Názory k článku Šikana ve škole, aneb jak to vidím já

Dobrý den,
v žádném případě s Vámi nesouhlasím, máte tři dospívající dcery a zřejmě jste se s šikanou nikdy nesetkala, jak jste šťastný člověk! Proto si zkuste přečíst můj příběh...
Když jsem nastoupila do prvního ročníku střední školy, třídní učitelka se mi celkem snažila tzv. vlést do zadku, protože od nás čekala nějakou kačku (později mi to řekla), prostě nepatřili jsme jako rodina mezi horních deset tisíc, ale na tom malém městě jsme měli relativně peněz dost oproti jiným (nebo si to alespoň ta učitelka myslela). Když zjistila, že já ten její vrchní donašeč nebudu, zasedla si na mne. A jak to vypadalo? Tak například když jsem chyběla na písemku a nebyla jsem jediná, byla jsem však jediná, která jsem tu písemku dopisovala v následující hodině. Rodiče museli pokaždé když jsem jen šla třeba na dvě hodiny na gyndu, volat do školy, že o tom ví, přestože jsem měla průměrně zameškaných jen asi tak 50 hodin za půl roku a přestože tam byly takové holky, které evidentně chodily za školu, měly cca 300 hodin zameškaných, několikrát je učitelka sama za školou potkala, jejich rodiče nikdy do školy volat nemuseli, i kdyby chyběly tahem třeba 14 dní. Bavila se tím, že před celou třídou vykládala o mém zdravotním stavu (že například si dnes nechávám vyšetřit ty zahulený plíce atd.) Proč zahulené plíce? Já nekouřím (a nikdy jsem nekouřila), ale otec je silný kuřák, takže ze mě zřejmě byl často kouř cítit a ona byla zarytý nekuřák, který nenávidí všechny kuřáky (ale ostatní holky, které kouřily, jí nevadily). Jednou když se měly vybírat peníze za kino a já je zapomněla, tak na mě začal řvát na celou třídu, že jsem si za to koupila cigarety a i kdyby ne, tak moje rodiče jsou hamižní a chtějí, aby to ona zaplatila za mě. V tu chvíli jsem už to její urážení nemohla vydržet a s brekotem jsem vyletěla ze třídy (musím říct, že jsem brečela díky ní velice často a myslím si, že se jí to právě líbilo). Ona na mě ječela na chodbu, ať se vrátím. Já jsem šla zavolat svou matku, ať přijede do školy, že už to nemohu vydržet. Matka přijela, šli jsme do ředitelny. Ředitelce vše vysvětlili, že jsme se to snažili řešit po dobrém (tak jak popisuji, vypadal téměř každý den), ta jen na to řekla, že ji zavolá, učitelka naštvaně seděla a nic neřekla. Až učitelka odešla, ředitelka mi řekla, že jestli tedy chci, můžu přejít do vedlejší třídy (což nemělo smysl, protože by mě stejně učila). Tím to bylo pro školu vyřešený. Třídní došla do třídy, celé to opět vyzvonila, že jsme si na ni byli stěžovat. A co mi na to řekli spolužáci? Podívej se, co jsi udělala, teď bude zase nasraná. A v mezidobí (období, kdy jsem na její šikanu nereagovala) mi spolužáci říkali, že co se děje, že jsme se zase dlouho nepohádali, že je to škoda, že se alespoň něco dělo. Později začala šikanovat podobným způsobem i moje kamarádky. S jinou učitelkou jsem se o tom po čase bavila a ona mi řekla, že mou bývalou třídní všechny ostatní kolegyně nesnáší, nikdo s ní nechce být v kabinetě, jezdit na výlety či něco podobného. A přesto ta sebranka (jinak ty učitele nazvat nemůžu, mimochodem můj otec byl učitel na jiné škole :-) nic proti tomu neudělala, drželi s ní. A proč? Dnes si myslím, že to dělali protože kdyby se rozkřiklo, že na škole je šikana, už by to nebyla šikana jen jedné učitelky, ale měla by černý puntík celá škola.
Po této zkušenosti například nevěřím tomu, že ten učitel, kterého ubodal učeň ve Svitavách, onoho žáka nešikanoval. Jestliže řekli, že je psychicky normální, těžko by ho jen tak "ze srandy" pobodal. Je mi jasná Vaše otázka - proč jsem nešla na jinou školu? Chodila jsem na odbornou školu a musela bych dojíždět cca 60 km. Ale dnes to vidím tak, že jsem to měla udělat. Nejdřív jsem se to snažila vydržet a ve čtvrtém ročníku už bylo na přestup pozdě. Pokud jste dočetli až sem, děkuji Vám za "vyslechnutí". Kdybych měla jen u soudu vykládat, co mi všechno vyvedla, byla bych tam snad rok a napsat Vám to by bylo ještě delší :-) Tak ahoj Ladera

Misha 3 sama o sobe pise, ze je podle psychologu "jedinec poddajny a manipulativni" tomu verim, protoze Misha reaguje na Lenku - tri dospivajici deti -taky mam dojem, ze Lenka je pisatel rodu muzskeho= Lenka pise o vojne a ma rad nasili, (jako by Misha vedela o koho se jedna) a manipulativne prevedla pozornost v diskuzi od Lenky. Nejdrive Misha napise ze na Lenku nebude reagovat, ke konci na lenku reaguje. Zaujala mne Misha, cela jeji dlouha zivotni story je to o ni, o jeji rodine, o jejich problemech, obeti sikany - "deti bez pomoci a ochrany" Mishu 3 nezajimaji -Misha3 "ma narcisticke shlizeni sama v sobe. Sikana je velmi nebezpecna. Nas syn ve ctvrte tride zacal koktat, zacal se bat skoly, nechtel chodit do skoly a tak jsme museli ke skolnimu psychologovi (zijeme v Ontariu). Syn mel tridniho ucitele, ktery deti ve tride stval proti sobe a deti vychovaval jako dospele. Na radu psycholozky, protoze ten skolni rok u ni skoncilo v therapii 8 deti ze stejne tridy, byl ucitel prerazen na jinou skolu na vyssi rocnik. I kdyz dite doma o sikane treba nemluvi, zmena v chovani ditete, rodici rika ze se "neco deje".

Ano z toho jde hruza. Neschopnost vetsiny dnesnich deti soucitit, temer zadni kamaradi, duraz na schopne a drave jedince( mimochodem tohle mi pripomina takove to roztomile uceni o nadlidech). K sakru nevim co s nimi je, jsou daleko mene soucitne a mnohem zbabelejsi nez byli lide, se kterymi jsem se pak po zdolani devitiletky skamaradila. Oni si treba vazi dizidentu, ale to ze by sami v necem meli jit proti prevladajici politice, je pro ne naprosto neslychane. Proboha vzdyt se i boji lisit v tom smyslu ze by nemely znackove obleceni a nejdrazsi veci.... Des je, ze ani neciti jakoukoli sounalezitost s ostatnimi dokonce ani se sobe rovnymi. Nemaji pratele, jen lidi, ktere mohou potrebovat, se svymi slabostmi se panicky boji svym " pratelum" sverit- mohly by byt uzity proti nim...Nastesti tohle sice sedi na mnoho lidi, ale jsou vyjimky a je dokonce mozne, ze takovi jedinci netvori vetsinu, zalezi na tom v jakem prostredi se pohybujete...Nevim pro mne je predstava ditete, ktere nema pratele hluboce desiva, jak asi zije a jak bude zit v tak citove osamelem a pustem zivote? Najde si vubec partnera? Bude vubec schopna(y) s nim citove zit? Vi vubec ze partnerstvi znamena velkou citovou blizkost? No nic, to je jen par uvah.

Pokud se tyka sikany a ucitelu, sve zkusenosti jsem asi dost nazorne popsala, to ze jsem se hajila, ze se musim branit napadani nekolika kluku na nikoho nijak nepusobilo, coz jeste zvetsilo mou predstavu vezeni a vziti se do role obeti nespravedliveho trestu. Tohle mi problemy nedelalo, dedecek absolvoval KT, takze predstava, ze clovek zcela nevine muze prijit o vetsinu obcanskych prav mi nijak nevrtala hlavou.

Kdyz jsem onemocnela mela jsem obdobi, kdy jsem dost bilancovala. I zavolala jsem svemu tridnimu uciteli, kupodivu si na mne pamatoval, no ja prece byla ta, ktera se porad rvala s kluky ,ze. Kdyz jsem mu rekla, ze jsem byla cela leta sikanovana, proste to poprel, nikdy nic takoveho nevidel. Chtela jsem po nem alespon prohlaseni, ze jestli tomu tak bylo, je mu to lito. Nerekl ani to, bud vubec problem sikany nechapal, nebo mu to bylo dokonale jedno. Po mem odchodu ze skoly pracoval jako ucitel jeste dvacet let... se stejnymi nazory a stejnym pristupem k detem. Nebyl vyslovene zly, ani nespravedlivy, spis neco jako Lenkal: "Neni dobre se plest mezi deti a jejich spory..a buhvi jak to vlastne je..."

Ucitele meli a maji na tom jestli sikana v jejich tride prochazi nebo ne, rozhodujici vliv. Bohuzel je jim to skutecne velmi casto naprosto lhostejne.

Milá Lenko, 3 děti, tvrdit, že šikana je nicotná věc je blbost. Kdo to u svého dítěte nezažil, možná nepochopí. Moje dcera byla šikanovaná v 5. třídě, pro učitelku to bylo jen pošťuchování, až na to, že moje dcera skončila u psychologa, když předtím se psych. zhroutila. Když po nemoci měla jít zpět do školy, prosila mě, ať tam nemusí. Pak řekla, že skočí z mostu. Bála jsem se, že se chce zabít. Ona ale řekla, že si chce zlomit nohu, pak že bude alespoň 2 měsíce doma. Takže jsem riskovala, do školy 2 měsíce nechodila než se mi podařilo ji umístit do jiné školy. Teď už je to 4 roky, ale stále se o ni bojím. Můj mladší syn má jít do školy a doufám, že to už nebudu muset řešit. Určitě mě za to spousta lidí odsoudí, ale po těch zkušenostech, co mám, bych nyní té dotyčné učitelce nafackovala. Proto, aby se jí rozsvítilo. Byla to její chyba a dokonce jsem od jedné dceřiny spolužačky zjistila, že ty dotyčné 3 kluky nepřímo naváděla a zavírala oči. V této partě byl totiž syn její kolegyně. Rozhodně to nebylo normální, protože ten dotyčný kluk v 6. třídě přešel na tzv. výběrovou školu, kde si kolem sebe opět utvořil partu a opět šikanoval dívku. Jenže poněkud přidal a přehnal to a ta dotyčná dívka skončila na psychiatrii a musela opakovat ročník. Když jsem se zajímala, proč se to stalo, zjistila jsem, že ten dotyčný kluk to neměl ani zapsáno v posudku. Přitom jsem já posílala stížnosti a žádosti o prošetření k řediteli školy, na zřizovatele školy a Českou obchodní inspekci.
Tak tady nepište, že šikana je prkotina, že to je pošťuchování.

S tím kamarádstvím máte pravdu. Je až s podivem, když řeknu synovi, ať jde ven se proběhnout a on řekne, že nemá s kým, nemá žádného opravdového kamaráda, většina kluků je typu "kam vítr, tam plášť", kamarádí se s ním, jen když něco potřebují. A většinou ani ven nikdo nechce jít, raději sedí u počítače. Když si vzpomenu na mě v jeho věku (10 let), jak jsme lítali do večera venku, tak je mi těch dětí dnes líto. Někdy mi přijde, že si ani hrát neumí.Ale to je asi dnešní doba.