Názory k článku Šikana ve škole, aneb jak to vidím já

mluvíte jen o 5-6 hodinách ve škole a královském platu.Měla byste být učitelkou aspoň týden a to v období zkoušení a výuky nové látky. Práci, kterou jsem nepoznala do hloubku nehodnotím. Máte drzost a jste neinformovaná o školské problematice.

Ten problém je opravdu složitý a zapeklitý. Sama jsem se o něj zajímala v době mého několikaletého působení na základní škole do té míry, že jsem se zúčastnila školení týkajícícho se šikany u pana doktora Pothe (pardon, neumím napsat přehlasované o). Případy, o kterých jsem tam slyšela, byly otřesné, často končily špatně nebo v lepších případech nic moc a jednoznačné řešení prakticky zřejmě neexistuje. V podstatě musím říct, že konkrétní návrh jak postupovat jsem se nedozvěděla ani od těch odborníků v Praze, jen nějaké zásady, na základě kterých věc vyšetřovat (např. nikdy nekonfrontovat oběť a tyrany atd.) Není to opravdu snadné, je třeba doslova detektivní práce, oběť neprozradit a tajně sledovat, co se děje, zaonačit to tak, aby podezřelí neměli tušení (jak to ale provést vám nikdo neporadí!)používat nejrůznějších zdrojů informací a velmi nutné je, aby učitel měl za zády ředitele školy. Pokud ten od toho dá ruce pryč, je to už vůbec o ničem. Úřední vyšetřování policie, sociálka atd. často jen případ zhorší, protože vyšetřovací metody moc taktu a strategie neprojevují. Je třeba si k tomu uvědomit, že v době řešení tohoto případu vás z jiné práce neuvolní, a pravomocí má učitel vůči dětem taky tak málo, až je to k pláči . Například nesmí se podívat dítěti do tašky, pokud nedostane svolení apod. Já sama jsem na šikanu podezření měla u jedné ústrašené dívenky,asi byla šikanovaná - ale patrně i doma, měla špatné sociální zázemí, několik sourozenců s jinými otci atd. Ve své třídě (6. ročník) jsem učila pouze jednou týdně hodinu výtvarky a polovinu třídy cizí jazyk. Nejméně polovinu přestávek má učitel někde jinde dozor, musí se taky najíst nebo si odskočit, což z hodiny nejde. Takže je to i při svědomitosti patrně nad možnosti normálního člověka (i motivovaného) vše ohlídat. Můžu ale potvrdit, že děti šikanované prakticky bez výjimky mají v sobě něco co šikanu spouští. Nemusí to být vždy jen něco negativního, to že vyčnívá inteligencí nebo sečtělostí to taky může být, ale je pravda že dítě je téměř vždy "nějaké divné". Nezapadá do okolí. Agresoři jsou divní vždycky (uvnitř), ale ti zas navenek vyčnívat vůbec nemusí.
Odlišit zvlášť u malých dětí nevinné strkání a šikanu už podle mě je vůbec obtížné. "Pokoušet se" je u dětí vcelku normální proje, takže jde jen o míru. Tam je ale zas ta výhoda, že mají 1 učitele a ten je po celý den s nimi, takže tomu může snáz zabrátnit.
Jestli někdo recept na šikanu zná, zajímalo by mě to, plánuju se do školství zas vrátit a toto mě hodně trápilo. Tak kdo víte co s tím, napište.

Zapomněli jsme na další druh školské šikany a to ze strany učitele. Jediné řešení vidím ve větší kontrole školy ze strany rodičů. Chci mít možnost být přítomna se svým dítětem o hodinách, sledovat jeho reakce v kolektivu, při odpovědi, sledovat plnění pracovních povinností učitelů. Jsou placeni z našich daní a vzhledem k těm 5-6 hodinám denně přímo královsky, tudíž chceme mít kontrolu jak jsou tyto finanční prostředky ve škole využívány!!!!

Na téma šikany bylo už i v těchto přízpěvcích napsáno hodně. Chci reagovat na slova p. Matějíčka o vytváření vztahů už ve školce nebo v blízkém okolí. Občas to může být i problém, zejména když v určité oblasti nebydlíte dlouho. Navrhuji proto, pokud máte děti citlivější, uzavřenější, ty které se se šikanou setkaly nebo jsou méně průbojné (případně ty "ochranářské") a rády by si hrály s ostatními dětmi a neví jak na to, abychom jim k tomu pomohli. Nechci dělat z toho seznamku, ale třeba to přinese nějaký efekt. Můžeme se (maminky nebo rodiče s dětmi) vídat třeba na dětských hřištích nebo na procházkách, pokud děti samy hůře navazují kontakty, můžeme to třeba změnit. Bydlíme v centru, komu se ten nápad zamlouvá, klidně se ozvěte, mám dvě děti 6 a 2 roky.

Paní učitelko,
děkuji za Váš dopis na můj - no spíš takový povzdech. jestli bych měl na něj odpovědět, pak bych odpověď rozdělil na dvě části - ostatně jako Váš dopis..

V té druhé - o tom, že je potřeba své dítě vychovávat aby se co nejméně přibližovalo "parametrům" šikanovaného nebo potenciálně šikanou ohroženého dítěte, s Vámi souhlasím, myslím, no líbí se mi ta myšlenka...

No a v té první části - s Vámi vůbec nesouhlasím. Takhle totiž asi uvažuje většina pedagogů - hned se chytnou své práce a svých zkušeností a své "školičky". Já přece psal o něčem jiném. Psal jsem o tom, že rodiči je opravdu jedno jak si to škola (a tou myslím ministerstvo, obec, ředitele, učitele, uklízečny) zařídí. Prostě - musím vám dítě dát. Tak to zařiďte. A basta. neumíte to? nedokážete to? nechce s Vám? Běžte pryč nebo plaťte. je to asi divný tahat sem "do posvátné školy a vzdělání" tyhle věci, ale je to tak. A sama určitě víte, že dokud někoho něco "nepálí" přes peníze, dvakrát se nepřetrhne, tím i oním směrem. Jsou vyjímky, třeba učitelky - teda některý - ale obecn prostě platí, že tahle motivace je nejúčinější. Aťo to neprotahuju. Ať si dá ministryně do škol policajty nebo hlídače, ať obce přispějí na psychology, ať dají toho co to dělá do pas%táku, mě je to veskrze jedno. Já jsem jenom reagoval na článek, který "zase" tu šikanu tak nějak pořád převaloval a filosofoval a tyhle aspekty psychologické a td. atd. Tak takhle jsem to myslel.