Názory k článku Z kalendáře našich prababiček

jé Simenonka, to je hezký :-)

Ahoj, já znám zase jednoho Radomila. To je podle mě taky dost ojedinělé a ani není v kalendáři. Říkáme mu Radku.

A já zase vím, že jsou země, kde se slaví více svátek, než narozeniny. Můj otec je Bulhar a Ivanov-den je v bulharsku celonárodní svátek. Ale nejen ten (Ivan je v Bulharsku snad každý 2. či 3. člověk.....), ale všechny svátky se slaví v široké rodině a se spoustou známých, kdežto na narozeniny se nikdo nezve a popřejí jen nejbližší.
Jo a Květuši mám v rodině také - je jí tak 55 let. Moje jméno - Simona - nebylo v našem kalendáři asi do roku 1975, slavila jsem podle bulharského kalendáře, jméno jsem dostala po bulharské babičce, která byla Simeonka. Car Simeon je v Bulharsku velice populární historická postava a tak tam toto jméno bylo vždy dost časté a to i ve variantě mužské.
Jo a ještě taková zajímavost: nevím, jak je tomu dnes, ale dokud byl můj otec (ročník 1926) v Bulharsku, neexistovala klasická příjmení. Jména se dědila vždy po otci a dědovi. Takže můj pradědeček byl Ivan Seinov Paraškev, dědeček byl Sava Ivanov Seinov, otec je Ivan Savov Ivanov a bratr - kdyby žil v Bulharsku - by byl Vladimír Ivanov Savov......
Ahoj
Simča

Taky by se v kalendari usetrilo dost mista, kdyby se sesypaly dohromady treba vsechny varianty na Marii (Marie, Mariana, Miriam, ...) nebo Elisabetu (Alzbeta, Eliska, Isabela, ...) Ale tp by bohuzel hodne lidi nastvalo, tak at to zustane, jak to je.

Podle mého názoru by bylo nejlépe do občanského kalendáře pouze přidávat nová jména domácí (zahraniční jména ať se slaví dle zahraničních kalendářů) a stará jména vždy ponechat. NEZDÁ SE MI jakýkoliv důvod dosti pádný pro jejich soustavné vylučování, či přesouvání na jiné dny!!!
S církevním kalendářem ať si každá církev se svým dělá co umí.