Názory k článku Adopce - díl 8. - Zamítnutí

Řekla bych pouze: Názory lidí se vyvíjí. Kdyby se moje názory nevyvíjely, byla by to asi patologie (nebo sebestřednost?). Vcelku logicky se může stát, že po několika marných letech snažení o adopci se můj názor vyvine dokonce směrem k tvrzení, že je čas to vzdát.

Bohužel je to tak, u nás je kojeňák, doslova "přecpaný" dětmi, jedna "teta jich tam má 10 - 15. Ty děti ve dvou letech nechodí, nemluví, jen se proti každému vrhají a chtějí se mazli - sednete si u nich na zem a během vteřiny jich máte 5,6 v náruči - to ty větší. Ty malé bohužel jenom leží v zamřížovaných postýlkách.
Ale pan primářka si holt chce udržet primariát (podmíněný počtem dětí), takže se ta situace nezmění. Kromě toho je u nás dobrovolnická práce v plenkách, takže dobrovolníci tam pomáhat nemůžou. Děti do dvou let neznají procházku, maximálně je postaví v kočáru na balkon. Od dvou let chodí na "procházky" na kus trávníku u hlavní třídy : čtyři děti sedí v kočáru a z každé strany se jedno drží a cupitá, to vše max. půl hodiny.
Taky byste to pro svý dítě chtěli, ne? Určitě je to lepší než v rodině.

Píšete, že nevíte, co psycholog očekává. Bral bych to jako podnět k samostudiu. :-) Ale dobrá, poradím. Splněným úkolem psychologa bylo ochránit žadatelku před sebou samou. Že se její názory vyvíjejí tady ostatně píše i sama.

Ono to o těch obdivných příspěvcích taky hodně je. :-)

Vendo, on mi to nestabilizované manželství vysvětlil tak jak jsem napsala - studium, cestování apod. V pondělí jsme se byli seznámit se spisem a domluvili jsme se na změně formulace, protože to vyznívalo jako nestabilní vztah, ačkoli psycholog to tak nemyslel - myslel tím opravdu výše uvedené. Jinak si myslim, že i délka vztahu o nějakém souznění může vypovídat - pokud se lidi i po deseti letech milují, což si troufám říct, že u nás rozhodně platí (poslední zamilovaná SMS od manžela mi přišla dnes dopoledne, pokaždé, když se pár dní nevidíme, tak se na sebe těšíme, před spaním si i hodiny povídáme... - zeptej se někoho se dvěma dětma, jestli je to samozřejmost).
Evičce a Tomovi to samozřejmě přeju, ale jejich styl by pro mě ani manžela nebyl. Oni a my to máme v hlavě úplně jinak zařízené :-)