Názory k článku Manžel Jekyll, manžel Hyde aneb Dva v jednom

Táto,
nějak mi z toho, co píšeš, nevyplývá, že bys byl "hovado". :o) Kritéria "hovadství" fakt nesplňuješ.
Ono totiž vůbec nejde o to, že vzorný manžel a otec by neměl dělat nic jiného než myslet na rodinu, vydělávat pro rodinu, "bavit" rodinu atd. Aspoň já to tak nevidím. :o)
U nás to není tak, že bych manželovi VYČÍTALA jeho koníčky a jeho volný čas. Je mi skutečně dost jedno, kam chodí a co tam dělá. Myslím si, že na to má každý člověk právo, manželství není klec a nemám sebemenší potřebu někoho uvazovat za nohu k radiátoru (stejně máme waffky) a chtít po něm, aby mi 24 hodin denně koukal do očí. Taky si ráda někam sama vypadnu, když je ta možnost. Jen mi prostě přijde smutný, že ho samotného nenapadne podnikat něco se mnou. Ještě tak se synem, to občas ano. Ale neexistuje, že by přišel a řekl "Hele, nechceš se mnou jít tam a tam?".
To není o tom, že bych ho nějak "zneužívala", moc toho po něm nechci, přesněji řečeno nic. Jsem pro dobrovolnost - manžel sice uklízí víc než já, ale je to dané tím, že mu bordel víc vadí. K ničemu ho nenutím. Kdyby nechtěl, nemusí to dělat. Peníze od něj taky nechci, ani nepotřebuju slyšet, že mi to sluší nebo že jsem krásná a podobné pitominky. Řekla bych, že má naprostou svobodu. Jen mi přijde zvláštní, že po dvou a půl letech vztahu z něj úplně vyprchal veškerý entuziasmus a chuť po nějakém "dobrodružství ve dvou", i kdyby to mělo být pitomý kino. Když jde někam sám, přijde obvykle v jednu, ve dvě ráno, někdy i déle, protože je mu tam zřejmě dobře. Když jde někam se mnou (event. i se synem), chce za hodinku dvě jít pryč, protože má "fóbii z lidí" nebo je unavenej atd. Tohle právě nechápu. Proč je unavenej jen když je s rodinou? Proč není nikdy unavenej, když mu zavolá kamarád?
Kdybych ho nějak usurpovala, vozila se po něm před lidma, dělala scény, tak bych to i pochopila. Jenže já to nedělám. Tak nevím. :o)

K tomu kamarádství - nevím tedy, jak má vypadat MANŽEL, ale pro mne by byl KAMARÁD ideální. Řekněme nejlepší nebo "jeden z nejlepších". S kamarády totiž žádné problémy nemám. Kamarádi mne někam vytáhnou podstatně častěji než manžel. S kamarády se normálně bavíme o věcech, který nás zajímají. :o)

Aj Táto,
tvoje přispěvky mi připoměli některé týpky z mého okolí ;-) Bohužel k článkům od Monty, která je úspěšnou matkou-živitelkou to moc nepasuje :-)
Ono to totiž nebylo o živitelích ale chování chlapů (dle mě by to mělo být obou stran) doma a a v širší společnosti.
Přirovnat dítě k mobilu a notebooku je docela ostré, já zásadně neuznávám odkládání malých dětí, dovolená se s nimi dá užít velice dobře (i když v hlavní sezóně by mě k moři nedostal nikdo ani heverem).
Spíš bys mohl doporučit své ženě, aby si našla nějakou svou realizaci, pokud jí nebaví vést ti účetnictví ;-) A možná by nebylo špatné si občas promluvit o svých představách (o práci, financích, dovolené, rodinném životě, ...) a nesplněných přáních.
P.S.: Neznám chlapa, kterého by nebavily mašinky, letadýlka apod. To asi nebude pro tebe nějaká velká obět pro rodinu, že jo ;-)

Asi by sa mal vyjadrit "casty ctenar", ale ja som to pochopila tak, ze idu von, ked maly spi, ale ma zabezpecene strazenie nejakou tretou osobou.

Ježíš, jak rád bych s sebou vzal kluka... někam, kde ho to baví.

Třeba do libereckho LUNAPARKU - pokud se to nezměnilo, tak děti pod 100 cm mají vsup zdarma, dospělý doprovod zaplatí za vstup VE VŠEDNÍ DNY cca 40 Kč (o víkendech dvojnásobek) - a těch atrakcí, které tam pak bez dalších omezení jsou!!!

Tak třeba autodrom, kde se dá jezdit celý den bez toho, že po Vás někdo chce za každých 5 minut jízdy cca 40 Kč (= sen, který mi mí skvělí rodiče nikdy nemohli splnit, neboť by je to záhy zruinovalo), "kačenkový" vláček, kde si můžete bez dalších poplatků jezdit pořád dokola celý den (náš malý tam v té kačeně posledně asi tak po 17. okruhu usnul) - což zase pro změnu na vesnické pouti na Jižní Moravě málem zruinovalo jeho "babička i dědečku".

No tam je to na celý den, a navíc (na rozdíl třeba od Aquaparku) za ceny vysloveně lidové, a pokud máte holku (holky), pak i pro ně je tam spousta atrakcí (kolotoče, chaloupky, "dětský hrad" aj.), takže jediný problém maminek, jak to vše zvládnout, je nechat tam s nimi manžela/babičku/nebo někoho jiného a jít se projít po přilehlých buticích.

Posledně to však dopadlo tak, že jsem se bavil tím, jak se bavil náš kluk, jenže když už "dělal" po všech těch autodromech, skákacích hradech a dalších atrakcích asi tak desátý okruh na "kačenách", dal jsem si u tamního bufetu pivo předpokládaje, že se naše máma (vybavená patřičnými neomezenými platebními prostředky) pohybuje po všech těch buticích kolem.

Bohužel se už nepohybovala. Butiků tam na ony čtyři a více hodin evidentně zase tolik není. Takže seděla v cukrárně naproti, jedla svůj třetí zákusek a nenáviděla NÁS (tj. mě, neboť prcek z toho neměl a v jejich očích patrně nikdy nebude mít rozum), co tam furt děláme. Tak asi takhle jsme spolu s klukem trávili těch pár dní poté, co jsme si jej vyzvedli u babičky (která bydlí cca 500 km daleko) po našem loňském návratu z Řecka.

Snažil jsem se mu totiž tímto způsobem alespoň trochu vynahradit to, že tam s námi v tom Řecku nebyl. Zřejmě by totiž vůbec netušil, co to tam v těch vedrech vlastně děláme. I když jsme bydleli v rámci "Last Minute"-zájezdu pár metrů od hotelové pláže na jihu Peloponésu v super příjemném 4* hotelu s individuální klimatizací pro každý pokoj (za ty prachy mohu jen doporučit), měli jsme taky na celý pobyt pronajaté KLIMATIZOVANÉ miniautíčko, takže jsme v době, kdy místní nevystrčí své zadky z děr (=něco mezi 11:00 a 16:00), obvykle příjemně "zklimatizováni" právě přejížděli místní horské průsmyky či hřebeny.

Když totiž jedete z peloponéské Kalmaty do Sparty, musíte přejet průsmyk ve výši cca 2000 metrů nm. Když se jedete podívat do Olympie, je zase neskutečný hřích minout nádhernou městskou pláž ve Finikoundě (sladkovodní sprcha zdarma, bez většího zájmu neŘeckých turistů) nebo asi nejkrásnější běžně přístupnou "divokou" pláž na světě, která se nachází poblíž Philosu (jež však v důsleku mořských proudů asi brzy přestane existovat).

Jinak řečeno - když už dovolená na něčem stejně velkém nebo větším, než je Kréta, tak si při jejím objednávání v CK (nám to "na poslední chvíli" zajistil Exim) raději rovnou objednejte pronájem auta na celou dobu pobytu. Je to mnohem levnější, než když tak učiníte na místě, uvidíte toho neskutečně mnoho (my na tom jih Peloponésu najezdili za 11 dní bezmála 3000 Km a viděli třeba Olympii, Monemvasii, Appolonův chrám aj.) A taky se při troše snahy vykoupete na neskutečně hezkých plážích, uvidíte nádherné vitrozemské vodopády (jichž si Řekové příliš nevšímají) nebo naopak üvidíte nenápadné pozůstatky vesnic, oproti nimž jsou tuzemské Lidice i s Ležáky příklady "lidskosti" (na což Řekové kupodivu upozorňují ještě méně rádi).

Hlavně si však s sebou neberte prcky, kterým je nějaká antika či jiná historie šumafuk a kteří s Vámi tisíckrát raději pojedou někam, jako je onen výše zmiňovaný liberecký "Lunapark" - alias "jupark" v podání našeho prcka, který zjevně již téměř rok nesní o ničem jiném, než jak se tam zase vrátit a komečně si to tam "pořádně" užít.

Pročež k moři (a to někam k teplému, letadlem a bez kluka) chce letos opět jet naše máma. A já to naprosto chápu - vždyť se o kluka stará celý rok, takže by to pro ní byla s ním kdekoliv asi tak stejná "dovolená", jako kdybych si s sebou vzal na onu "dovolenou" já svůj mobil a notebook - což učinit nehodlám ani náhodou.

Koneckonců se na to vše těším i já - stejně jako se těším, že pak (nebo možná ještě předtím) naložím v rámci svého nastávajícího volna našeho prcka do našeho prdidla a společně (ať už s naší mámou, nebo bez ní, pokud nebude mít zájem) doprdíme do onoho libereckého "juparku", na který ten náš kluk ani po roce ne a ne zapomenout.

Třeba mi pak někdy odpustí, že jsem se po většinu roku choval přesně jako to "Montyho Hovado" a ve chvílích, kdy se vloudil do mé pracovny se slovy "tatinku ja ti chcu pomahať", jsem jej posílal za naší mamkou...¨

Táta

P.S. Další "nebetyčnou" atrakcí je pro našeho prcka také to, že dojedeme autem k nákupnímu centru Metropole/stanici metra Praha - Zličín (což je u výpadovky dálnice na Plzeň, kde se přes den parkuje zdarma), tam si společně sedneme na AUTOBUS, který odtamtud jezdí na letiště v Ruzyni (pro dospělé stačí jízdenka za 8:00 Kč, děti mají jízdu zdarma) a poté cesou pozorujeme zaparkovaná, přistávající a vzlétající letadla A HLAVNĚ pak všechny ty stavební stroje, co přímo u letiště v Ruzyni staví veškeré ty nové patrové garáže a terminály.
Kdyby si totiž měl program naší letošní dovolené vybírat náš kluk, pak by zřejmě hlasoval právě pro takovéto třítydenní dojíždění právě tam - což pochopí asi jen ten, kdo s ním stál několik hodin u stavební jámy a přitom bedlivě pozoroval, jak se v ní onen bagr rýpe svou lžící...

Táto,

hele, dobře víš, že žádné hovado nejsi, aspoň z hlediska dělby práce. Ty svou rodinu živíš, Tvoje žena se o ni stará a jak se zdá, základní rozdělení rolí vám oběma vyhovuje. Hovado se vyznačuje tím, že nechá na sebe dřít někoho jiného.

Vůbec se Ti nedivím, že při vytížení, které máš, se potřebuješ "svalit k televizi" a relaxovat. Stejně se ale nedivím Tvé ženě, že Ti nechce vést účetnictví a že je při celodenní péči o prcka unavená. Já svou práci při svém prckovi dělám po večerech jen díky tomu, že mě to BAVÍ, aktivity, které mě nebaví, jsem dost rázně utnula. Ona ta péče o dítě je náročná v tom, že máš vlastně pořád pohotovost a nemůžeš si třeba jako v práci dojít na oběd a na chvíli úplně vypnout.

Ale když jsi v zásadě spokojený, proč ten pasivně agresivní, dost nepříjemně působící tón? Mám pocit, že toho máš místy plné zuby a Tvoje žena taky. Zkoušeli jste si o tom promluvit (ale toho tónu zkus prosím neužívat, to byste se nejspíš pohádali :o)) Třeba by šlo něco změnit, abyste si oba víc odpočinuli. Máte přece hlídací babičky (to vám tedy fakt závidím, my nemáme ani jednu). A to fakt musíš tolik pracovat? Co s tolika penězma děláte ;o))?

Oba dva teď děláte hodně náročnou práci, u které není moc místa na nějaké nic neřešící hádání, které vám bude ubírat energii. Pokuste se domluvit na tom, v čem by se měl současný stav změnit, aby byl pro vás oba trochu snesitelnější. Kdyby to nešlo, nestyďte se najít si nějakého dobrého psychologa.

A na rovinu - tón tvého příspěvku mi přijde ufňukaný a jako ženě by mi rozhodně neimponoval. Imponovalo by mi, kdybys znal své hranice a dokázal si na tom, co chceš, stát klidně, bez urážek, ale pevně.