| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Česká matka 21. století

[<<Předchozích 80] Příspěvky 8190 z 133 [Dalších 43 >>]
Lída, 3 kluci a holka
  • 
27.8.2004 12:46:09
No, tohle bylo před dvěma lety pro Brno, kus knihy a docela rychlovka :-( Ale i na tu dobu Brňáci platili mizerně. Spíš to byla taková nárazovka na prázdniny. Ono to taky hůř odsejpá od ruky, když to je kniha o české verzi něčeho. Musíš si to nainstalovat a pak kontrolovat, jestli všechny hlášky a názvy příkazů píšeš stejně, jako to vyrobil lokalizátor. A od té doby jsem se už o překlady přestala zajímat. Dřív jsem je docela dělala, ale nějak mě to už znechutilo. Od té doby, co jsem začala překládat (cca před 14 lety,) jsem se tak nějak přesunula někam úplně jinam. Teď příliš často vysvětluju něco uživatelům, než aby mě bavilo "totéž v bleděmodrém" ještě překládat.
Stáňa
  • 
27.8.2004 12:24:16
Jak to je s tím státem. Bohužel tak, že kdo nejvíc řve, tomu se vychází vstříc (nejen finančně). A tak když jsme spokojené s tím co máme (že je problém sehnat s dětmi práci, že je problém zaměstnat na částečný úvazek, že školky mají otevřeno jinak, než potřebujeme, že s kočárkem je více míst, kam se nedostaneme než kam se dostaneme, že když jsme na rodičovské, musíme jít skoro žebrotou...atd...), tak to bohužel tak zůstane. Mohlo by mi to být jedno, ale když mám platit takové daně, ráda bych z nich taky něco měla. A není to jen o penězích. Ten stát to jsme my všichni a vlastně by to měl být takový servis, který nám umožní dstojný život. Když to necháme samovolnému vývoji (až společnost zmoudří), obávám se, že se spousty věcí ani nedočkáme :-(
27.8.2004 11:39:33
Já to myslela úplně jinak.
Člověk by se měl naopak velmi snažit, aby někam směřoval a pokusil se dosáhnout nějakého cíle a zlepšení stavu, se kterým není spokojen! To je přece smysl života. Ale není to přece v penězích. My jsme nikdy s mužem neřešili, že když chceme mít dítě, ale nemáme auto, a tak to budeme muset odložit na později. To je nesmysl, neměli jsme skoro nic, ale pořád jsme se o něco snažili, plánovaně jsme si pořídili děti, aniž jsme měli "samá pozitiva a sociální jistoty", nikdy jsme ale nečekali, že nám něco někdo dá.
Myslím to tak, že peníze nejsou zárukou rodinného štěstí, s nimi se možná žije snadněji, ale není to přímá úměra. Banální úvaha: "Vyšší příjmy tě posunují do vyššího společenského postavení, tím se ti výrazně zvyšují náklady na reprezentaci (protože těžko můžeš na obchodní jednání přijít v teplákách), najednou potřebuješ auto, protože bez něj nestihneš objet klienty, snižuje se ti také výrazně množství volného času, omezuješ svůj čas strávený s dětmi, potřebuješ hlídání, které musíš zaplatit atd." Prostě je to potřeba vybalancovat.
Každý má své priotity, někdu bude raději méně pracovat, žít skroměji a mít víc volného času, někdo bude toužit po baráku a půjde přes mrtvoly, někdo zase bude chtít velkou rodinu s pěti dětmi a vše přizpůsobí tomu. Prostě každý máme jiné představy a který život je "kvalitnější"???
A ještě poznámka: každý potřebujeme mít pocit nějakého uplatnění a ocenění a každý ho najde jinde, někdo v práci, někdo péčí o děti, někdo zahradničením ... Když to člověka v práci nebaví, tak výše platu to těžko zmnění (viz úřednice za přepážkou) - motivace zaměstnanců pouze penězi se dlouhodobě ukázala jako zcela nedostatečná!
Stáňa
  • 
27.8.2004 11:27:26
Mně vadí jedna věc. A to ta, že i když se snažíte od nikoho nic nechtít (pracujete, byt si pořídíte na hypotéku...), tak když si pořídíte děti, tak do té doby, než budete zase moci oba dva pracovat, musíte si vyzkoušet žít téměř jako žebráci :-( Na to období několika let se nedá z průměrného platu ani našetřit, ani se to nedá příliš vyřešit těmi přivýdělky. A moc důstojný život to není.
Jinak skutečně nejsem ta, co by někde stála s nataženou rukou nebo chtěla úřady podvádět. Snažím se být soběstačná, ale někdy jsou ty podmínky skutečně těžké :-(
27.8.2004 11:23:18
Taky ziju v zahranici a stat tu k mladym rodinam pristupuje zpusobem - "starejte se sami". S Honzikem jsem doma, manzel vydelava jakz-takz dost, obcas utahujem opasky, ale byt s ditetem je pro nas dulezitejsi. Uz par mesicu se na nem ale snazim vyhadat, ze moji psychice by rozhodne prospelo jit nekam pracovat a byt obcas sama za sebe. Ma volnou pracovni dobu, teda spis hodne nepravidelnou. Je pro nej problem i slibit mi jedno dopoledne tydne (pravidelne), abych si neco nasla. Dalsi problem je, ze nevim opravdu co najit. Jsem sice ucitelka, ale neznam ani mistni skolstvi, ani vlastne nevim, kde zadat a s kocarkem se mi po uradech behat nechce. Uvazovala jsem i o hlidani deti, ale to je skoro z blata do louze, kdyz prave od toho si chci odpocinout. Preklady, to by snad slo... Mate nekdo typ, kde se takova prace da najit? S pristupem na internet nemam problem...
Haluška
27.8.2004 11:13:48
Skutečně, strašné to není.
Jak psaly mnohé maminky, co žijí v zahraničí, je to v západních zemích daleko těžší. Já jsem nesmírně šťastná, že u nás jsou takové báječné podmínky. Že můžu zůstat na mateřské dlouho. Že přivydělat si na mateřské je pro mě možnost, ne nutnost. Že v Praze jezdí už i celkem dost bezbarierových autobusů, i do mnohých obchodů se s kočárkem dostanu. Že dokonce můžu uvažovat o tom, že bych už ani do práce (pokud to nebude nutné) nešla a zůstala u drobných přivýdělků. A když se mi bude chtít, začnu podnikat a zkusím něco nového.
Před nástupem na mateřskou jsem pracovala v neziskovém sektoru (takže plat spíš symbolický), ale zase mi neuvěřitelně vycházeli vstříc. Pracovala jsem jako redaktorka a překladatelka. Překládat jsem mohla doma (nebyly s tím vůbec žádné problémy, výkaz jsem si vedla sama) a před nástupem na mateřskou přišly povodně, takže jsem se do práce dostala zpočátku tak jednou za týden, pak jsem tam sice jezdila vždycky 2 hod. tam a 2 zpátky, ale taky jsem tam mohla být 5 hodin denně s tím, že po odchodu na mateřskou to dopracuju na překladedch doma. A taky že jo. A ještě mi nabídli honorář za to, co jsem už dělala navíc.

Podmínky jsou zkrátka různé a já jsem v situaci, kdy si opravdu nemám na co stěžovat. Maminkám, které mají finanční či jiné problémy moc přeju, aby našly uspokojivé řešení.

A ještě jeden dodatek: Moje tchýně nedávno řekla něco, co na mě hluboce zapůsobilo: "Problémy má každý a já jsem ráda, že mám ty problémy, co mám. Když mám problémy se psem, jsem ráda, že nemám problémy s dětmi..." Je to trochu parafrázované a zestručněné, ale je to tak. Taky máme problémy: v ložnici nám začal padat strop na hlavu a já si říkám, že je to vlastně dobrý problém, protože to znamená, že máme kde bydlet. Sice třeba není všechno ideální (starý vlhký dům - plísně a podobné problémy), nemůžeme si dovolit nový nábytek, ale můžeme být rádi, že je tu ten starý po rodičích.
Občas si sice postesknu, že bych chtěla něco pořádného na sebe, a ne všechno shánět po sekáčích, že bych chtěla, aby to u nás doma vypadalo k světu, neměli jsme v obýváku místo konferenčního stolku krabibi od monitoru a každý kus nábytku jiný, ale jsou jaksi důležuitější věci...
27.8.2004 11:09:10
Monty nic v zlom, ale v oblastiach vyssej nezamestnanosti asi tazko sa umiestni zena na materskej ked nevedia najst si miesto (casto ani na to upratovanie) ludia, ktori su podstatne casovo flexibilnejsi
Sosan
  • 
27.8.2004 11:02:43
...když já si porovnám množství finančních prostředků, které jsem měla k dispozici před deseti lety a dnes a přesto mám pocit, že žiju podobně jako bez auta a myčky nádobí...
Ono, na lepší se rychle zvyká a připadá nám, že jsme to měli vždycky. Jen si řekněte, že 1 měsíc nebudete myčku a auto používat a pak uvidíme, jestli vám to bude připadat stejné :-)

...každý žije podle svých možností a neřeší to...
To je právě možná ta chyba. Za inteligenci považuji schopnost aktivně ovlivňovat svojí budoucnost podle svého přání. A to nelze tak, že to "nebudu řešit". Dohrabat se někam, kde chci být z nějakého stavu, kde nechci být, to dá práci. Ono totiž nejde jen o to, že ti lidé tak žili, ale jestli byli spokojení s tím, jak žili. Jestli by do toho šli znovu zase. A já se obávám, že ve většině případů asi ne, zejména kdyby měli dnešní možnosti volby. Moje zkušenost je, že s penězi se řeší všechno mnohem snáze - i věci, které zdánlivě na penězích nezávisí. Při jejich nedostatku naopak roste globální naštvanost. Je to především o psychické pohodě, ne o množství toho, co si můžete koupit. A ta psychická pohoda poměrně dost závisí na tom, že si občas můžete domů koupit něco nového z čeho máte radost. Že můžete upravovat byt podle svého přání. Že máte čas a peníze na záliby. Samozřejmě, že je to o prioritách. Ale je to takové divné rozhodování, když volíte mezi dalším dítětem a kupříkladu novýma matracema do postele nebo nábytkem do dětského pokoje. A v reálu to takhle bohužel je.
Líza
27.8.2004 10:43:18
Lído, nevím, pro koho překládáš za 100 na hodinu, ale jsi pod cenou. Překlady sice nejsou úplně na uživení (pokud je člověk nedělá furt), ale je to slušnej přivýdělek a za celkem málo práce.
27.8.2004 10:30:22
Sosane, pořád si myslím, že volba "založit rodinu a mít děti" se netýká peněz. Určitě to není tak, že když bude všude nadbytek, tak se bude rodit víc dětí. Tomu přece sám nevěříš.
Na tu "životní úroveň" a "normální život" jsem ti myslím už něco odpovídala.
Většinou každý žije podle svých možností a neřeší to (když já si porovnám množství finančních prostředků, které jsem měla k dispozici před deseti lety a dnes a přesto mám pocit, že žiju podobně jako bez auta a myčky nádobí).
Plakat "ať se stát stará" je taky docela zbytečné, článek byl zavádějící idealizací "západu", ale ono to u nás také není a nebylo černobílé. Když se zeptám ženy o generaci a víc straší, tak mi řekne: "to já se musela ve 3 (6) měsících dítěte vrátit do práce, to jinak nešlo" a jiná "já byla se svými dětmi doma 10 (15) let, moc mě to bavilo", přesto obě ženy žily v Československu ve stejné době ;-)
Takže to není o penězích ale o žebříčku životních hodnot. A bacha na tu, žíj je totiž strašný hazard! :-)))
P.S.: Někde jsem četla zajímavou studii, že jak je pro ekonomiku důležité "točit penízky" nákupem zboží a služeb, tím se společnost rozvíjí je dost pracovních příkležitostí apod. A to vhodné utrácení má právě zajistit klasická "střední třída" nikoliv "horních deset tisíc". Něco jako "čím víc šetříte, tím míň vyděláte". Takže by člověk vlastně měl chválit své děti, když žadoní o nový mobil. Ať žije KONZUM ;-)
[<<Předchozích 80] Příspěvky 8190 z 133 [Dalších 43 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Kosky