Názory k článku Hudba a inteligence?!

Moc dobrý!!!
Já chodím k učitelovi n flétnu a na klávesy (keybort), ale keybort není jako hlavní předmět a musim proto chodit i na tu flétnu na kterou nechci chodit.

Taky mi vrta hlavou, co dotycna skola dela s detmi, ktere nemaji skutecne zadne hudebni nadani. To je odepisi jako tupe a nevzdelavatelne? Ja jen ze spousta deti ma velke vytvarne nadani, pripadne nadani literarni a nejak porad nevim, proc by jedno z toho melo byt cennejsi nez druhe. Navic jsou deti, ktere nemaji nadani umelecke, ale treba je velice brzy zaujmou jazyky, nebo matematika. Proc proste nenapsat rodicum svuj nazor, ze pokud dite jevi jakekoli nadani je dulezite ho podporovat, jak to jen jde, umoznit mu navstevu krouzku podobne nadanych deti, nebo primo mu sehnat dobreho ucitele, ktery by ho vedl. Je take mozne, ze se dite nebude vubec profesne zivit tim, co ho v detstvi tolik zaujalo, ale zustane to navzdy jako jeho konicek, umeni nebo obor, ktery mu bude cely zivot dost davat a bude jeho psychickou skrysi, kam se muze ukryt, kdyz se mu v zivote nedari.

Simco, myslela jsi asi me, tak jen na vyjasnenou. Fletny, kytary i klaviry jsou taktez produkty Yamahy. Nic proti firme, jsem klaviristka a mam zhruba predstavu, co produkuji, neco z toho je fakt vychytane.
Svoje postoje k hudebni vychove deti jsem tu uz pitvala jinde (tady prispevek pro Janinu a diskutse jak cvicit na nastroj), kdyztak si to precti. Ale ten clanek je manipulativni reklama, predkladana nam tady jako info.
Nema cenu diskutovata tady filantropii versus obchodni strategie Yamahy, ale normalni prima reklama by byla slusnejsi nez tohle. Moznosti je vic.

Chodila jsme s mladší dcerou do Yamahy od 1 1/2 roku a od jejích 4 1/2 let jsem v ní i učila.
Program pro malé děti (2 - 4 roky) se jmenuje "První krůčky k hudbě" a je to v podstatě 1x týdně hodina, kde si děti zpívají, hrají pohybové hry, poslouchají hudbu, učí se básničky, občas si i něco namalují a pod. je to hodina (mimochodem my jsme VŽDY měli hodinu, ne 45 minut) na kterou se děti velice těšily a i my maminy jsme si to užívaly.
Od 4 do 6 let navštěvovaly děti "Rytmické krůčky", tam se už seznamovaly s notami, opět zpívaly, ale už i na různé hodební nástroje (bubínky, činelky, xylofonek a pod) písničku doprovázely. A po prvním půlroce začínakjí hrát na flétnu. Takže NEJEN keyboard YAMAHA!!!
V 6 letech si už volily nástroj - vlastní hlas (zpěv), flétnu, kytaru, klavír a nebo i ten keyboard.
Já na Yamahu nejprve jen chodila s naší Ájou, ale pak nám odešla učitelka a mně moc mrzelo, že tento bezvadný program pro děti - mimochodem tady na našem malém městě jediný pro tuto věkovou skupinu - by měl zaniknout. Takže jsem se nechala překecat, udělala si kurzy (já zpívám celý život, hraji na klavír a na kytaru, takže o hudbě něco vím. A učila jsem - takže mám i pedagogickou průpravu :-))) ) a postupně jsem učila oboje "krůčky", klavír a sólový zpěv. Mimochodem výuka na klavír je něco úplně jinýho, než klasická výuka v "lidušce", jak jsme ji my zažili! Hraje se s CD s hudbou, kdy z počátku hraje dítě jen doprovodné akordy či melodie a HNED od první hodiny má dítě pocit, že HRAJE!!!

Když jsem začala v roce 2003 pracovat mimo naše město musela jsem učení v Yamaze nechat, ale moc mně to mrzelo.

Takže já myslím, že článek je trochu reklamou, ale na dobrou věc. Tedy kladný dopad - to, že se maminky tady doví o této možnosti - mi přijde významnější, než to negativní - že si třebo někdo půjde na základě této reklamy koupit keyboard a někomu to tu bude vadit...

Já Yamahu doporučuji
Simča

PS: Programy pro ještě menší děti, než jsem zažila já (tedy od toho 9. měsíce) byly připrveny až po roce 2003, proto s nimi nemám zkušenosti.

Miso3 nezbyva mi nic jineho, nez s Tebou souhlasit. Nedavno se nam totiz s manzelem dostala podobna studie do ruky. To IQ se zminovanym detem zvedlo tusim o 1-2body. I to je samozrejme dobre, ale ze studie prakticky vyplyvalo to, ze dane deti se hudbe hodinu denne venovaly. Stejne jim poroste inteligence, kdyz se hodinu denne budou venovat matematice, zlomkum, dejepisu, hrani sachu, pexesa, nebo ja vim ceho. Proste jsou zabavene, nezlobi, trenuji pozornost a spojuji neurony. Logicke.
Taky jsem par let hrala na akordeon, prestoze chtela kytaru. Ucitel hudby nas osahaval a "opusinkovaval" - chodila jsem tam teda dost nerada. Jako dite jsem to ze strachu nikomu nerekla a tata byl dost nastvanej, kdyz jsem toho tenkrat nechala (segra taky).
Kytaru jsem si koupila ted za porodny a jsem moc stastna. Honzik uz se taky naucil na ni brnkat a hudbu ma evidentne rad. Stejne tak se chodi bavit s malymi klavesy jeho sestricky. Mam z toho radost a uvidime, co bude dal :-)