Názory k článku Otcovské fejetony: 14

Prodejním sexem se myslí třeba pornografie. Myslíte, že všechny pornočasopisy jsou vydávané nelegálně? Jsou legální, ale aktéři v nich vystupující musí být starší 18 let, stejně jako osoby tyto tiskoviny kupující.

představa, že dva čtrnáctiletí, kteří to ze zvědavosti spolu zkusí, půjdou natvrdo do vězení? Diskutuje se o snížení věkové hranice k trestní odpovědnosti, takže by tohle bylo logickým následkem.

Psychouši, jsem rád, že se ozval. Je to opravdu podstatný rozdíl mezi morálkou a zákonem. Morálku lze zdůvodňovat nehmotnými ideály pramenícími z víry, zjevení, od guru či církví a jiných vědecky neprokazatelných zdrojů. Lze ji propagovat, vyučovat na církevních školách, ale nelze ji uzákonit a vynucovat. Na každý zákon by totiž měla existovat jednoznačná o fakta se opírající důvodová zpráva. Na otázku proč musí existovat jasné proto. A to se u věcí opírajících se pouze o víru takovou či onakou nedá splnit, neboť pokud se zeptá PROČ odsouzený, který nebude stoupencem víry, ze které je ten zákon odvozen, nelze mu dát uspokojivou odpověď. Bude pak odsouzen a potrestán pouze za to, že NEVĚŘÍ - a ten trest bude velmi hmotný. A nutit někoho k víře (= k důvěře v onen nehmotný zdroj zprostředkovaný svatou knihou, církví, guruem...), to bychom klesli hodně hluboko, ne?
Je to vlastně slabé místo demokracie, neboť pokud se podaří nějakou kampaní vhodně zfanatizovat podstatná část voličů k tomu, aby prosadila nesmysl, stane se tento nesmysl zákonem, který budou muset všichni dodržovat. Proto je nutné vést tvrdou oponenturu vůči snaze uzákonit věci, které nelze racionálně zdůvodnit.
Zdůvodnit se dá vždy minimalizací škod podepřenou konkrétními statistickými údaji. A tak je třeba postupovat ve všech sporných oblastech, ať už je to hranice legálního sexu, interrupce, umělé oplodnění, klonování, drogová politika, vegetariánství a pod.

Jo jo, Psychouši, zrovna nedávno jsem četla zajímavou knihu o tom, jak si katolíci představujou (resp. ve středověku představovali - ale ono se to od nynějška zas tak moc neliší) peklo a kdo tam všechno přijde. Opravdu výživný čtení.
Cituju:
Je pozoruhodné, jak málo je dnešním křesťanům, včetně teologů, známo, že pro církevní otce a učitele raného křesťanství, středověku i raného novověku platí jako železná danost: zdaleka největší části lidstva předurčil Bůh peklo. ... V církevním právu bylo naprosto jasně zakotveno, že extra ecclesiam nulla salus - mimo církev není spásy.
Tak například koncil v Kartágu roku 418 vyhlásil následující dogma, jež potvrdil papež Zósimos. "Rovněž se (shromáždění koncilní otcové) usnesli: Kdo říká, že ono ´v domě mého Otce je mnoho příbytků´(J 14,2) pravil Pán proto, abychom věděli, že jest kdesi v království nebeském nějaké střední nebo někde se nacházející místo, kde žijí v blaženosti malé děti, které odešly z pozemského života bez křtu, bez něhož přece nemohou vstoupit do království nebeského, které je věčný život, nad tím budiž vyhlášeno anathema (slavnostní prokletí a vyobcování z církve). ...
Florentský koncil pak deinoval naprosto jednoznačně: "Duše těch, kteří zemřeli se smrtelným hříchem, nebo jen s hříchem dědičným, sestoupí ihned do pekla, kde jsou trestány různým druhem mučení." Vzhledem k tomu, že od dědičného hříchu může člověka zachránit jen křest, byl tím zpečetěn osud všech nekřesťanů včetně nepokřtěných křesťanských dětí. ...
Tridentský koncil, sessio V ze 17. června 1546. Třicátá quaestio rubriky "křest" v katechismu, který stojí na tomto základě, stanoví jednoznačně: Nepokřtěné děti, ať byli jejich rodiče křesťané či pohaném se zrodily k věčným mukám a zatracení.
Peter Dinzelbacher: Poslední věci člověka. Nebe, peklo, očistec ve středověku.

Chtěla bych jen reagovat na mail Lídy. Co znamená otázka "jste všichni křesťani?"?. Nechci se mýlit, ale cítím v tom nepříjemnou narážku, jako: "Nejste náhodou všichni trochu moc upjatí a divní?". Už mi trochu leze na nervy, jak každému leží v žaludku, že se my křesťané snažíme uchránit lidskou sexualitu. Sexualita patří mezi dva lidi, kteří se milují a v ideálním případě patří jen mezi manžele. Nikdy mě nikdo nepřesvědčí o tom, že čtrnáctileté dítě je zralé na to, aby rozhodovalo o svém sexuálním životě. Jsem přesvědčená, že tolik brzký začátek se sexem vede k následné promiskuitě, sexu ze zvědavosti. Když začnou děti takhle brzo, nebude je pak už čekat nic nového. Budou mít všechno za sebou už ve čtrnácti .To mi přijde smutné. Čtrnáctileté dítě je stále dítě. Není pravda, že snížení věkové hranice povoleného sexu neovlivní počet dětí, kteří s tím opravdu začnou dřív. Zákon prostě ukazuje lidem, co je, a co není v pořádku. Brzy si všichni zvyknout, že sex ve čtrnácti letech je v pořádku, a to rozhodně není.
Tereza