které mluvíš, se mi líbila, protože napadená strana neodpověděla protiútokem a nakonec se nějak dohodly. Líbila se mi zde v tomto tématu diskuse Sylvie a tuším Martiny o tom křičení, protože to byla diskuse. Líbí se mi tvoje reakce (i těch ostatních) na Tili, protože uvádíte své osobní postoje a zkušenosti a jste otevřené, nenadáváte jí do arogantních cyniků, shazujících dobře míněné příspěvky za to, že má jinou zkušenost a názor. Líbí se mi třeba smutný příspěvek Martiny. Taky to mohla udělat jako Míša a napsat to podstatně drastičtěji. Něco o zoufalství a totální opuštěnosti, kdy i ta šíleně bezohledná a empatii postrádající sestra ji bez jejího souhlasu jako nějakému kusu dobytka napíchala jakési infúze a pak jí, ponížené, dokonce protrhli plodovou vodu. Stejná situace se dá popsat různě. Věcně i dramaticky. Mne víc u srdíčka zasáhla Martina, víc jí to věřím a víc se do ní dokážu vcítit, protože u Míšy 3 mi za prvé vadí, že to není její příběh a za druhé že jsou tam věci, které považuju za přemrštěné a vylíčené se značnou nadsázkou, tak to ve mně budí stejný opatrný odstup jako reklamy. Za třetí, nevím koho povzbudí a podpoří taková historka, ta je tak dobrá na vystresování někoho, kdo neví, do čeho jde. Postrádá konkrétnost, pokud to vážně bylo tak zlé.
Vím, že je Míša nemocná, nezapomíná to natolik zdůrazňovat, že to tady na Rodině musí vědět každý, tahle debata ale nebyla o Míše a jejích zásluhách popřípadě chorobách, ale o tom, že kdosi se natolik bojí českého zdravotnictví, že si radši vezme úvěr a půjde rodit do ciziny, aby mu bylo zaručeno důstojné zacházení. Mám pocit, že tomu strachu podobné drastické historky napomáhají, ale nijak neřeší situaci. Považuju je za samoúčelné a mám pocit, že slouží k přitáhnutí pozornosti. Nenavážela jsem se do Míšy a jejího zdravotního stavu, ani do Míšy spasitelky, milované všemi, kterým pomohla se závažnými problémy třeba v diskusi o domácím násilí. Naštvala mne jedna konkrétní věc a to to, že zcela zbytečně straší. Podle mne to neměla vytahovat nebo měla přehodnotit kdy a jak to napíše. Howgh, domluvil jsem, k tématu Míša 3 jsem řekla vše, co jsem měla na srdci a protože se nebudu opakovat, končím s vyjadřováním se. Děkuji, omluva za délku.
30.6.2004 13:09:38
Co takhle trocha tolerance za jiný názor??? Každý z nás je jiný, každý potřebuje něco jiného, každý se v jiné "vodě" cítí dobře. Přestaňte už všichni jednou pro vždy kritizovat a napadat ostatní za to, že nesmýšlejí stejně jako vy. Nebo že by ten náš státeček byl tolik přeplněný starýma, zkyslýma babama, co nejsou schopny akceptovat jiný názor??? Eliško, ať se rozhodneš jak chceš, je to Tvůj život a ten kdo nechce, nebo nemůže poradit, ať raději drží tu pověstnou hubu a krok....
Držím Ti palce a nad jedovatýma poznámkama některých ubožaček se jen usměj. Ať je ten jed sežere zevnitř.....
Martina
  • 
30.6.2004 12:43:29
Priznam se jsem hodne citliva zenska a jako takova bych nejspis vubec nemela mit deti, presto jsem si jedno dovolila miti, snad mi CR promine. Do porodnice me dovezl manzel, jenze mu rekli, ze to jeste nebude poslali ho pryc. Oba jsme byli proti jenze se nedalo nic delat. Citila jsem se strasne vsude okolo hromada cizich lidi s umelymi usmevy, byli asi hodni, ale ja chtela nekoho koho znam, nekoho blizkeho. Pak mi "pichli" plod. vodu, zavolala jsem mobilem manzela aby prijel. Sestře se nelibilo, ze se neotviram, neco mi chtela pichnout, abych pravdu rekla skoro nic jsem nevnimala. Pak konecne dojel manzel a najednou bylo vse normalni, porodila jsem bez epiduralu zdraveho chlapecka. Jsem přesvedcena ze kdyby u me byli znami lidi, kdybych mela asistentku kterou znam, popr. lekarku ke ktere chodim, tak by nemuselo dojit ani k napichnuti plodove vody.
Šáry
  • 
30.6.2004 12:42:49
Tili,

já jsem taky vstala asi 20 minut po porodu placenty a došla jsem si pěšky na sál na zašití a potom na pokoj. Takže ne ve všech porodnicích je povinné 2 hodiny ležet.

Jinak - a to už teď není jen na Tili - mi přijde dost zvláštní, že když tu někdo napíše nějakou negativní zkušenost s doktory jako Míša 3, hned se na ni sesype pár lidí, že to určitě není pravda, že si to musela vymyslet, protože ten komentující sám ani nikdo jiný kolem něho to nezažil, a proč sem píše takové negativní věci, že to lidi nepříznivě ovlivní.

Zdá se mi to trochu podobná reakce jako nedávno v případě Daniely a Lukáška, kdy Jana napsala prakticky totéž (že nechce slyšet negativní věci) a spousta lidí se vrhlo tentokrát na ni. Jana pak zpětně reagovala velmi hezky v tom smyslu, že jí samé se stalo kdysi něco, co ji ovlivňuje natolik, že má z určitých věcí panický strach a bere si je víc, než je potřeba, a že bude uvažovat o tom, jak tuhle věc řešit U SEBE, protože chápe, že ty přehnané reakce jsou její problém, nikoli problém Daniely, která po pravdě vylíčila svůj příběh. (Před oběma - klobouk dolů).

Já nevím, tedy, ale tím, že se o něčem nenapíše a nebude mluvit,tak to přece nezmizí ze světa. Chápu, že bychom všichni byli raději, kdyby se děly jenom samé hezké věci a pořád svítilo sluníčko. Ale občas prostě prší a padají kroupy, a i když to budeme popírat, tak pršet prostě nepřestane. Radši se naučme, jak se na takové věci dá reagovat, a k tomu nám mohou přispět i ti, kteří sem píšou své (i negativní) zkušenosti. Daniela i Míša 3 jsou obdivuhodné tím, že to mají mnohem těžší než my ostatní, a přesto se nesoustředily jen na své problémy, dokázaly nezatrpknout a řeší věci pozitivně.

[<<Předchozích 70] Příspěvky 7180 z 216 [Dalších 136 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.